Říct, nebo říci? Jak se to píše správně

Obojí je správně. Říct je dnes běžná a stylově neutrální podoba infinitivu. Říci je podoba původní, která dnes působí spíše knižně. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český k tomu stručně uvádí: „Obě varianty infinitivu jsou spisovné.“

Proč existují dvě podoby?

Sloveso říci patří ke slovesům, která mají infinitiv na -ci, podobně jako péci nebo moci. Poradna ve své databázi odpovědí vysvětluje, že u sloves vzoru „péci“ je infinitiv na -ci původní a infinitiv na -ct novější. Vznikl podle infinitivů ostatních sloves (říct jako jíst). Postupně se stal tvarem neutrálním a původní infinitivy na -ci jsou u většiny těchto sloves dnes vnímány spíše jako knižní. Podrobně to rozebírá kapitola Slovesa vzoru „péci“ (infinitiv -ci, -ct) v Internetové jazykové příručce.

Vývoj je vidět i ve slovnících. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) z let 1960 až 1971 vede jako heslo říci a podobu říct u něj označuje jako hovorovou. Dnes už je říct běžná i ve psaném textu.

Co slovo znamená?

SSJČ uvádí několik významů. Hlavní je „vyjádřit řečí, slovy, povědět“: řekni, cos dělal, nic na to neřekl. Dále „dát najevo, sdělit jinak než řečí“ (srdce mu řeklo, že je to ona), „vyslovit své mínění, zaujmout stanovisko“ (co k tomu řeknete jako odborník?) a hovorově „prozradit“ (řekl to na nás).

Patří sem i ustálená spojení: abych tak řekl, po pravdě řečeno, říct poslední slovo (definitivně rozhodnout) nebo kdo řekne á, ať řekne také bé.

Tvary a příbuzná slova

Ostatní tvary jsou pro obě podoby infinitivu společné. SSJČ uvádí:

• přítomný tvar s významem budoucnosti: řeknu, řekneš, řekne, řekneme, řeknete, řeknou,
• rozkazovací způsob: řekni, řekněte, knižně rci, rcete,
• minulý čas: řekl, řekla, řekli,
• trpné příčestí: řečen (to bylo řečeno na tvou adresu),
• zastaralé přechodníky: řka, řkouc.

Stejně se chová i zápor: neříct i neříci. Od slovesa je odvozeno podstatné jméno rčení.

Příklady ve větách

• Chtěl jsem ti něco říct.
• Těžko říct, kdo vyhraje.
• Dovolte mi na úvod říci několik slov.
• Řekni mi pravdu.
• Co tím chceš říct?
• Musím říct, že mě to překvapilo.
• Nikdo nám nedokázal říct, kdy vlak pojede.

Kdy použít říct a kdy říci?

Ve většině textů je přirozené říct: v e-mailu, v článku, v běžné řeči. Podobu říci lze použít ve slavnostním nebo vyšším stylu, třeba v projevu nebo v literárním textu. Chybou není ani jedna z nich. Důležité je držet se v jednom textu jedné podoby, aby nepůsobil nejednotně.

Stejnou dvojici mají i další slovesa. SSJČ uvádí u vléci, tlouci a téci tehdy hovorové infinitivy vléct, tlouct a téct. Podle poradny se vývoj týká všech sloves vzoru péci, tedy i péci, péct a moci, moct a sloves s předponou, jako je pomoci, pomoct.

Jak si to zapamatovat?

Říct = jako jíst, neutrální, do běžného textu. Říci = starší, knižní, do slavnostního projevu. Obojí je spisovné.

Vyzkoušejte si

Doplňte infinitiv, který se do věty stylově hodí víc:

1. Zavolej mi, chci ti něco ř….
2. Vážení hosté, dovolte mi ř… několik slov na úvod.
3. Upřímně ř…, nečekal jsem to.

Správně: 1. říct (lze i říci), 2. říci (lze i říct), 3. řečeno.

Podobné případy

• Pomoci, nebo pomoct? Stejná dvojice infinitivů -ci a -ct.
• Mohu, nebo můžu? Další sloveso vzoru péci se dvěma podobami.
• Stlouct, nebo ztlouct? Sloveso tlouct s předponou.
• Děkuji, nebo děkuju? Knižnější a neutrální podoba slovesa.