Obscénnost, nebo obscénost? Jak se to píše správně
Správně je obscénnost se dvěma n, protože slovo vzniklo od přídavného jména obscénní. Podoba obscénost je chybná.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 2 min čtení Přečteno 10×
Správně je obscénnost se dvěma n. Podstatné jméno je utvořené příponou -ost od přídavného jména obscénní, které má nn, a obě n se přenesou i do odvozeného slova. Podoba „obscénost“ je chybná.
Proč se píše obscénnost se dvěma n?
Přídavné jméno obscénní se skládá ze základu obscén- a přípony -ní. Jedno n tedy patří k základu, druhé k příponě. Když se od něj tvoří podstatné jméno příponou -ost, zůstává celé obscénn-: obscénn-í, obscénn-ost. Stejně je to u příslovce obscénně.
Funguje to jako u domácích slov: cena, cenný, cennost nebo vina, nevinný, nevinnost. Ve výslovnosti se dvě n obvykle slijí v jedno, proto se v psaní snadno ztratí. Rozhoduje stavba slova, ne to, co slyšíme. Obecně toto pravidlo popisuje kapitola Internetové jazykové příručky Psaní n, nn.
Proč se obscenita píše s jedním n?
Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí jako synonymum obscénnosti slovo obscenita (čti [obscenyta]). To je utvořené přímo od základu obscen- příponou -ita, bez přídavného jména na -ní. Proto má jen jedno n. Obě slova jsou správně, každé se píše jinak.
Co slovo znamená?
Přídavné jméno obscénní je podle SSJČ převzaté z latiny a znamená necudný, oplzlý, nemravný, kluzký, neslušný. Slovník uvádí spojení obscénní výrazy, vtipy, romány. Obscénnost je vlastnost toho, co je obscénní. Heslo obscenita ji vykládá řadou synonym: necudnost, oplzlost, nemravnost, kluzkost, neslušnost.
Tvary a příbuzná slova
Obscénnost je podle SSJČ podstatné jméno rodu ženského se 2. pádem obscénnosti. Skloňuje se jako ostatní slova na -ost (radost, kost). Ve všech tvarech zůstávají dvě n:
- 1. pád: obscénnost,
- 2. pád: bez obscénnosti,
- 7. pád: s obscénností.
Slovní rodina se stejným nn: obscénní, obscénně, obscénnost. S jedním n se píše jen obscenita.
Příklady ve větách
- Kritika filmu vytýkala zbytečnou obscénnost.
- Soud posuzoval, zda dílo nepřekračuje hranici obscénnosti.
- Na plotě byly nasprejované obscénní nápisy.
- Gestikuloval obscénně a ochranka ho vyvedla.
- Rozhovor byl plný obscénních vtipů.
- Recenzent se pozastavil nad obscénností textů.
- Úřad žádost odmítl kvůli obscenitě navrženého názvu.
S čím si to lidé pletou?
Hlavně se slovem obscenita. Kdo ho zná, má pak sklon psát jedno n i v obscénnosti. Rozdíl je v příponě: -ita se připojuje rovnou k základu obscen-, kdežto -ost se přidává až k přídavnému jménu obscénní. Všimněte si také délky: obscénnost má dlouhé é, obscenita krátké e.
Jak si to zapamatovat?
Vyjděte z přídavného jména. Kdo napíše obscénní se dvěma n, ten je zachová i v obscénnost a obscénně. Stejně jako cenný, cennost. Jedno n má jen „latinská“ obscenita.
Vyzkoušejte si
- Divákům vadila ___ některých scén.
- Na zdi se objevila ___ kresba.
- Kniha byla kdysi zakázána pro ___.
Správně: 1. obscénnost, 2. obscénní, 3. obscénnost (nebo obscenitu).
Podobné případy
- Náklonnost, nebo náklonost: dvě n z přídavného jména náklonný.
- Sezonní, nebo sezoní: základ sezon- a přípona -ní dávají nn.
- Imunní, nebo imuní: stejné pravidlo u přejatého slova.
- Povinnost, nebo povinost: podstatné jméno na -ost od povinný.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.