Zato, nebo za to? Jak se to píše správně

Správně může být zato i za to, každé v jiném významu. Dohromady se píše zato, když znamená ale, avšak nebo náhradou za to. Zvlášť se píše za to, když jde o předložku za a zájmeno to, například v obratu děkuji za to.

Proč se píše zato dohromady?

Slovo zato vzniklo z předložky a zájmena, ale dnes je to samostatné příslovce. Zájmeno to v něm už na nic konkrétního neodkazuje. Slovo vyjadřuje vyvážení nebo protiklad. Jedna vlastnost je slabší, druhá to vynahrazuje. Internetová jazyková příručka uvádí příklady krátká, zato souhrnná zpráva nebo jedl jsem opravdu málo, zato pravidelně.

Zvlášť se píše spojení předložky za a ukazovacího zájmena to. Zájmeno odkazuje na nějakou věc nebo situaci. Můžete se zeptat za co? a odpovědí je za to. Místo zájmena lze dosadit i jiné slovo: za tu věc, za tu pomoc.

Co slovo znamená?

Slovník spisovného jazyka českého vykládá příslovce zato jako místo toho, náhradou za to. Uvádí tyto příklady:

• je sice mladý, zato již zkušený,
• svetr drahý, zato čistě vlněný,
• pracovat pomalu, zato však důkladně.

Ve všech příkladech stojí zato mezi dvěma vlastnostmi, z nichž druhá vyvažuje první. Často mu předchází slovo sice. Slovo se někdy spojuje i s však, aby protiklad zněl důrazněji. Pořád jde o jedno slovo zato dohromady.

Tvary a příbuzná slova

Příslovce zato se neskloňuje. Spojení za to se naopak mění podle rodu a čísla: za to, za tu, za ten, za ty. Pokud lze tvar zájmena změnit a věta dává smysl, jde o dvě slova. Před zato ve významu ale se píše čárka, stejně jako před ale: Byt je malý, zato útulný.

Příklady ve větách

• Byt je malý, zato útulný.
• Svetr byl drahý, zato vydrží roky.
• Hotel nebyl moderní, zato měl skvělou kuchyni.
• Pracuje pomalu, zato však důkladně.
• Děkuji za to, že jste přišli.
• Kolik jsi za to zaplatil?
• Ta námaha stála za to.
• Kdo může za to, že se rozbilo okno?

S čím si to lidé pletou?

Nejčastěji se chybuje ve frazémech stát za to a moci za to. Tady jde vždy o předložku se zájmenem, a proto se píše zvlášť. Slovník spisovného jazyka českého u slovesa moci uvádí příklady kdo za to může? a já za to nemohu. Zájmeno to tu odkazuje na konkrétní událost.

Opačná chyba vzniká ve větách s protikladem. Kdo napíše „malý, za to útulný“, rozdělil příslovce. Zkuste dosadit ale: malý, ale útulný. Věta dává smysl, takže patří zato.

Jak si to zapamatovat?

1. Dá se slovo nahradit výrazem ale nebo avšak? Pak pište zato.
2. Dá se zeptat za co? nebo místo to dosadit jiné slovo, třeba za tu věc? Pak pište za to.

Vyzkoušejte si

1. Chata byla stará, ___ měla krásný výhled. (zato, za to)
2. Moc vám ___ děkujeme. (zato, za to)
3. Ten film rozhodně stojí ___. (zato, za to)

Správně: 1. zato, 2. za to, 3. za to

Podobné případy

• Potom, nebo po tom? Stejný princip, příslovce dohromady, předložka se zájmenem zvlášť.
• Nato, nebo na to? Další příslovce vzniklé spojením předložky a zájmena.
• Zatím, nebo za tím? Dvojice se stejnou předložkou za.
• Přitom, nebo při tom? Podobný rozdíl s předložkou při.