Měřicí, nebo měřící? Jak se to píše správně

Správně je měřicí přístroj (k čemu slouží), ale krejčí měřící látku (kdo co právě dělá). Obě podoby existují: zakončení -icí mají přídavná jména účelová, zakončení -ící přídavná jména dějová.

Proč se píše měřicí, a kdy měřící?

Rozdíl popisuje kapitola Přídavná jména zakončená na -icí, -ící Internetové jazykové příručky. Přídavné jméno s krátkým i (měřicí) vyjadřuje účel, k čemu věc slouží. Přídavné jméno s dlouhým í (měřící) vzniká z přítomného přechodníku a vyjadřuje děj, tedy co někdo nebo něco právě dělá.

• měřicí = určený k měření: odpovídá na otázku k čemu to je?
• měřící = ten, který (právě) měří: odpovídá na otázku co dělá?

Co slovo znamená?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí heslo měřicí s výkladem „sloužící k měření“ a příklady měřicí přístroje, měřicí trn, měřicí pásmo (svinovací délkové měřidlo) a měřicí technika. Podoba měřící samostatné heslo nemá, protože jde o tvar slovesa měřit, který se tvoří pravidelně: měří, měřící, podobně jako nosí, nosící.

Tvary a příbuzná slova

Obě přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní, takže tvar je ve všech rodech stejný: měřicí přístroj, měřicí páska, měřicí zařízení. Rozdíl mezi i a í zůstává ve všech pádech: s měřicím přístrojem, ale s krejčím měřícím látku.

Ze slovní rodiny: měřit, měření, měřidlo, měřítko. SSJČ vykládá měřidlo jako „měřicí nástroj nebo přístroj“, tedy opět s krátkým i.

Příklady ve větách

• Do dílny jsme koupili novou měřicí lištu.
• Laboratoř má moderní měřicí techniku.
• Geodet natáhl měřicí pásmo.
• Technik zkontroloval měřicí přístroje.
• Krejčí měřící látku na šaty se zamračil.
• Postel měřící dva metry se do pokoje nevešla.
• Přístroj měřící vlhkost vzduchu visí na zdi.

Poslední příklad ukazuje, že i přístroj může být „měřící“, pokud se mluví o tom, co právě dělá, a slovo je rozvité (měřící vlhkost). Bez rozvití ale píšeme měřicí přístroj.

S čím si to lidé pletou?

Obě podoby se vyslovují velmi podobně a v rychlé řeči se délka ztrácí. Proto lidé píšou automaticky dlouhé í i tam, kde jde o účel: „měřící přístroj“, „měřící pásmo“. Stejný problém mají i další dvojice: balicí papír a dělník balící zboží, hasicí přístroj a hasič hasící požár.

Jak si to zapamatovat?

Srovnejte slovo s dvojicí, kde je rozdíl slyšet: vzdělávací středisko a lektor vzdělávající dospělé. Když by se hodilo -ací, píšete -icí. Když -ající, píšete -ící. Pomůže i otázka: dá se říct „který právě měří“? Pak měřící. Dá se říct „určený k měření“? Pak měřicí.

Vyzkoušejte si

1. Elektrikář vytáhl z brašny ___ přístroj.
2. Policista ___ rychlost aut stál u silnice.
3. Na stavbě chyběla ___ lať.

Správně: 1. měřicí, 2. měřící, 3. měřicí.

Podobné případy

• Balicí, nebo balící: stejné rozlišení účelu a děje.
• Hasicí, nebo hasící: hasicí přístroj proti hasiči, který právě hasí.
• Lepicí, nebo lepící: lepicí páska proti tomu, co právě lepí.
• Mrazicí, nebo mrazící: stejné rozhodování u dalšího přídavného jména.