Trudnomyslnost, nebo trudomyslnost? Jak se to píše správně

Správně je trudnomyslnost (trudnomyslný, trudnomyslně). Uprostřed slova se píše n, protože první část pochází z přídavného jména trudný. Podoba trudomyslnost je chybná, Slovník spisovného jazyka českého ji ani tvar trudomyslný nezná.

Proč se píše trudnomyslnost s n?

Jde o složeninu ze dvou částí: trudn- (z přídavného jména trudný), spojovací -o- a -myslný (od slova mysl). Ve složenině zůstává celý základ prvního slova, tedy i písmeno n: trudn-o-myslný. Kdo napíše trudomyslnost, vynechá právě tuto hlásku.

Stejně jsou stavěné i jiné složeniny s -myslný, například lehkomyslný (od lehký) nebo dobromyslný (od dobrý). Z prvního přídavného jména se vždy vezme celý základ.

Co slovo znamená?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí přídavné jméno trudnomyslný ve významu „těžko myslný, zádumčivý, melancholický“ (trudnomyslný člověk), příslovce trudnomyslně a podstatné jméno trudnomyslnost, tedy melancholii, zádumčivost.

Základní slova jsou knižní:

• trudný: smutný, truchlivý, chmurný (trudné dětství, trudné dojmy). Poněkud zastarale také namáhavý, obtížný (trudná cesta).
• trud: smutek, zármutek (zahnat ze své mysli trud).

Obě slova i trudnomyslnost se dnes objevují hlavně v literatuře.

Tvary a příbuzná slova

Podstatné jméno je ženského rodu (SSJČ: trudnomyslnost, -i) a skloňuje se podle vzoru kost:

• bez trudnomyslnosti,
• k trudnomyslnosti,
• o trudnomyslnosti,
• s trudnomyslností.

Písmeno n zůstává ve všech tvarech i ve všech příbuzných slovech: trudný, trudně, trudnomyslný, trudnomyslně, trudnomyslnost.

Příklady ve větách

• Po odchodu přítele ho přepadla trudnomyslnost.
• Nechtěla se oddávat trudnomyslnosti, a tak vyrazila ven.
• Celý večer seděl trudnomyslně u okna.
• Byl to tichý, trudnomyslný člověk.
• Podzimní plískanice ve mně vždycky probudí trudnomyslnost.
• Hudba ho z trudnomyslnosti vytrhla.

S čím si to lidé pletou?

Se samotným slovem trud. Kdo ho zná, snadno napíše trud-o-myslnost. Složenina se ale netvoří od podstatného jména trud, nýbrž od přídavného jména trudný. Proto se n musí zachovat.

Jak si to zapamatovat?

Řekněte si nejdřív přídavné jméno: trudný. Pak k němu připojte -myslný tak, jako to děláte u lehký, lehkomyslný: trudn + o + myslný. Z toho je trudnomyslný a trudnomyslnost.

Vyzkoušejte si

1. V jeho básních je cítit ___ (trudnomyslnost / trudomyslnost).
2. Díval se ___ do dálky (trudnomyslně / trudomyslně).
3. Měl za sebou ___ dětství (trudné / trudý).

Správně: 1. trudnomyslnost, 2. trudnomyslně, 3. trudné.

Podobné případy

• Smysluplně, nebo smysluplnně? Další složenina se slovem smysl, kde se chybuje v počtu n.
• Náklonnost, nebo náklonost? Podstatné jméno na -ost, kde rozhoduje stavba slova.
• Povinnost, nebo povinost? Písmeno n se při odvození neztrácí.