Zpěčovat se, nebo vzpěčovat se? Jak se to píše správně

Správně je zpěčovat se: zpěčoval se říct pravdu. Slovník spisovného jazyka českého uvádí jako spisovnou podobu zpěčovati se a u podoby vzpěčovati se poznamenává, že se tak psalo dříve. Dnes proto pište zpěčovat se, i když se obě podoby vyslovují stejně.

Proč se píše zpěčovat se?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) vede heslo zpěčovati se a v závorce dodává „dř. ps. též vzpěčovati se“. Psaní se vz- tedy patří starším textům. Samostatné heslo vzpěčovati se slovník nemá.

SSJČ zároveň řadí zpěčovat se jako nedokonavé sloveso k dnes zastaralému zpíčit se s významem „postavit se na odpor“. Nejde tedy o běžné sloveso s předponou, u kterého by se dalo rozhodovat podle významu předpony. Pravopis si je potřeba zapamatovat.

Obecně o předponách s-, z- a vz- píše Internetová jazyková příručka v kapitole Psaní předpon s(e)-, z(e)-. U tohoto slova ale rozhoduje slovník.

Co slovo znamená?

Podle SSJČ znamená zpěčovat se vzpírat se, odporovat, bránit se, zdráhat se. Slovník ho označuje jako knižní. Uvádí příklady zpěčovat se přijmout dar, zpěčoval se říci pravdu, zpěčovat se uvěřit, zpěčovat se rozkazu (protivit se mu) a zpěčovat se ze všech sil.

Blízké je sloveso zdráhat se, které SSJČ vykládá jako „nerozhodně odmítat, váhat, rozpakovat se“. Ve svém knižním významu ho slovník přímo vysvětluje slovy „vzpírat se, zpěčovat se“.

Tvary a příbuzná slova

Sloveso je nedokonavé a pojí se se zvratným se. Za ním následuje infinitiv (zpěčuje se odpovědět) nebo 3. pád (zpěčovat se rozkazu). Odvozené podstatné jméno je zpěčování: SSJČ uvádí dal se odvést bez zpěčování s vysvětlením „bez odporu“. Všechna slova z této rodiny se píšou se zp-.

Příklady ve větách

• Dlouho se zpěčoval přijmout ten dar.
• Ministerstvo se zpěčuje zveřejnit smlouvu.
• Nejdřív se zpěčovala, nakonec ale souhlasila.
• Podepsal to bez zpěčování.
• Svědek se zpěčoval odpovídat na otázky obhajoby.
• Proč se tolik zpěčuješ přiznat chybu?
• Vojáci se zpěčovali rozkazu.

S čím si to lidé pletou?

Se slovesem vzpírat se, které má blízký význam a píše se s vz- (vzepřít se, vzpírání). SSJČ dokonce zpěčovat se vykládá právě slovy „vzpírat se, odporovat“. Obě slova se ale píšou různě: vzpírat se, ale zpěčovat se. Chybu „vzpěčovat se“ způsobuje právě tato podobnost a stejná výslovnost.

Jak si to zapamatovat?

Zpěčovat se a zpupný jsou dvě knižní slova o odporu a vzdoru, která začínají stejně: zp-. Jen vzpírat se má vz-, protože se v něm skrývá „vzepřít“.

Vyzkoušejte si

1. Úřad se dlouho ___ vydat ty dokumenty.
2. Kůň se ___íral a nechtěl do vody.
3. Souhlasil hned a bez ___ování.

Správně: 1. zpěčoval, 2. vzpíral, 3. zpěčování.

Podobné případy

• Zpupný, nebo vzpupný: další knižní slovo, které se plete s vz-.
• Zpoždění, nebo spoždění: kdy se píše na začátku slova zp-.
• Zpochybnit, nebo spochybnit: další sloveso se začátkem zp-.