Mít, nebo mýt? Jak se to píše správně
Záleží na významu. Mít s měkkým í znamená vlastnit nebo držet (mít auto). Mýt s tvrdým ý znamená čistit vodou (mýt nádobí) a patří mezi vyjmenovaná slova po m.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení
Záleží na významu, protože jde o dvě různá slovesa, která se jen stejně vyslovují. Mít s měkkým í znamená vlastnit, držet nebo pociťovat: mít auto, mít radost. Mýt s tvrdým ý znamená čistit vodou nebo jinou tekutinou: mýt nádobí, mýt si ruce.
Proč se mýt píše s ý?
Sloveso mýt patří mezi vyjmenovaná slova po m. Tvrdé y nebo ý se píše i ve slovech příbuzných. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí například umýt, umývat, umyvadlo, myčka, mycí, mýdlo nebo pomyje.
Sloveso mít mezi vyjmenovaná slova nepatří, a proto se píše s í. Jeho další tvary mají á nebo ě: mám, měj, měl.
Co slova znamenají?
SSJČ vykládá mýt jako čistit vodou nebo jinou tekutinou, umývat: mýt nádobí, podlahu, auto, mýt si ruce. Přeneseně mýt si ruce znamená prohlašovat svou nevinu, odmítat odpovědnost.
Sloveso mít má podle SSJČ mnoho významů. Nejčastější jsou tyto:
- vlastnit, držet jako majetek: mít auto, mít dům,
- držet při sobě: mít u sebe peníze,
- pociťovat, vykazovat stav nebo vlastnost: mít hlad, mít strach, mít zájem,
- jako modální sloveso vyjadřovat nutnost nebo povinnost: máš přijít v osm.
Tvary a příbuzná slova
Ve většině tvarů se obě slovesa liší víc než jen písmenem i a y. Záměna proto hrozí hlavně v infinitivu.
Mít: mám, máš, má, máme, mají. Rozkazovací způsob měj, mějte, minulý čas měl, měla.
Mýt: myji, myješ, myje, myjeme, myjí. SSJČ uvádí rozkazovací způsob myj, minulý čas myl a trpné příčestí myt. Stejně se časuje umýt: umyji, umyj, umyl, umyt. Proto myla jsem okna, ale měla jsem okna otevřená.
Přídavné jméno je mycí s krátkým y. SSJČ uvádí mycí prostředky, mycí houba a ve významu „omyvatelný“ i mycí tapeta. Podstatné jméno myčka znamená stroj na mytí, ale také ženu, která myje nádobí.
Příklady ve větách
- Musím ještě umýt nádobí. (čistit)
- Před jídlem si myj ruce. (čistit)
- Chtěl bych mít víc času. (vlastnit)
- Měli bychom mít trpělivost. (pociťovat, projevovat)
- Auto je potřeba mýt i v zimě. (čistit)
- Nechce mít se sousedy žádné spory. (mít vztah)
- Okna myjeme dvakrát do roka. (čistit)
S čím si to lidé pletou?
S oběma slovesy navzájem, hlavně v infinitivu a v ustálených spojeních:
- Ruka ruku myje. Za úsluhu se oplácí úsluhou. Patří k mýt.
- Mýt si ruce v přeneseném smyslu znamená odmítat odpovědnost.
- Mít něco za lubem znamená něco chystat. Patří k mít.
Jak si to zapamatovat?
- Zkuste sloveso nahradit slovem čistit nebo umývat. Pokud věta dává smysl, píšete mýt.
- Zkuste ho nahradit slovem vlastnit, držet nebo cítit. Pokud to jde, píšete mít.
- Převeďte větu do minulého času. Vyjde-li myl, píšete mýt. Vyjde-li měl, píšete mít.
Vyzkoušejte si
- Po zahradničení si musím pořádně ___ ruce. (mít / mýt)
- Rád bych ___ jednou vlastní zahradu. (mít / mýt)
- Nádobí ___ hned po večeři. (myjeme / mijeme)
Správně: 1. mýt, 2. mít, 3. myjeme.
Podobné případy
- Být, nebo bít? Další dvojice sloves, kde rozhoduje vyjmenované slovo.
- Výt, nebo vít? Vyjmenované sloveso výt proti slovesu vít.
- Zbýt, nebo zbít? Stejný princip u předponových sloves.
- Pyl, nebo pil? Vyjmenované slovo proti tvaru jiného slovesa.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.