Dysortografie, nebo disortografie? Jak se to píše správně

Správně je dysortografie s tvrdým y. Název specifické poruchy pravopisu se skládá z řecké předpony dys-, která označuje poruchu, a slova ortografie, tedy pravopis. Podoba „disortografie“ je chybná.

Proč se píše dys-, a ne dis-?

Ve slovech přejatých se setkávají dvě podobně znějící předpony:

• dys- (z řečtiny) označuje porušení nebo poruchu. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) ji uvádí například u slova dysfunkce = porušená funkce (dysfunkce jater).
• dis- (z latiny) najdeme třeba ve slově disproporce = nepoměr, neúměrnost. SSJČ u něj uvádí výslovnost [dy-], tedy s tvrdým d.

Obě předpony se tedy vyslovují stejně a o pravopisu rozhoduje význam. Dysortografie je porucha, proto dys-. Slovo ortografie SSJČ vykládá jako jazykovědný termín pro pravopis. Rozdílem obou předpon se zabývá i kapitola Internetové jazykové příručky „Psaní dis-, dys-, poli-, poly-, vice-, více-“.

Co slovo znamená?

Podle studijní opory Univerzity J. E. Purkyně je dysortografie specifická porucha pravopisu, která se často pojí s dyslexií. Někdy se ale obtíže objevují jen v psaní, zatímco čtení žákovi potíže nedělá. Projevuje se takzvanými specifickými dysortografickými chybami a obtížemi při používání gramatických pravidel.

Mezi specifické dysortografické chyby podle stejné opory patří potíže s rozlišováním krátkých a dlouhých samohlásek, slabik dy, di, ty, ti, ny, ni, sykavek s, c, z, š, č, ž a také vynechávání, přidávání nebo přesmykování písmen a slabik.

Tvary a příbuzná slova

Dysortografie je podstatné jméno rodu ženského a skloňuje se jako ostatní slova na -ie (dyslexie, ortografie): bez dysortografie, k dysortografii, s dysortografií. Tvrdé y zůstává ve všech tvarech.

S dys- se píšou i další názvy specifických poruch učení: dyslexie (porucha schopnosti číst, jak ji vykládá Akademický slovník současné češtiny), dysgrafie, dyskalkulie. Odvozené přídavné jméno je dysortografický (dysortografické chyby).

Příklady ve větách

• Žák má diagnostikovanou dysortografii.
• Při hodnocení diktátu učitelka bere ohled na jeho dysortografii.
• Dysortografie se často vyskytuje spolu s dyslexií.
• Typické dysortografické chyby se týkají třeba délky samohlásek.
• Speciální pedagožka pracuje s dětmi s dysortografií.
• Poradna potvrdila dyslexii i dysortografii.

S čím si to lidé pletou?

S předponou dis-, kterou známe z jiných přejatých slov (disproporce). Protože se obě vyslovují stejně, píše se podle sluchu často chybně „dis“. Rozhodující je význam: u poruch je vždy dys-.

Jak si to zapamatovat?

Všechny poruchy učení začínají stejně jako dyslexie: dys-. Kdo si zapamatuje jednu, napíše správně i dysgrafii, dyskalkulii a dysortografii. Předpona dys- znamená něco porušeného, stejně jako u dysfunkce.

Vyzkoušejte si

1. Specifická porucha pravopisu se nazývá ___.
2. Porucha schopnosti číst se nazývá ___.
3. Žák s ___ chybami potřebuje individuální přístup.

Správně: 1. dysortografie, 2. dyslexie, 3. dysortografickými.

Podobné případy

• Dysgrafie, nebo disgrafie: další porucha učení se stejnou předponou.
• Analýza, nebo analiza: tvrdé y v přejatém slově z řečtiny.
• Byrokracie, nebo birokracie: kdy se v přejatém slově píše y.
• Oxid, nebo oxyd: opačný případ, kde se píše i.