Sdílet, nebo zdílet? Jak se to píše správně

Správně je sdílet se s na začátku, protože sloveso patří do rodiny slova sdělit. Před znělým d se s vyslovuje jako [z], proto slyšíme [zdílet]. Píše se ale vždy sdílet, sdílení, sdílený. Podoba zdílet je chybná.

Proč se píše sdílet se s?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí sdílet jako knižní nedokonavé sloveso k sdělit. U hesla sdělit pak výslovně uvádí nedokonavé tvary sdělovat a sdílet. Sloveso tedy patří do stejné rodiny jako sdělit, sdělení, sdělovat, které se rovněž píšou se s. Viz článek sdělit, nebo zdělit.

Výslovnost tu neporadí. Skupina sd se vyslovuje jako [zd], protože se neznělé s přizpůsobí znělému d. Tomuto jevu se říká spodoba znělosti a popisuje ho kapitola Internetové jazykové příručky Výslovnostní pravidla, spodoba znělosti. O psaní s- a z- na začátku slov obecně pojednává kapitola Psaní předpon s(e)-, z(e)-.

Co slovo znamená?

SSJČ uvádí dva hlavní významy:

• mít s někým něco společného, dělit se, podílet se: sdílet s rodiči společnou domácnost, sdílet s někým stejný osud, nesdílíme vaše názory, sdílet společné naděje,
• sdělovat: tento význam slovník označuje jako řidší a knižní (sdílet své myšlenky). Ve fyzice se mluví o sdílení tepla, tedy o šíření tepelné energie vedením, prouděním a sáláním.

Dnes nejběžnější užití, tedy sdílet příspěvek, fotku nebo odkaz, navazuje na první význam: dělit se o něco s ostatními.

Tvary a příbuzná slova

Sloveso se časuje jako sázet. SSJČ uvádí 3. osobu množného čísla sdílejí: já sdílím, ty sdílíš, on sdílí, my sdílíme, vy sdílíte, oni sdílejí. Minulý čas je sdílel, sdílela.

Se s se píše celá rodina slov:

• sdílení a sdílený (sdílený dokument, sdílená kancelář),
• sdílet se: podle SSJČ knižně „sdělovat se, dělit se“ (sdílet se o své dojmy),
• sdílný: mající sklon svěřovat se druhému (sdílný, hovorný člověk),
• sdílnost, příslovce sdílně (sdílně se rozhovořit).

Příklady ve větách

• Se spolubydlícím sdílím pokoj i kuchyň.
• Jeho obavy nesdílím.
• Fotku sdílelo přes tisíc lidí.
• Kolegové sdílejí jednu tiskárnu.
• Pošlu ti odkaz na sdílený dokument.
• Babička se mnou sdílela své rodinné recepty.
• Dědeček nebyl moc sdílný, o válce nemluvil.

S čím si to lidé pletou?

S předponou z-, kterou slyší na začátku slova. Ve slovech jako zdravý nebo zdobit se z opravdu píše. U sdílet ale rozhoduje příbuznost se slovem sdělit, ne výslovnost. Podobně svádí výslovnost u slov sbírka nebo sběr.

Jak si to zapamatovat?

Kdo sdílí, ten něco sděluje nebo se s někým o něco dělí. Obě slova patří k sobě a obě mají na začátku s: sdělit, sdílet, sdílný.

Vyzkoušejte si

1. Rád bych ___ svou zkušenost s ostatními.
2. Tvůj názor plně ___.
3. Příspěvek ___ desítky přátel.

Správně: 1. sdílel, 2. sdílím, 3. sdílely.

Podobné případy

• Sdělit, nebo zdělit: stejná rodina slov, stejné s.
• Sbírka, nebo zbírka: s, které se vyslovuje jako [z].
• Sjednat, nebo zjednat: s-, nebo z- podle významu.
• Spodoba, nebo zpodoba: co je spodoba znělosti.