Nahoru, nebo na horu? Jak se to píše správně

Obojí je správně, ale v jiném významu. Nahoru dohromady je příslovce s významem vzhůru, směrem výš: Vyjdi nahoru po schodech. Na horu zvlášť je předložka a podstatné jméno hora: Vylezli jsme na horu nad vesnicí.

Proč se píše nahoru dohromady?

Příslovce nahoru vzniklo spojením předložky a podstatného jména, podobně jako dolů nebo dopředu. Dnes je to ale samostatné slovo, které vyjadřuje jen směr. Na žádnou konkrétní horu neodkazuje. Takovým slovům se říká spřežky a píšou se dohromady. Pravidla shrnuje kapitola příručky o psaní spřežek a spřahování. Internetová jazyková příručka má nahoru jako samostatné heslo a odlišuje ho od spojení na horu.

Zvlášť píšeme tam, kde mluvíme o skutečné hoře. Jde o předložku na a 4. pád podstatného jména hora. Často stojí u slova i jméno hory nebo jiný přívlastek: na horu Blaník, na nejvyšší horu.

Co slovo znamená?

Slovník spisovného jazyka českého uvádí u příslovce nahoru dva hlavní významy:

• směrem k místu vyššímu nebo výše položenému, vzhůru, opak dolů: stoupat po schodech nahoru, pádlovali nahoru proti proudu, dej ruce nahoru,
• hovorově směrem k vyšší hodnotě nebo k výše postavenému: ceny jdou nahoru, částky zaokrouhlené na celé koruny nahoru, návrh nutno poslat nahoru ke schválení.

Slovník zachycuje i ustálená spojení. Kdo nosí nos nahoru, je pyšný. Kdo se prochází nahoru dolů, chodí sem a tam. O člověku, který je ctižádostivý, se lidově říká, že kouká nahoru. Ve všech případech jde o příslovce, a proto se píše dohromady.

Tvary a příbuzná slova

Příslovce nahoru se neskloňuje a nedá se k němu připojit přívlastek. Naopak podstatné jméno hora se skloňuje a mění tvar podle předložky: na horu, na hoře, z hory, pod horou. Do stejné skupiny směrových příslovcí patří nahoře (kde), shora (odkud) a protějšek dolů. Blízký význam má příslovce vzhůru.

Příklady ve větách

• Výtah jede nahoru do pátého patra.
• Ceny energií zase šly nahoru.
• Dejte ruce nahoru a protáhněte se.
• Krabici s nářadím dej nahoru na skříň.
• Celé odpoledne se procházel nahoru dolů po chodbě.
• Výprava vyrazila na horu brzy ráno.
• Cesta na horu Říp trvala hodinu.

S čím si to lidé pletou?

Záměna vzniká hlavně při výletech do hor, kde se oba výrazy potkávají. Věta Šli jsme nahoru říká jen to, že jsme šli výš. Věta Šli jsme na horu říká, že jsme vystoupili na konkrétní vrchol. Pokud můžete před slovo horu vložit přídavné jméno, třeba na vysokou horu, jde o dvě slova.

Jak si to zapamatovat?

Zkuste výraz nahradit slovem vzhůru. Pokud věta dává smysl, jde o příslovce a píše se nahoru dohromady. Pokud mluvíte o konkrétní hoře, kterou můžete pojmenovat, píšete na horu zvlášť.

Vyzkoušejte si

1. Vyběhl po schodech ___ do svého pokoje. (nahoru, na horu)
2. Horolezci vystoupili ___ až za tmy. (nahoru, na horu)
3. Ceny potravin letos šly ___. (nahoru, na horu)

Správně: 1. nahoru, 2. na horu, 3. nahoru

Podobné případy

• Dopředu, nebo do předu? Další směrové příslovce psané dohromady.
• Dovnitř, nebo do vnitř? Příslovce místa, které se píše jako jedno slovo.
• Dokola, nebo do kola? Stejný rozdíl mezi příslovcem a předložkou s podstatným jménem.
• Naopak, nebo na opak? Spřežka s předložkou na.