Filozofie, nebo filosofie? Jak se to píše správně

Obojí je správně, ale stylově neutrální je filozofie se z. Internetová jazyková příručka uvádí, že ve zdomácnělých slovech, kde se původní s vždy vyslovuje jako [z], se podoby se z považují za základní. Lze je užít ve všech typech textů. Podoba filosofie je také náležitá, ale stylově příznaková.

Proč je neutrální filozofie se z?

Pravidla českého pravopisu z roku 1993 přizpůsobila psaní řady přejatých slov výslovnosti. Slovo filozofie vyslovujeme se znělým [z], a proto se tak i píše. Starší podoba se s ale zůstala správná. Podle příručky ji lze považovat za základní v úzce odborných textech. V ostatních textech je její užití také náležité, ale stylově příznakové. Výklad najdete v kapitole příručky o psaní s a z v přejatých slovech.

Odráží se to i ve slovnících. Starší Slovník spisovného jazyka českého (vycházel v letech 1960 až 1971) má heslo filosofie s výslovností [-zo-]. Současný Akademický slovník současné češtiny má jako heslo filozofie a v poznámce dodává, že podoba filosofie je podle příručky náležitá, ale stylově příznaková.

Co slovo znamená?

Akademický slovník současné češtiny uvádí pět významů:

• věda zabývající se pojmovým poznáváním reality, bytím světa a existencí člověka: antická filozofie,
• obecné pojetí zákonitostí v určité oblasti: filozofie jazyka, filozofie dějin,
• studijní obor: studoval filozofii na filozofické fakultě,
• názor jednotlivce na život a svět: mou životní filozofií je láska k hudbě,
• základní myšlenka nebo přístup v nějakém oboru: filozofie podnikání, firemní filozofie.

Tvary a příbuzná slova

Slovo se skloňuje podle vzoru růže: bez filozofie, k filozofii, o filozofii, s filozofií. Stejná zásada o s a z platí i pro odvozená slova. Neutrální jsou podoby se z, podoby se s jsou příznakové:

• filozof (i filosof), ženský tvar filozofka,
• filozofický (i filosofický),
• filozofovat (i filosofovat).

V jednom textu je vhodné psát vždy stejně. Kdo zvolí podobu filozofie, měl by psát i filozof a filozofický.

Příklady ve větách

• Řecká filozofie ovlivnila celou Evropu.
• Studuje filozofii na univerzitě.
• Byl to spíš filozof než praktik.
• Vedli dlouhý filozofický rozhovor.
• Její filozofie podnikání je jednoduchá.
• Vystudoval filosofii a teologii.
• Spokojený zákazník je základem firemní filozofie.

S čím si to lidé pletou?

Nejde o dvě různá slova, ale o dvojí pravopis. Do stejné skupiny patří podle příručky řada běžných slov. Neutrální je první podoba, druhá je správná, ale příznaková:

• univerzita (i universita), televize (i televise),
• gymnázium (i gymnasium), fyzika (i fysika),
• fantazie (i fantasie), organizace (i organisace),
• pauza (i pausa), riziko (i risiko),
• poezie (i poesie), prezentace (i presentace),
• verze (i verse), rezervace (i reservace).

Opačně je to u slov, která lze spisovně vyslovit se [s] i se [z]. Tam je neutrální podoba se s. Příručka uvádí například diskuse (i diskuze), renesance nebo režisér. Slova jako konsekvence nebo konsenzus se píšou jen se s.

Jak si to zapamatovat?

Pište tak, jak vyslovujete. V filozofii slyšíte [z], tak napište z. Podobu se s si nechte pro úzce odborné texty nebo pro názvy, které ji už mají ustálenou.

Vyzkoušejte si

1. Na gymnáziu ji nejvíc bavila ___. (filozofie / filosofie, neutrálně)
2. Platón byl řecký ___. (filozof / filosof, neutrálně)
3. V jednom textu napíšeme „filozofie“ a „___ fakulta“. (filozofická / filosofická)

Správně: 1. filozofie, 2. filozof, 3. filozofická.

Podobné případy

• Fantazie, nebo fantasie? Stejné pravidlo, neutrální je z.
• Muzeum, nebo museum? Další přejaté slovo, které se píše se z i se s.
• Prezident, nebo president? Stejná skupina přejatých slov.
• Diskuse, nebo diskuze? Opačný případ, neutrální je s.