Velikonoce, nebo velikonoce? Jak se to píše správně

Správně je Velikonoce s velkým V, protože jde o vlastní jméno svátků. Podoba „velikonoce“ s malým v odpovídá pravidlům platným do roku 1993, dnes je chybná. Přídavné jméno velikonoční se naopak píše s malým písmenem: velikonoční vajíčka.

Proč se Velikonoce píšou s velkým V?

Názvy svátků jsou vlastní jména. Stejně jako píšeme Vánoce, píšeme i Velikonoce. Internetová jazyková příručka uvádí jako vzorový příklad větu Přejeme Vám veselé Velikonoce. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český to potvrzuje i pro přání: přeji vám hezké Velikonoce s velkým V.

Poradna zároveň vysvětluje, proč lidé váhají. Podle starších pravidel se Vánoce a Velikonoce psaly s malým písmenem. Změnu přinesla Pravidla českého pravopisu z roku 1993. Proto má Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) z let 1960 až 1971 heslo ještě s malým písmenem, velikonoce. Pro dnešní texty platí velké V, i když citujete starší název.

Co slovo znamená?

SSJČ vykládá Velikonoce jako křesťanské jarní svátky na památku Kristova utrpení a zmrtvýchvstání, spojené zčásti i bez náboženského obsahu s různými lidovými zvyky. Jako řidší podobu uvádí Velkonoce, starší tvary jednotného čísla označuje jako zastaralé nebo nářeční.

Tvary a příbuzná slova

Slovo je pomnožné. Má jen tvary množného čísla, i když označuje jedny svátky. SSJČ uvádí tyto tvary:

• 1. pád: Velikonoce,
• 2. pád: bez Velikonoc,
• 3. pád: k Velikonocům,
• 4. pád: na Velikonoce,
• 6. pád: o Velikonocích,
• 7. pád: před Velikonocemi i před Velikonoci.

Přídavné jméno velikonoční (řidčeji velkonoční) je obecné slovo, a proto má malé v. SSJČ uvádí velikonoční svátky, malovaná velikonoční vajíčka, velikonoční mazance, velikonoční beránek, řehtačka, pomlázka.

Velké písmeno má přídavné jméno jen tehdy, když stojí na začátku názvu konkrétního dne. Akademický slovník současné češtiny vede jako hesla Velikonoční pondělí i Pondělí velikonoční, Velikonoční neděle i Neděle velikonoční a Boží hod velikonoční. Velké písmeno má vždy jen první slovo názvu. Stejně se píšou Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.

Příklady ve větách

• Na Velikonoce jedeme k babičce na venkov.
• Do Velikonoc zbývají dva týdny.
• Před Velikonocemi se doma uklízí.
• O Velikonocích se barví vejce.
• Děti barvily velikonoční vajíčka.
• O Velikonočním pondělí chodí koledníci s pomlázkou.
• Obchody mají na Velký pátek zavřeno.

S čím si to lidé pletou?

Nejčastěji s přídavným jménem. Spojení Velikonoce a velikonoční svátky znamenají totéž a obě jsou správně. Velikonoce jsou vlastní jméno, a proto mají velké V. Ve spojení velikonoční svátky je přídavné jméno obecné a píše se malé v. Malé písmeno mají i obecná jména spojená se svátky, třeba pomlázka, kraslice nebo beránek.

V přání se často objevuje malé písmeno omylem. Správně je Veselé Velikonoce na začátku věty, uprostřed věty má malé písmeno jen přídavné jméno: Přejeme vám veselé Velikonoce.

Jak si to zapamatovat?

Velikonoce i Vánoce jsou jména svátků, proto velké písmeno. Co je jen „velikonoční“, tedy vajíčko, mazanec nebo beránek, je obyčejná věc s malým písmenem.

Vyzkoušejte si

1. Přejeme vám krásné ___. (Velikonoce / velikonoce)
2. Upekla ___ mazanec. (velikonoční / Velikonoční)
3. Sejdeme se po ___. (Velikonocích / velikonocích)

Správně: 1. Velikonoce, 2. velikonoční, 3. Velikonocích.

Podobné případy

• Vánoce, nebo vánoce: stejná změna pravidel z roku 1993.
• Velký pátek: s velkým, nebo malým písmenem: den velikonočního týdne.
• Štědrý den, nebo štědrý den: víceslovný název svátečního dne.
• Tři králové, nebo tři králové: kdy jde o svátek a kdy o postavy.