Vysoké Tatry, nebo Vysoké tatry? Jak se to píše správně

Správně je Vysoké Tatry, obě slova s velkým písmenem. Tatry jsou vlastní jméno pohoří a přídavné jméno Vysoké patří přímo do zeměpisného názvu. Stejně se píše Nízké Tatry. Podoby „Vysoké tatry“ a „vysoké Tatry“ jsou chybné.

Proč se píšou obě velká písmena?

Internetová jazyková příručka v kapitole Velká písmena: vodstva, hory, pohoří, nížiny rozlišuje dva typy dvouslovných názvů hor a pohoří.

1. Přídavné jméno a obecné podstatné jméno. Velké písmeno má jen přídavné jméno, protože podstatné jméno samo vlastním jménem není: Krušné hory, Lysá hora, Českomoravská vrchovina.
2. Přídavné jméno a vlastní podstatné jméno. Podstatné jméno má velké písmeno vždy. U přídavného jména záleží na tom, zda je součástí zeměpisného názvu.

Tatry jsou vlastní jméno, proto mají velké T vždy. Příručka výslovně uvádí Vysoké (Nízké) Tatry mezi názvy, kde přídavné jméno součástí názvu je. Proto má velké písmeno i Vysoké. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) zapisuje u hesla Tatry stejně Vysoké Tatry a Nízké Tatry.

Co názvy znamenají?

SSJČ vykládá Tatry jako horské masivy v severní a střední části Slovenska. Vysoké Tatry a Nízké Tatry jsou dvě různá pohoří, každé s vlastním jménem. Proto se v obou píše přídavné jméno velkým písmenem.

Tvary a příbuzná slova

Podle SSJČ jsou Tatry pomnožné podstatné jméno ženského rodu, mají tedy jen množné číslo. Slovník uvádí 2. pád Tater, 3. pád Tatrám, 6. pád Tatrách a 7. pád Tatrami. Velká písmena zůstávají ve všech pádech.

• 2. pád: do Vysokých Tater
• 3. pád: k Vysokým Tatrám
• 6. pád: ve Vysokých Tatrách
• 7. pád: pod Vysokými Tatrami

Přídavné jméno tatranský se píše s malým písmenem: tatranské štíty, tatranští záchranáři. Velké písmeno má jen na začátku jiného vlastního jména: Tatranský národní park. Obojí uvádí SSJČ.

Které podobné názvy se píšou stejně?

Příručka uvádí mimo jiné tyto názvy, kde je přídavné jméno součástí vlastního jména: Hrubý Jeseník, Moravskoslezské Beskydy, Západní Karpaty, Julské Alpy nebo Děčínský Sněžník.

Příklady ve větách

• Letos jedeme do Vysokých Tater.
• Ve Vysokých Tatrách napadl první sníh.
• Chata stojí pod Vysokými Tatrami.
• Na podzim jsme byli v Nízkých Tatrách.
• Pomohli nám tatranští záchranáři.
• Lyžovali jsme v rakouských Alpách.

S čím si to lidé pletou?

S přídavnými jmény, která jen naznačují polohu a do názvu nepatří. Příručka uvádí příklady západní Krkonoše nebo rakouské Alpy. Oficiálním názvem je tu pouze podstatné jméno, proto přídavné jméno píšeme malým písmenem. Rozdíl je dobře vidět na dvojici Západní Karpaty (název) a západní Krkonoše (poloha). U méně známých pohoří si podle příručky ověřte zápis v geografických příručkách.

Jak si to zapamatovat?

Zeptejte se, zda přídavné jméno pojmenovává samostatné pohoří, nebo jen ukazuje na část. Vysoké Tatry jsou samostatné pohoří, proto Vysoké s velkým V. Západní Krkonoše jsou jen část Krkonoš, proto malé z.

Vyzkoušejte si

1. Na Štrbské pleso se jezdí do ___ Tater. (Vysokých / vysokých)
2. Chalupu máme ve ___ Krkonoších. (východních / Východních)
3. Pozdravuj ___ přírodu. (tatranskou / Tatranskou)

Správně: 1. Vysokých, 2. východních, 3. tatranskou.

Podobné případy

• Střední Evropa, nebo střední Evropa: přídavné jméno, které jen naznačuje polohu.
• Blízký východ, nebo Blízký Východ: velké písmeno jen u prvního slova.
• Náměstí Míru: kdy je první slovo názvu malé.
• Slezsko, nebo Slezko: pravopis dalšího zeměpisného jména.