Dysgrafie, nebo disgrafie? Jak se to píše správně

Správně je dysgrafie s tvrdým y. Slovo obsahuje řeckou předponu dys-, která vyjadřuje poruchu, špatnou funkci. Stejně se píšou i názvy dalších poruch učení: dyslexie, dysortografie, dyskalkulie. Podoba „disgrafie“ je chybná.

Proč se píše dysgrafie s y?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) rozlišuje dvě předpony, které se snadno spletou:

• dys- (z řečtiny) mění význam základu ve smyslu „porušený, špatný“: dysfunkce (porušená, špatná funkce), dysgrafie, dyslexie,
• dis- (z latiny) má význam „roz-, ne-“: dislokace (rozmístění), disharmonie (nesoulad).

Slovník u předpony dys- výslovně připojuje poznámku „rozlišovat od dis-“. Obě předpony vykládá také kapitola Psaní dis-, dys-, poli-, poly-, vice-, více- v Internetové jazykové příručce.

Co slovo znamená?

Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) vykládá dysgrafii jako poruchu schopnosti psát. Projevuje se zaměňováním podobných písmen, neúhledností rukopisu a podobně. Slovník slovo řadí do oboru psychologie a psychiatrie a uvádí příklady diagnostika dysgrafie nebo dysgrafie způsobuje dětem při výuce mnohé problémy.

Příbuzné poruchy podle ASSČ:

• dyslexie: porucha schopnosti číst,
• dyskalkulie: porucha matematických schopností, projevuje se třeba zaměňováním číslic.

Tvary a příbuzná slova

Dysgrafie je ženského rodu a podle ASSČ má 2. pád dysgrafie. Tvary: bez dysgrafie, při dysgrafii, s dysgrafií. Ypsilon zůstává i v příbuzných slovech, která ASSČ uvádí:

• dysgrafik: kdo trpí dysgrafií (v množném čísle dysgrafici),
• dysgrafička: přechýlená podoba,
• dysgrafický: přídavné jméno.

Podle ASSČ se slovo vyslovuje [dyzgrafije], tedy se znělým [z]. Píše se ale s.

Příklady ve větách

• Žákovi byla diagnostikována dysgrafie.
• Při dysgrafii bývá písmo špatně čitelné a psaní dítě unavuje.
• Náprava dysgrafie vyžaduje trpělivost a pravidelný nácvik.
• Kvůli dysgrafii píše delší texty raději na počítači.
• Dcera trpí dyslexií a dysgrafií.
• Dysgrafici mají obtíže vybavit si tvar písmen.
• Přestože je dysgrafička, školu zvládla bez větších problémů.

S čím si to lidé pletou?

S latinskou předponou dis-. Obě se vyslovují stejně. SSJČ u předpony dis- uvádí výslovnost [dys], takže sluch neporadí. Rozhoduje význam. Když slovo označuje poruchu nějaké funkce, píše se dys-: dysfunkce, dysgrafie. Když jde o rozdělení nebo zápor, píše se dis-: disharmonie, dislokace.

Jak si to zapamatovat?

Porucha = dys- s ypsilonem. Celá „rodina“ poruch učení se píše stejně: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie. Kdo si zapamatuje jednu, napíše správně i ostatní.

Vyzkoušejte si

1. Psycholožka potvrdila d…sgrafii.
2. Barvy na obraze působily jako d…sharmonie.
3. Dítě s d…skalkulií potřebuje u počítání více času.

Správně: 1. dysgrafii, 2. disharmonie, 3. dyskalkulií.

Podobné případy

• Dysortografie, nebo disortografie? Stejná předpona dys- u poruchy pravopisu.
• Dikce, nebo dykce? Přejaté slovo, kde se rozhoduje mezi i a y po d.
• Fyzioterapeut, nebo fizioterapeut? Další přejaté slovo, kde se plete i a y.