I když, nebo ikdyž? Jak se to píše správně

Správně je i když, vždy jako dvě slova s mezerou. Podoba „ikdyž“ dohromady je pravopisná chyba. Spojení i když má přípustkový význam, stejně jako přestože, třebaže nebo ačkoli.

Proč se i když píše zvlášť?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí i když jako spojení dvou slov v rámci hesla když, s vysvětlením „přestože, třebaže, ačkoli, byť i“. Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) ho popisuje jako víceslovný spojkový výraz. Je to tedy částice i a spojka když, které se nespojily v jedno slovo. Samostatné slovo „ikdyž“ slovníky neznají.

Chyba vzniká výslovností. Obě slova vyslovujeme dohromady, bez pauzy, jako [igdyž]. Plete se to i proto, že významově stejné spojky přestože, třebaže a ačkoli se píšou dohromady. U i když to neplatí. Zvlášť se píše také i kdyby. Obecné poučení o psaní dohromady a zvlášť najdete v kapitole Internetové jazykové příručky Psaní spřežek a spřahování.

Co i když znamená?

ASSČ rozlišuje tři užití:

• přípustka: věta nebo větný člen vyvolává očekávání, které se nesplní. Synonyma jsou ačkoli, ač, byť, přestože. Příklad: I když pršelo už od rána, cesta byla suchá.
• omezení nebo upřesnění předchozího tvrzení: Udělal jsem, co říkala, i když nerad.
• samostatná částice na začátku výpovědi, která zpochybňuje to, co zaznělo předtím: Z ptačí chřipky strach nemám. I když…

Tvary a příbuzná slova

I když se neskloňuje ani nečasuje. Se slovem když se ale tvoří i další víceslovné výrazy a všechny se píšou zvlášť:

• i kdyby: přípustka u neskutečného děje. SSJČ uvádí příklad i kdyby to udělal, už mu to málo pomůže. Spojka kdyby se přitom časuje: i kdybych, i kdybys, i kdybychom, i kdybyste.
• jen když: skromné uspokojení, například přijď třeba později, jen když přijdeš (SSJČ).
• jako když: srovnání, například vyskočil ze sedátka, jako když ho píchne vosa (ASSČ).

Píše se před i když čárka?

Ano, pokud uvozuje vedlejší větu. Čárka se dává před celé spojení, ne mezi i a když: Půjdu ven, i když prší. Když vedlejší věta stojí na začátku, čárka ji odděluje na konci: I když prší, půjdu ven. Čárkou se odděluje i větný člen: ASSČ uvádí zajímavé, i když náročné úkoly.

Příklady ve větách

• Musíš to udělat, i když se ti nechce.
• I když se snažil, nestihl to.
• Koupili ten dům, i když byl drahý.
• Umístil se čestně, i když nezvítězil.
• Byla to hezká, i když krátká dovolená.
• Přijď, i kdyby to mělo být jen na chvíli.
• Asi to zvládneme. I když, kdo ví.

S čím si to lidé pletou?

Hlavně se spojkami přestože, třebaže a ačkoli, které znamenají totéž a píšou se jako jedno slovo. Kdo je zvyklý psát je dohromady, napíše snadno i „ikdyž“. Druhou chybou je čárka uprostřed: „i, když“. Celé spojení je jeden spojkový výraz a čárka patří jen před něj.

Jak si to zapamatovat?

Zkuste slovo i vynechat. Věta Půjdu ven, když prší dává smysl, jen se změní význam. I je samostatná částice, která k když přidává význam „přesto“. Co jde vynechat, je samostatné slovo, a proto se píše zvlášť.

Vyzkoušejte si

1. Šel do práce, ___ mu nebylo dobře.
2. ___ by mi to slíbil, stejně bych mu nevěřila.
3. Byl to dobrý, ___ trochu dlouhý film.

Správně: 1. i když, 2. I kdyby, 3. i když.

Podobné případy

• Jakoby, nebo jako by: další spojení se spojkou, u kterého rozhoduje, zda jde o jedno slovo, nebo dvě.
• Mimo jiné, nebo mimojiné: ustálené spojení, které se píše zvlášť.
• Víceméně, nebo více méně: psaní dohromady a zvlášť podle významu.
• Nejen, nebo ne jen: částice, u které se také chybuje v mezeře.