Zkusit, nebo skusit? Jak se to píše správně

Správně je zkusit se z. Internetová jazyková příručka ho řadí mezi slova, jejichž psaní se z významu předpony odvodit nedá a je třeba si ho pamatovat. Podoba skusit je chybná.

Proč se píše zkusit se z?

Předpony s- a z- se obvykle rozlišují podle významu. Podle kapitoly Psaní předpon s(e)-, z(e)- naznačuje s- směřování dohromady (spojit, sjednotit), směřování shora dolů nebo z povrchu pryč (sklopit, smést) a zmenšení objemu až zánik (scvrknout se, shořet). Předpona z- dělá z nedokonavého slovesa dokonavé bez dalšího významu (moknout, zmoknout) nebo znamená „učinit nebo stát se tím, co znamená základové slovo“ (pochybný, zpochybnit).

U slova zkusit si původní význam dnes neuvědomujeme. Příručka ho proto uvádí ve výčtu slov se z-, jejichž psaní je třeba si pamatovat, spolu se slovy zkoumat, zkoušet, zpívat, způsob, zpověď nebo zpupný.

Ve výslovnosti rozdíl neuslyšíte. Znělé z se před neznělým k vyslovuje jako [s], takže zkusit zní [skusit]. Pravopis se ale podle výslovnosti neřídí.

Co slovo znamená?

Slovník spisovné češtiny (SSČ) uvádí u slovesa zkusit tři významy:

• učinit pokus, pokusit se: zkusit první kroky, zkusit plavat proti proudu,
• zkouškou se o něčem přesvědčit, vyzkoušet: zkusit tvrdost nerostu, zkusit, zda je zamčeno, zkusit si plášť,
• nabýt (nepříjemné) zkušenosti, prožít, vytrpět: měl velké bolesti, mnoho zkusil.

Ustálené je spojení zkusit štěstí, tedy pokusit se něčeho dosáhnout i za nepříznivých okolností.

Tvary a příbuzná slova

Internetová jazyková příručka uvádí tyto tvary:

• budoucí čas: zkusím, zkusíš, zkusí, zkusíme, zkusíte, zkusí,
• rozkazovací způsob: zkus, zkuste,
• příčestí činné: zkusil,
• přechodník minulý: zkusiv, zkusivši, zkusivše,
• podstatné jméno slovesné: zkušení.

Se z se píše celá slovní rodina: zkusit, zkoušet, vyzkoušet, zkouška, zkušenost, zkušený.

Příklady ve větách

• Zkus to ještě jednou, určitě se ti to povede.
• Chtěl zkusit štěstí v cizině.
• Můžu si ten kabát zkusit?
• Ten už v životě něco zkusil.
• Zkuste nejdřív restartovat počítač.
• Zítra zkusím zavolat znovu.
• Než se rozhodneš, vyzkoušej si obě kola.

S čím si to lidé pletou?

Slovo se s na začátku existuje, ale s pokusem nesouvisí. Skus je podle Slovníku spisovného jazyka českého anatomický termín pro postavení zubů při sevřených čelistech (okluze): Zubař zkontroloval pacientovi skus. Sloveso „skusit“ v češtině není.

Jak si to zapamatovat?

Vzpomeňte si na zkoušku. Zkusit znamená vlastně „udělat zkoušku“ a obě slova patří do jedné rodiny, kterou příručka vede se z: zkusit, zkoušet, zkouška, zkušenost.

Vyzkoušejte si

1. Ještě to jednou ___usím a pak to vzdám.
2. Má za sebou těžkou ___oušku z matematiky.
3. Je to ___ušený řidič, jezdí dvacet let.

Správně: 1. zkusím, 2. zkoušku, 3. zkušený.

Podobné případy

• Zpěčovat se, nebo vzpěčovat se? Další slovo ze stejného výčtu příručky, které se píše se z a musí se zapamatovat.
• Skončit, nebo zkončit? Opačný případ: slovo se s-, jehož psaní je také třeba si pamatovat.
• Zkazit, nebo skazit? Stejná výslovnost [sk], ale tady rozhoduje pravidlo o zdokonavující předponě z-.
• Zpochybnit, nebo spochybnit? Předpona z- ve významu „učinit něčím“.