Shovívavost, nebo schovívavost? Jak se to píše správně

Správně je shovívavost, shovívavý a shovívavě, se skupinou sh. Podoba „schovívavost“ je pravopisná chyba. Vzniká hlavně proto, že slovo ve výslovnosti zní podobně jako schovat, se kterým ale nesouvisí.

Proč se píše shovívavost?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí přídavné jméno shovívavý jako odvozené od slovesa shovívati, a to od shověti. Obě slovesa jsou dnes zastaralá. Znamenala posečkat, počkat, strpět, dovolit nebo vyhovět, tedy přesně to, co dělá shovívavý člověk. Píšou se s předponou s- a kořenem začínajícím na h, proto sh.

Sloveso schovat (ukrýt) je jiné slovo s jiným kořenem a se shovívavostí nemá nic společného. O psaní předpony s- obecně pojednává kapitola Internetové jazykové příručky Psaní předpon s(e)-, z(e)-.

Co slovo znamená?

SSJČ uvádí u přídavného jména shovívavý dva významy:

• málo přísný, mírný v posuzování, nakloněný promíjet chyby a nedostatky: shovívavý učitel, vychovatel, matka bývá k dětem shovívavější než otec,
• takový, který se jeví mírným, laskavým: shovívavý úsměv, humor, tón řeči.

Shovívavost je vlastnost shovívavého člověka. Slovník u slova oba uvádí i rčení zamhouřit nad něčím obě oči ve významu „shovívavě prominout i velké nedostatky“.

Tvary a příbuzná slova

Shovívavost je podle SSJČ podstatné jméno rodu ženského se 2. pádem shovívavosti a skloňuje se jako radost: bez shovívavosti, s shovívavostí. Přídavné jméno se stupňuje: shovívavý, shovívavější. Příslovce je shovívavě (shovívavě se usmát).

Ze stejné rodiny pochází i sloveso poshovět. SSJČ ho hodnotí jako poněkud zastaralé a vykládá ho jako „posečkat, povolit odklad, shovívavě odpustit“ (poshovět dlužníkovi). Také ono se píše s sh.

Příklady ve větách

• Prosím o trochu shovívavosti, jsem tu první den.
• Učitel byl k chybám studentů velmi shovívavý.
• Jen se shovívavě usmál a nic neřekl.
• Soud tentokrát žádnou shovívavost neprojevil.
• Babička bývá k vnoučatům shovívavější než rodiče.
• Kritici přijali jeho první knihu shovívavě.
• Nemohl byste mi se splátkou ještě poshovět?

S čím si to lidé pletou?

Se slovesem schovat a slovy od něj (schovávat, schovávaná). Ta mají skupinu sch, protože souvisejí s ukrýváním. Shovívavý člověk ale nic neschovává, je mírný a promíjí. Proto sh.

Jak si to zapamatovat?

Shovívavý je ten, kdo umí poshovět, tedy počkat a prominout. Obě slova mají stejný začátek sh. Se schovat je spojuje jen podobný zvuk, ne význam.

Vyzkoušejte si

1. Děkuji vám za ___ a trpělivost.
2. Vedoucí se na nás ___ podíval.
3. Rozhodčí byl k domácím až příliš ___.

Správně: 1. shovívavost, 2. shovívavě, 3. shovívavý.

Podobné případy

• Shromáždit, nebo zhromáždit: další slovo se skupinou sh.
• Shrnout, nebo zhrnout: předpona s- před h.
• Zhlédnout, nebo shlédnout: kdy se píše sh a kdy zh.
• Shlížet, nebo zhlížet se: dvě slova lišící se předponou.