Imunní, nebo imuní? Jak se to píše správně

Správně je imunní se dvěma n, protože se v něm setká n ze základu imun- s příponou -ní. Podoba „imuní“ je chyba. Jedno n má naopak podstatné jméno imunita, ve kterém žádná přípona na n není.

Proč se píše imunní se dvěma n?

Podle kapitoly Psaní n, nn Internetové jazykové příručky (IJP) se dvě n píšou u přídavných jmen s příponou -ní, -ný, jejichž slovotvorný základ končí na -n: den, denní, cena, cenný, telefon, telefonní. Platí to i tehdy, když výchozí podstatné jméno v češtině není. Příručka uvádí třeba monotónní nebo obscénní. Do této skupiny patří i imunní.

U slova imunita se k základu nepřidává přípona na n, ale -ita. Proto má jen jedno n. Stejně je to se slovy imunizace a imunizovat. Dvě n naopak zůstávají ve všem, co se tvoří od přídavného jména imunní. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) od něj uvádí podstatné jméno imunnost.

Co slovo znamená?

SSJČ uvádí, že slovo pochází z latiny, a rozlišuje dva významy:

• odolný proti nákaze, nebo odolný vůbec: imunní proti spále, proti jedu, být imunní proti výtkám,
• požívající zvláštní právní ochrany, tedy imunity: poslanec je imunní.

Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) přidává ještě třetí, často expresivní význam: mající schopnost něčemu odolat, obrněný (nikdo z nás není zcela imunní proti reklamě). Pojí se s vazbou proti něčemu i vůči něčemu. Starší SSJČ označoval vazbu vůči jako řídkou, ASSČ uvádí obě vazby vedle sebe. Podstatné jméno imunita má podle SSJČ také dva významy: odolnost organismu proti mikroorganismům a jejich jedům (vrozená, získaná imunita) a zvláštní právní ochranu členů zákonodárných sborů (poslanecká imunita).

Tvary a příbuzná slova

Přídavné jméno imunní se skloňuje podle vzoru jarní. V přeneseném významu se dá i stupňovat, ASSČ uvádí 2. stupeň imunnější (jsou členové vaší strany imunnější proti korupci?), opět se dvěma n. Tvar je proto stejný v mužském, ženském i středním rodě a často i v množném čísle: imunní pacient, imunní pacientka, imunní dítě, imunní pacienti.

• se dvěma n: imunní, imunnější, imunnost,
• s jedním n: imunita, imunitní, imunizace, imunizační, imunizovat.

Pozor na přídavné jméno imunitní. Tvoří se od slova imunita, takže má jedno n uprostřed a jedno v příponě: imunitní systém, imunitní výbor.

Příklady ve větách

• Po prodělané nemoci je proti ní dočasně imunní.
• Na kritiku je už úplně imunní.
• Poslanec zůstává imunní, dokud ho sněmovna nevydá.
• Žádný organismus není imunní proti všem nemocem.
• Rostlina je imunní vůči virům.
• Očkování vytváří imunitu proti viru.
• Lékař sledoval imunnost pacientů po očkování.

S čím si to lidé pletou?

Nejčastěji s podstatným jménem imunita. Kdo napíše „imunita“ správně s jedním n, často pak stejně napíše i „imuní“. Rozdíl je v příponě: imun-ita nemá žádné další n, imun-ní ano. Podobně se plete imunitní (od imunita) s tvarem imunní. Obě slova jsou správná, ale každé je odvozené jinak.

Jak si to zapamatovat?

Rozdělte slovo na základ a příponu: imun + ní. Jedno n patří základu, druhé příponě. Stejně jako den + ní dává denní, dává imun + ní slovo imunní.

Vyzkoušejte si

1. Po očkování je dítě proti spalničkám ___.
2. Silná ___ chrání tělo před nákazou.
3. Poslanecká ___ ho chránila před stíháním.

Správně: 1. imunní, 2. imunita, 3. imunita.

Podobné případy

• Sezonní, nebo sezoní: stejné setkání n ze základu s příponou -ní.
• Náklonnost, nebo náklonost: dvě n z přídavného jména zůstávají i v podstatném jménu.
• Povinnost, nebo povinost: nn z přídavného jména povinný.
• Účinnější, nebo učinější: zdvojené n zůstává i ve 2. stupni.