Velký pátek: s velkým, nebo malým písmenem? Jak se to píše správně

Správně je Velký pátek s velkým V a malým p. Jde o název svátku, proto se první slovo píše s velkým písmenem. Druhé slovo pátek zůstává malé. Podoby „velký pátek“ i „Velký Pátek“ jsou chybné, pokud máte na mysli velikonoční svátek.

Proč se píše velké V?

Internetová jazyková příručka v kapitole Velká písmena: dějinné události, památné dny a svátky uvádí Velký pátek mezi významnými dny a svátky, které se píšou s velkým počátečním písmenem. Ve víceslovném názvu svátku se velké písmeno píše jen u prvního slova. Ostatní slova jsou malá, pokud nejde o vlastní jméno.

Stejný zápis uvádí Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) v hesle pátek (Velký pátek ve velikonočním týdnu) i Akademický slovník současné češtiny (ASSČ).

Co Velký pátek znamená?

ASSČ ho vykládá jako pátek před Velikonoční nedělí, šestý den předvelikonočního, pašijového týdne, tradičně spojený s připomínkou ukřižování Ježíše Krista. Pravopisně se řadí k ostatním pojmenovaným svátkům, jako jsou Vánoce, Nový rok nebo Štědrý den.

Jak se píšou ostatní velikonoční dny?

Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český uvádí s velkým písmenem na začátku tyto významné dny:

• Popeleční středa
• Květná neděle
• Škaredá středa
• Zelený čtvrtek
• Velký pátek
• Bílá sobota
• Boží hod velikonoční
• Velikonoční pondělí, případně Pondělí velikonoční

Při obráceném slovosledu se velké písmeno přesouvá na první slovo: Pondělí velikonoční. Obě podoby uvádí i ASSČ.

Tvary a příbuzná slova

Velké písmeno zůstává ve všech pádech, mění se jen koncovky. ASSČ uvádí u slova pátek 2. pád pátku, 6. pád o pátku a v množném čísle v pátcích.

• 2. pád: do Velkého pátku
• 3. pád: k Velkému pátku
• 6. pád: o Velkém pátku
• 7. pád: před Velkým pátkem

Příklady ve větách

• Na Velký pátek mají obchody zavřeno.
• Vrátíme se až po Velkém pátku.
• O Zeleném čtvrtku se tradičně jí něco zeleného.
• Na Velikonoční pondělí chodí koledníci.
• Od Velkého pátku do pondělí máme volno.
• Na Bílou sobotu jsme zůstali doma.
• V pátek mám zubaře. (obyčejný den, malé p)

S čím si to lidé pletou?

S obyčejným dnem v týdnu. Názvy dnů se v češtině píšou malým písmenem: v pátek, každý pátek, příští pátek.

Další záměnou je černý pátek. ASSČ ho uvádí ve dvou významech. Jako propad akcií na newyorské burze 24. 10. 1929 se může psát i Černý pátek s velkým Č. Marketingová akce s velkými výprodeji a slevami se píše malým písmenem: černý pátek.

A pozor na spojení, která nejsou oficiálním názvem dne. Poradna radí psát malým písmenem velikonoční neděle, protože přesný název tohoto dne je Boží hod velikonoční. Malé písmeno mají i druhová označení velikonoční svátky nebo velikonoční jarmark.

Jak si to zapamatovat?

Velké písmeno patří jen prvnímu slovu názvu: Velký pátek, Zelený čtvrtek, Bílá sobota. Druhé slovo je běžný den v týdnu, a ten se vždy píše malým písmenem.

Vyzkoušejte si

1. Na ___ jsme jeli k babičce. (Velký pátek / velký pátek / Velký Pátek)
2. Koledovat se chodí na ___ . (Velikonoční pondělí / velikonoční pondělí)
3. Obchod má slevy na ___ pátek. (černý / Černý)

Správně: 1. Velký pátek, 2. Velikonoční pondělí, 3. černý (marketingová akce).

Podobné případy

• Velikonoce, nebo velikonoce: název svátků s velkým V.
• Štědrý den, nebo štědrý den: stejné pravidlo pro vánoční svátek.
• Pondělí, nebo Pondělí: proč se dny v týdnu píšou malým písmenem.
• Nový rok, nebo nový rok: kdy jde o svátek a kdy o běžný rok.