Sezónní, nebo sezóní? Jak se to píše správně

Správně je sezonní i sezónní, vždy se dvěma n. Podoba „sezóní“ (nebo „sezoní“) s jedním n je chyba. Délka samohlásky je na vás: Internetová jazyková příručka uvádí jako heslo sezonní a připouští i sezónní.

Proč se sezonní píše se dvěma n?

Přídavné jméno vzniklo od podstatného jména sezona, jehož základ končí na -n, a přidává se k němu přípona -ní: sezon- + -ní = sezonní. Podle kapitoly Internetové jazykové příručky Psaní n, nn se v takových přídavných jménech vždy píšou dvě n, stejně jako v den, denní, cena, cenný, telefon, telefonní, výkon, výkonný.

Jedno n patří k základu slova, druhé k příponě.

Sezonní, nebo sezónní?

Obě podoby jsou spisovné. Současné slovníky Ústavu pro jazyk český (Akademický slovník současné češtiny, Slovník spisovné češtiny) uvádějí jako základní podobu sezona, sezonní, starší Slovník spisovného jazyka českého měl sezóna, sezónní. Ať zvolíte kteroukoli, v jednom textu ji nestřídejte.

Co slovo znamená?

Slovo sezona je podle Slovníku spisovného jazyka českého časový úsek, ve kterém se něco koná, nebo období příhodné pro nějakou činnost: divadelní, lázeňská, lyžařská sezona, mrtvá sezona, okurková sezona. Slovo pochází z francouzštiny.

Sezonní je tedy to, co se týká určitého období v roce. Slovník uvádí spojení sezonní zaměstnání, sezonní dělník (pracuje jen po určitou dobu v roce), sezonní zboží (prodává se jen v určité době) a sezonní obuv.

Tvary a příbuzná slova

Přídavné jméno sezonní se skloňuje podle vzoru jarní. Dvě n zůstávají ve všech tvarech i v odvozených slovech:

• sezonně (sezónně), příslovce: sezonně pracovat,
• sezonnost (sezónnost), podstatné jméno: odstranění sezonnosti ve stavebnictví.

Jedno n má jen základní slovo sezona (sezóna) a jeho expresivní zdrobnělina sezónka, kterou uvádí Slovník spisovného jazyka českého.

Příklady ve větách

• Restaurace nabízí sezonní menu z místních surovin.
• Hledáme brigádníky na sezónní práce v zemědělství.
• V zimě tu pracují jen sezonně.
• Sezonnost výroby komplikuje plánování.
• Na jaře přicházejí sezonní alergie.
• Obchod zlevnil sezonní zboží.
• Hotel zaměstnává hlavně sezonní pracovníky.

S čím si to lidé pletou?

Chyba „sezóní“ vzniká proto, že dvě n se vyslovují jako jedno. Stejná potíž je u slov imunní, rodinný, povinnost. Druhá nejistota se týká délky samohlásky: sezonní i sezónní jsou správně, chybou je jen jedno n.

Jak si to zapamatovat?

Odtrhněte příponu: sezon + ní, stejně jako den + ní. Když slovo bez přípony končí na n, přidejte druhé n. Kdo píše denní, napíše správně i sezonní.

Vyzkoušejte si

1. V létě nabízíme ___ ovoce z místních sadů. (sezonní / sezoní)
2. Výroba zmrzliny je silně ___. (sezónní / sezóní)
3. Na horách pracuje jen ___. (sezonně / sezoně)

Správně: 1. sezonní, 2. sezónní, 3. sezonně.

Podobné případy

• Dennodenní, nebo denodenní? Kořen den- a přípona -ní, proto dvě n.
• Imunní, nebo imuní? Přejaté slovo se stejným pravidlem jako sezonní.
• Rodinné, nebo rodiné? Další přídavné jméno se dvěma n.
• Povinnost, nebo povinost? Dvě n zůstávají i v podstatném jménu.