Mohu, nebo můžu? Jak se to píše správně

Obojí je spisovné, ale každá podoba se hodí jinam. Mohu je tvar neutrální, vhodný do psaných textů. Můžu je podle Internetové jazykové příručky hovorový. Stejně je to ve 3. osobě množného čísla: mohou a hovorové můžou.

Proč existují dva tvary?

Sloveso moci (moct) patří ke slovesům vzoru péci, která mají kmen zakončený na -h nebo -k. Příručka v kapitole o slovesech vzoru péci vysvětluje, že vedle starších tvarů mohu, mohou existují i analogické tvary můžu, můžou. Mají stejné ž jako ostatní osoby: můžeš, může, můžeme, můžete.

Slovník spisovného jazyka českého uvádí u hesla moci tvary mohu a mohou jako základní a můžu, můžou s poznámkou „ob.“, tedy obecně česky. Dnešní příručka je hodnotí mírněji, jako hovorové. Vyskytují se hlavně v mluvených projevech. V psaných textech stále převažují tvary původní.

Co slovo znamená?

Moci je sloveso způsobové. Slovník spisovného jazyka českého rozlišuje několik významů:

• být schopen něco udělat: zotavil se, už zase může chodit,
• mít možnost nebo právo: mám čas, mohu ti pomoci, každý může volit,
• mít dovoleno, smět: můžeš jít, chceš-li,
• vyjadřovat odhad: co to může stát?, může jí být čtrnáct let,
• ve spojení moci za něco být něčím vinen: kdo za to může?

Tvary a příbuzná slova

• já mohu (hovorově můžu)
• ty můžeš
• on může
• my můžeme
• vy můžete
• oni mohou (hovorově můžou)
• minulý čas: mohl, mohla
• přechodník přítomný: moha

Spisovné jsou obě podoby infinitivu, moci i moct. Příručka uvádí, že infinitiv na -ct je novější a postupně získal platnost neutrální, zatímco tvary na -ci se posouvají do knižní vrstvy. U slovesa moci je ale podoba na -ci stále častější.

Stejně se chovají odvozená slovesa. U slovesa pomoci uvádí Slovník spisovného jazyka českého tvary pomohu, pomohou a obecně české pomůžu, pomůžou, rozkazovací způsob pomoz a minulý čas pomohl.

Příklady ve větách

• Mohu vás požádat o pomoc?
• Ve čtvrtek můžu přijít až večer.
• Zaměstnanci mohou pracovat i z domova.
• Děti si můžou hrát na zahradě.
• Nic víc pro vás nemohu udělat.
• Žadatelé mohou podat přihlášku do konce měsíce.
• Klidně si to můžeš nechat.
• Pomohou nám s tím?

S čím si to lidé pletou?

Sloveso moci patří do stejné skupiny jako péci (péct), téci (téct) nebo tlouci (tlouct). U nich ale příručka považuje za základní tvary peču, pečou, teču, tečou. Podoby peku, pekou jsou dnes velmi knižní nebo zastaralé. Kdo tedy píše peču, nemusí nutně psát i můžu. U slovesa moci zůstává neutrální mohu.

Jak si to zapamatovat?

Do úředních dopisů, žádostí, smluv a odborných textů pište mohu a mohou. V rozhovoru, v neformální zprávě nebo v dialogu v povídce je hovorové můžu v pořádku. Ostatní osoby (můžeš, může, můžeme, můžete) mají jen jednu podobu a hodí se všude.

Vyzkoušejte si

1. Do žádosti: „Prosím, zda ___ nastoupit od září.“ (mohu, můžu)
2. Uchazeči ___ zaslat životopis e-mailem. (mohou, můžou, do inzerátu)
3. V esemesce kamarádovi: „Dneska ___ až v šest.“ (obojí jde)

Správně: 1. mohu, 2. mohou, 3. mohu i můžu (hovorové můžu se sem hodí lépe)

Podobné případy

• Pomoci, nebo pomoct? Infinitiv na -ci a -ct u odvozeného slovesa.
• Děkuji, nebo děkuju? Další dvojice neutrálního a hovorového tvaru.
• Říct, nebo říci? Dvojí podoba infinitivu.
• Jsou, nebo sou? Hovorová výslovnost, která do psaného textu nepatří.