Zlískat, nebo zlýskat? Jak se to píše správně

Správně je zlískat s měkkým í, protože po l se tvrdé y píše jen ve vyjmenovaných slovech a slovech příbuzných a lískat mezi ně nepatří. Podoba „zlýskat“ je chybná.

Proč se píše zlískat s í?

Po obojetné souhlásce l se píše měkké i, pokud slovo není vyjmenované nebo s vyjmenovaným slovem příbuzné. Vyjmenovaná slova po l jsou podle Internetové jazykové příručky ve školní podobě slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš.

Sloveso lískat v řadě není. Proto platí základní pravidlo a píše se měkké í: lískat, zlískat, nalískat. Stejně jako v mnoha běžných slovech, která v řadě také nejsou: líný, lis, limonáda.

Pozor na to, že vyjmenovaná slova se týkají jen kořene. Rozhoduje, jestli je slovo s vyjmenovaným slovem příbuzné, ne jestli mu zní podobně. Lískat s žádným z nich příbuzné není.

Co slovo znamená?

Slovník spisovného jazyka českého uvádí lískat s významem „bít, tlouci, políčkovat“, například lískat někoho po hubě. Přeneseně i „třískat“: lískat kartami o stůl. Zlískat je k němu dokonavé sloveso s významem „zpolíčkovat“, tedy zfackovat, zmlátit.

Obě slova slovník označuje jako oblastní, moravská. Ve spisovném textu je běžnější zbít, zmlátit, zfackovat. Slovo se tedy hodí spíš do hovoru, do přímé řeči nebo do textu s regionální barvou.

Tvary a příbuzná slova

SSJČ uvádí vedle podoby s dlouhým í i řidší podobu s krátkým i: liskat, zliskat. Tvrdé y není v žádné z nich. K nedokonavému lískat slovník uvádí předpony na- a z-, tedy nalískat a zlískat.

Sloveso má tvary zlískám, zlískáš, zlíská. SSJČ uvádí doklad hned člověka zlískáš. Měkké í zůstává ve všech tvarech.

Příklady ve větách

• Jestli tu vázu rozbiješ, táta tě zlíská.
• Loupežník dostal od krejčíka pořádně zlískat.
• Nepleť se do toho, nebo tě taky zlískám.
• Kluci se poprali a ten větší toho menšího zlískal.
• Hráči v hospodě lískali kartami o stůl.
• Za tu drzost by zasloužil nalískat.

S čím si to lidé pletou?

Chyba vzniká záměnou s vyjmenovaným slovem blýskat se. Slova lískat a blýskat znějí podobně, končí stejně na -skat, ale nejsou příbuzná. Blýskat se týká světla a bouřky (venku se blýská), lískat bití. Tvrdé ý má jen blýskat.

Jak si to zapamatovat?

Zeptejte se, jestli jde o světlo. Když se něco leskne nebo se blýská, je to blýskat s ý. Když jde o facku nebo bití, je to lískat s í, protože slovo v řadě vyjmenovaných slov není.

Vyzkoušejte si

1. Za chvíli tě zl…skám, jestli nepřestaneš.
2. Venku se bl…ská, bude bouřka.
3. Kluk dostal pořádně nal…skat.

Správně: 1. zlískám, 2. blýská (vyjmenované slovo), 3. nalískat.

Podobné případy

• Liknavost, nebo lyknavost? Další slovo po l, které není vyjmenované.
• Vzlykat, nebo vzlikat? Opačný případ, vyjmenované slovo po l.
• Lýtko, nebo litko? Další vyjmenované slovo po l.