Virtuóz, nebo virtuós? Jak se to píše správně

Podoba „virtuós“ je chybná, míchá dva zápisy. Spolehlivě správné je virtuos, s krátkým o a písmenem s. Tuto podobu uvádí Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) i jazyková poradna Ústavu pro jazyk český. Vedle ní se píše i počeštěné virtuóz s dlouhým ó a z, které odpovídá přídavnému jménu virtuózní.

Proč existují dva zápisy?

Slovo pochází z italštiny přes latinu. SSJČ ho uvádí v zápisu virtuos s výslovností [-ós] v 1. pádě a [-óza] ve 2. pádě. Na konci slova se totiž z vyslovuje neznělo, proto slyšíme [virtuós]. Ve tvarech virtuosa, virtuosovi je znělé [z] dobře slyšet.

Jazyková poradna to přirovnává ke slovu Mars: píše se jen s s, ale v dalších pádech se vyslovuje [z], [marzu], [virtuoza]. Podle poradny se samohláska o může vyslovovat krátce i dlouze: [virtuos] i [virtuós], [virtuoza] i [virtuóza].

U přídavného jména uvádí SSJČ vedle sebe virtuosní i virtuózní. Platí tu stejná dvojice jako u podstatného jména: buď krátké o a s, nebo dlouhé ó a z. Kombinace „virtuós“ nebo „virtuósní“ neodpovídá žádné z nich.

Co slovo virtuos znamená?

SSJČ uvádí dva významy:

• dokonalý hráč na hudební nástroj: klavírní virtuos, vyniknout jako virtuos na housle,
• knižně člověk vynikající ve svém oboru, mistr: virtuos slova, virtuos ve střelbě, žertovně virtuos v oboru jídla.

Přídavné jméno virtuosní, virtuózní znamená podle SSJČ týkající se hudebního mistrovství (virtuosní technika) nebo obecně mistrný, dokonalý (virtuózní předání míče).

Tvary a příbuzná slova

• virtuos, 2. pád virtuosa, 1. pád množného čísla podle SSJČ virtuosové,
• virtuoska: ženská podoba,
• virtuosní i virtuózní: přídavné jméno,
• virtuosně i virtuózně: příslovce (virtuózně hrát na housle),
• virtuosnost i virtuóznost: podstatné jméno.

Příklady ve větách

• Klavírní virtuos hrál celý večer Chopina.
• Stal se houslovým virtuosem už ve dvanácti letech.
• Publikum ocenilo virtuózní výkon dlouhým potleskem.
• Je to virtuos v oboru kuchyně.
• Na festivalu vystoupili světoví virtuosové.
• Kytarista zahrál sólo virtuosně.
• Mladá virtuoska získala první cenu.

S čím si to lidé pletou?

Chyba „virtuós“ vzniká z výslovnosti: v 1. pádě slyšíme dlouhé [ó] i neznělé [s], a tak je pisatel spojí do jednoho zápisu. Druhá chyba je „virtuoz“ s krátkým o a z. Poradna kdysi uváděla, že příručky znají jen virtuos. Tato starší odpověď je ale dnes v její databázi označena jako neaktuální. Zápis „virtuoz“ s krátkým o a z však neodpovídá ani jedné dvojici.

Jak si to zapamatovat?

Délka a písmeno jdou spolu: krátké o se pojí se s (virtuos, virtuosní), dlouhé ó se z (virtuóz, virtuózní). Pokud si nejste jistí, napište virtuos, to je zápis, který uvádějí všechny slovníky.

Vyzkoušejte si

1. Byl to houslový ___ . (virtuos / virtuós)
2. Předvedl ___ techniku. (virtuózní / virtuósní)
3. Koncertní síň zaplnili mladí ___ . (virtuosové / virtuósové)

Správně: 1. virtuos, 2. virtuózní, 3. virtuosové.

Podobné případy

• Muzeum, nebo museum: další přejaté slovo se s a z.
• Fantazie, nebo fantasie: přejaté slovo, kde je správná jen podoba se z.
• Filozofie, nebo filosofie: obě podoby jsou správně.
• Diskuse, nebo diskuze: stejný typ dvojice.