Spodoba, nebo zpodoba? Jak se to píše správně
Správně je spodoba se s, jde o připodobnění hlásek. Se z se píše jiné slovo: zpodobit, tedy zobrazit.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 2 min čtení Přečteno 6×
Správně je spodoba se s, například spodoba znělosti. Slovo „zpodoba“ Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) nezná. Se z existuje jiné sloveso, zpodobit (zpodobnit), které znamená zobrazit. SSJČ u obou hesel výslovně upozorňuje, že je třeba je rozlišovat.
Proč se píše spodoba se s?
Spodoba patří k řídkému a knižnímu slovesu spodobit, spodobnit. SSJČ ho vykládá jako učinit podobným, přizpůsobit, asimilovat. SSJČ k němu uvádí jazykovědné spojení spodobené souhlásky, tedy souhlásky asimilované. Podstatné jméno spodoba patří do stejné rodiny a píše se stejně, se s.
Sloveso zpodobit se z má jiný význam a s hláskami nesouvisí. Jak se rozhoduje mezi předponami s- a z-, vysvětluje kapitola Psaní předpon s(e)-, z(e)- v Internetové jazykové příručce.
Co slovo znamená?
Podle SSJČ je spodoba jazykovědný termín: vzájemné připodobnění dvou, nejčastěji sousedních hlásek, odborně asimilace. Slovník rozlišuje spodobu zpětnou a postupnou, částečnou, spodobu na dálku a spodobu podle znělosti, místa nebo způsobu artikulace.
Nejznámější je spodoba znělosti. Slovo vztah vyslovujeme [fstax], včela [fčela]. Pravidla výslovnosti popisuje kapitola Výslovnostní pravidla, spodoba znělosti.
Tvary a příbuzná slova
Spodoba je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena. SSJČ uvádí 2. pád spodoby. Ve všech tvarech zůstává s: bez spodoby, ke spodobě, o spodobě, se spodobou.
Obě slovní rodiny vedle sebe:
- spodobit, spodobnit (řídké, zastaralé a knižní): učinit podobným, přizpůsobit. Například spodobnit cizí výrazy své mluvě. Odtud spodoba, spodobené souhlásky a zvratné spodobit se, stát se podobným.
- zpodobit, zpodobnit (knižní): vyobrazit, zachytit podobu. Například zpodobit významnou osobnost, zpodobit malířsky město. Nedokonavě zpodobovat, zpodobňovat. Odtud básnické zpodobení kraje nebo hudební zpodobnění přírody.
Příklady ve větách
- V češtině je spodoba znělosti velmi častá.
- Slovo včela vyslovujeme se [f] kvůli spodobě.
- Na konci slova dochází ke spodobě, proto led zní jako [let].
- Učebnice rozlišuje spodobu zpětnou a postupnou.
- Malíř zpodobnil starostu v životní velikosti.
- Román je věrným zpodobením venkovského života.
S čím si to lidé pletou?
Se slovy zpodobit, zpodobnit, zpodobení. Znějí skoro stejně a obě souvisejí s podobou, proto vzniká hybrid „zpodoba“. Rozhoduje význam:
- přizpůsobení hlásek = spodoba,
- zobrazení někoho nebo něčeho = zpodobení, zpodobnění.
Jak si to zapamatovat?
Spodoba je termín z mluvnice, stejně jako souhláska se s na začátku. Kdo mluví o hláskách a výslovnosti, píše s. Kdo mluví o obrazech, sochách nebo popisu, píše z: zpodobit, zpodobení, tedy zobrazit, zobrazení. Z jako zobrazit.
Vyzkoušejte si
- Ve slově kdo nastává …podoba znělosti, vyslovujeme [gdo].
- Sochař …podobnil prezidenta v bronzu.
- Film je působivým …podobením války.
Správně: 1. spodoba, 2. zpodobnil, 3. zpodobením.
Podobné případy
- Sbírka, nebo zbírka? Předpona s- ve významu dohromady.
- Směnit, nebo změnit? Obě slova existují a znamenají něco jiného.
- Sjednat, nebo zjednat? Další dvojice, kde rozhoduje význam předpony.
- Studna, nebo stutna? Spodoba znělosti v praxi: píšeme jinak, než slyšíme.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.