Jak je to správně?
Jedinou pravopisně správnou variantou je IMUNNÍ psáno se dvěma „N“.
Tvar imuní s jedním „n“ je v češtině chybou.
Stavba slova
Slovo pochází z latinského immunis (osvobozený od povinností). Zdvojené „n“ v češtině vzniká spojením kořene a přípony.
• Kořen slova: imun-
• Přípona: -ní
• Pravidlo: Pokud kořen slova končí na „n“ a následuje přípona začínající na „n“, píšeme v češtině dvě „n“.
• Podobně jako u slov: cenný, denní, vinný, zákonný.
Kde se píše jen jedno „N“?
Zatímco přídavné jméno imunní má dvě „n“, podstatné jméno imunita má pouze jedno N. Právě tato souvislost často mate pisatele, kteří pak v přídavném jméně jedno písmeno vynechávají. V roce 2026 zůstává toto rozlišení pevným pravidlem.
Výraz imunní označuje odolnost organismu proti nákaze nebo odolnost člověka vůči vnějším vlivům (např. stresu či manipulaci). Skloňuje se podle měkkého vzoru jarní.
Příklady použití ve větách
- „Po očkování byste měli být imunní (mn. č.) vůči danému viru.“
- „Zdá se, že je naprosto imunní vůči jakékoliv kritice.“
- „Státní zástupce není imunní (j. číslo) vůči politickému tlaku.“
- „Náš systém je imunní proti většině kybernetických útoků.“
Jak si pravopis zapamatovat?
Vzpomeňte si na slovo CENNÝ.
Pomůcka: „Být IMUNNÍ je velmi CE-NN-É. Obě slova vyjadřují důležitou vlastnost a obě v sobě drží dvě N, aby byla silnější.“
Shrnutí v tabulce
| Slovo | Pravopis | Slovní druh |
|---|---|---|
| imunní | DVĚ „NN“ | přídavné jméno |
| imunita | JEDNO „N“ | podstatné jméno |
| imunizovat | JEDNO „N“ | sloveso |