Zhlédnout, nebo shlédnout? Jak se to píše správně

Film, seriál, video, výstavu nebo zápas zhlédneme, tedy se z, protože jde o význam „vidět, prohlédnout si“. Shlédnout se s znamená podívat se dolů: shlédnout z rozhledny do údolí. Obě slova jsou správná, ale mají jiný význam a nelze je zaměňovat.

Proč se píše zhlédnout film?

Rozhoduje význam, ne směr pohledu. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český opakovaně odpovídá, že ve spojení zhlédnout film jde o význam „dívat se, spatřit“, nikoli „podívat se dolů“, a proto se píše z-. Platí to i tehdy, když se člověk opravdu dívá shora: vylezl jsem na žebřík a zhlédl jsem film. Internetová jazyková příručka řadí tato slovesa do kapitoly o slovech s předponou s- i z-, kde každá předpona dává jiný význam.

Poradna upozorňuje i na užitečný rozdíl ve vazbě. Zhlédnout se pojí přímo se 4. pádem (zhlédnout výstavu). Shlédnout nikdy nemá předmět ve 4. pádě bez předložky, říkáme shlédnout na něco, na někoho, z něčeho.

Co slova znamenají?

Slovník spisovného jazyka českého uvádí u slovesa zhlédnout význam spatřit, uvidět: zápas zhlédlo deset tisíc diváků, zhlédl už velký kus světa. Zvratné zhlédnout se v někom nebo v něčem znamená oblíbit si něco, případně napodobit: zhlédl se v hrdinovi románu.

U slovesa shlédnout uvádí slovník význam podívat se, pohlédnout dolů: shlédnout na někoho z výše své moci. Slovník výslovně dodává, že je třeba rozlišovat zhlédnout, shlédnout a vzhlédnout.

Tvary a příbuzná slova

Obě slovesa mají podle slovníku minulý čas na -dl: zhlédl, zhlédla, shlédl, shlédla. Podstatná jména jsou zhlédnutí a shlédnutí. Nedokonavé protějšky jsou zhlížet se (zhlížet se v někom) a shlížet (shlížet na někoho svrchu). Podoby „zhlídnout“ a „shlídnout“ označuje slovník jako obecně české, do spisovného textu nepatří.

Příklady ve větách

• Včera jsem zhlédl celou první řadu seriálu.
• Video zhlédly statisíce lidí.
• Po zhlédnutí výstavy jsme zašli na kávu.
• Díla je možné zhlédnout ještě před dražbou.
• Z okna letadla jsme shlédli na mraky pod sebou.
• Ředitel na nás shlížel svrchu.
• Dítě vzhlédlo k obloze.

S čím si to lidé pletou?

Se slovesem vzhlédnout. Když se díváme nahoru, použijeme předponu vz-: vzhlédl od knihy, vzhlížet k někomu jako ke vzoru. Slovník spisovného jazyka českého ho vykládá jako „pohlédnout vzhůru, zdvihnout oči“.

Jak si to zapamatovat?

Shlédnout je jako slézt, sejít, sjet: pohyb shora dolů se s. Všechno ostatní, co si prohlížíme nebo uvidíme, je zhlédnout. Pokud za slovesem následuje rovnou to, na co se díváme, ve 4. pádě (film, zápas, výstavu), je to vždy zhlédnout.

Vyzkoušejte si

1. Ten dokument jsem už …hlédl dvakrát.
2. Z vrcholu jsme …hlédli do údolí.
3. Žák …hlédl od sešitu a usmál se.

Správně: 1. zhlédl, 2. shlédli, 3. vzhlédl.

Podobné případy

• Shlížet, nebo zhlížet se? Nedokonavé protějšky obou sloves.
• Zpozorovat, nebo spozorovat? Další sloveso o vnímání, kde se rozhoduje mezi s- a z-.
• Sbírka, nebo zbírka? Jak význam předpony s- a z- rozhoduje o pravopisu.