Skrupule, nebo skurpule? Jak se to píše správně

Správně je skrupule, nejdřív skr-, potom -pu-. Podoba „skurpule“ vzniká přehozením hlásek v rychlé řeči a slovníky ji neuvádějí. Slovo se užívá zpravidla v množném čísle: mít skrupule, bez skrupulí.

Proč se píše skrupule?

Jde o slovo převzaté z latiny a jeho podoba je ustálená. Slovník spisovného jazyka českého ho uvádí jen jako skrupule, tedy se skupinou skr- na začátku. Chybné „skurpule“ je takzvaná přesmyčka: hlásky r a u si v řeči vymění místo. Slovo se v běžném hovoru neobjevuje tak často, a proto se jeho správná podoba snadno poplete.

Slovník uvádí také obecně českou, tedy nespisovnou podobu škrupule. Ani ta ale nemá -ur-.

Co slovo znamená?

Skrupule jsou podle Slovníku spisovného jazyka českého úzkostlivé pochybnosti, rozpaky, ohledy, nejčastěji mravní. Kdo má skrupule, váhá udělat něco, co by mohlo být nesprávné nebo nefér. Kdo je nemá, jedná bez ohledu na druhé: mravní skrupule, nemít skrupule, muž bez skrupulí. Slovník slovo řadí k hovorovým výrazům.

Tvary a příbuzná slova

Slovník uvádí skrupule jako podstatné jméno ženského rodu s 2. pádem skrupule a s poznámkou, že se užívá zpravidla v množném čísle. Jednotné číslo je tedy vzácné a v textu působí neobvykle. Běžné jsou tvary množného čísla podle vzoru růže:

• 1. a 4. pád: skrupule (mít skrupule),
• 2. pád: skrupulí (bez skrupulí),
• 3. pád: skrupulím (navzdory skrupulím),
• 6. pád: skrupulích (mluvit o skrupulích),
• 7. pád: skrupulemi (trápit se skrupulemi).

Příbuzné přídavné jméno je skrupulózní nebo starší skrupulosní (vyslovuje se [-óz-]) ve významu úzkostlivý, úzkostlivě pečlivý. Příslovce je skrupulózně, podstatné jméno skrupulóznost. Všechna slova začínají stejně, skru-.

Příklady ve větách

• Při svém vzestupu jednal naprosto bez skrupulí.
• Měl určité skrupule, jestli má nabídku přijmout.
• Její skrupule jí nedovolily lhát.
• Podvodníci obvykle žádné skrupule nemají.
• Nakonec svými skrupulemi přestal trápit okolí.
• Úředník kontroloval doklady skrupulózně.
• Byla to skrupulózní účetní, která nepřehlédla jedinou chybu.

S čím si to lidé pletou?

Nejčastější chybou je právě přesmyčka „skurpule“. Méně často se objevuje podoba „škrupule“, kterou slovník hodnotí jako obecně českou. Do spisovného textu patří jen skrupule. Pozor také na tvar „skrupulí“ v 1. pádě: nemá žádné skrupule, ne „žádné skrupulí“.

Jak si to zapamatovat?

Pomůže přídavné jméno: skrupulózní člověk je pečlivý až úzkostlivý, a v obou slovech je stejný začátek skru-. Kdo si vybaví skrupulózní, nenapíše „skurpule“.

Vyzkoušejte si

1. Jednal úplně bez sk…pulí.
2. Nemám žádné sk…pule mu to říct.
3. Kontrola proběhla sk…pulózně.

Správně: 1. skrupulí, 2. skrupule, 3. skrupulózně.

Podobné případy

• Frustrace, nebo flustrace? Další přejaté slovo, ve kterém se v řeči pletou hlásky.
• Hemoroidy, nebo hemeroidy? Odborné slovo, které se často zkomolí podle sluchu.
• Obsese, nebo obcese? Latinské slovo s pevně daným pravopisem.