Prezident, nebo president? Jak se to píše správně

Správně je prezident se z, protože dnešní pravopis u tohoto slova sleduje výslovnost [prezident]. Internetová jazyková příručka uvádí jen tuto podobu, a to i u odvozených slov prezidentka, prezidentský. Podoba president není hrubá chyba, je to starší pravopis, který dnes působí zastarale. Patří do citací a starších textů.

Proč se píše prezident se z?

Slovo je převzaté z latiny a dlouho se psalo se s, i když se vyslovovalo se [z]. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), který vycházel v letech 1960 až 1971, má heslo president s poznámkou o výslovnosti [-zi-] a s příkladem Kancelář presidenta republiky. To odpovídalo Pravidlům českého pravopisu z roku 1957, která podle časopisu Živa platila až do roku 1993.

Pravidla z roku 1993 podle stejného zdroje odstranila četné dvojí podoby ve prospěch podob se z, a to u slov vyslovovaných se [z]. Od té doby je základní prezident, proto dnes píšeme Kancelář prezidenta republiky a prezidentská volba. Pravidla psaní s a z v přejatých slovech shrnuje kapitola Internetové jazykové příručky Pravopis a výslovnost přejatých slov se s, z.

Co slovo znamená?

SSJČ uvádí dva významy:

• volená hlava republiky: volba prezidenta, dekret prezidenta republiky,
• předseda, představený významné instituce nebo úřadu, zvlášť v dřívější době: prezident obchodní komory, krajského soudu, policejní prezident.

Tvary a příbuzná slova

Prezident je rodu mužského životného a skloňuje se jako pán. SSJČ uvádí 2. pád presidenta, dnes tedy prezidenta: bez prezidenta, k prezidentovi, s prezidentem, o prezidentovi.

Slovní rodina podle SSJČ, dnes všude se z:

• prezidentka: žena v této funkci,
• prezidentová: manželka prezidenta,
• prezidentský (prezidentský úřad, prezidentská vlajka) a příslovce prezidentsky,
• prezidentství: hodnost, funkce nebo úřad prezidenta.

Platí to pro všechna slova se s a z?

Ne. Psaní s a z v přejatých slovech má několik skupin. Popisuje je Anna Černá v časopise Živa (1/2018) s odkazem na Pravidla a jejich Dodatek:

Neplatí tedy, že by například kurs byl jen „dřívější“ pravopis. Dodnes je rovnocenný s kurz.

Příklady ve větách

• Nově zvolený prezident složil slib ve Vladislavském sále.
• Obrátili jsme se přímo na prezidenta hokejového svazu.
• Do funkce nastoupila první prezidentka komory.
• Prezidentská volba se koná každých pět let.
• Novinář se ptal na plány nového prezidenta.
• Na Hradě vlála prezidentská standarta.
• V citaci staršího dokumentu ponecháme původní podobu: „Kancelář presidenta republiky“.

Jak si to zapamatovat?

Pište tak, jak vyslovujete: [prezident], tedy prezident. Podobu se s nechte jen tam, kde přesně citujete starší text nebo název z doby před rokem 1993.

Vyzkoušejte si

1. ___ republiky jmenoval novou vládu.
2. Ve volbě zvítězila kandidátka, je to první ___ země.
3. Předání ___ insignií proběhlo na Hradě.

Správně: 1. Prezident, 2. prezidentka, 3. prezidentských.

Podobné případy

• Muzeum, nebo museum: další slovo, kde je základní z.
• Diskuse, nebo diskuze: slovo, kde je základní s a výslovnost dvojí.
• Konkurs, nebo konkurz: rovnocenné podoby se s i se z.
• Filozofie, nebo filosofie: z jako základní, s v odborných textech.