Děti seděly, nebo děti seděli? Jak se to píše správně

Správně je děti seděly, s tvrdým y. Slovo dítě je v jednotném čísle rodu středního, ale v množném čísle rodu ženského, a proto se píše stejně jako ženy seděly. Platí to i tehdy, když jde jen o chlapce. Podoba „děti seděli“ je chybná.

Proč se po slově děti píše y?

Internetová jazyková příručka v kapitole o shodě přísudku s podmětem upozorňuje, že podstatné jméno dítě mění v množném čísle rod. Totéž uvádějí oba velké slovníky. Slovník spisovného jazyka českého píše u hesla dítě „mn. ž.“, tedy v množném čísle rod ženský. Akademický slovník současné češtiny dodává, že se děti v množném čísle skloňují podle vzoru kost.

Přísudek se tedy po slově děti chová stejně jako po slovech ženy nebo dívky a končí na -y. Mluvnická shoda se podle příručky neřídí přirozeným rodem, ale rodem gramatickým. Nezáleží proto na tom, zda jsou mezi dětmi chlapci, nebo dívky.

Co slovo znamená?

Podle Akademického slovníku současné češtiny je dítě nedospělý člověk v období dětství nebo potomek ve vztahu k rodičům. Slovník uvádí i další významy:

• dospělý člověk, který postoji nebo jednáním připomíná dítě: učiněné dítě, politické dítě,
• expresivně blízká, zpravidla mladší osoba v důvěrném oslovení: Vítám vás, děti moje.,
• typický představitel určité doby nebo prostředí: městské dítě, děti revoluce.

Ve všech těchto významech platí stejná shoda. Píšeme tedy i děti revoluce byly zklamané.

Tvary a příbuzná slova

Slovník spisovného jazyka českého uvádí tyto tvary množného čísla: děti, dětí, dětem, děti, dětech, dětmi. V jednotném čísle je dítě, dítěte, rod střední, a přísudek končí na -o: Dítě spalo. Dítě bylo nemocné. Změna rodu nastává až v množném čísle.

Shoda se podle příručky netýká jen slovesa, ale také přídavných jmen a příčestí v přísudku a jmenných tvarů v doplňku. Příručka uvádí příklad Děti běhaly bosy. Proto také děti byly unavené, děti byly pozvány, malé děti. Zdrobnělina děťátko je rodu středního i v množném čísle: děťátka spala.

Příklady ve větách

• Děti seděly v první řadě a pozorně poslouchaly.
• Děti si hrály na zahradě až do večera.
• Všechny děti byly pozvány na oslavu.
• Naše děti už odjely na tábor.
• Kluci i holky, prostě všechny děti, tleskaly.
• Děti přišly ze školy hladové.
• Dítě usnulo hned po obědě.
• Jako děti jsme spolu chodili do školy.

S čím si to lidé pletou?

Pozor na věty, v nichž slovo děti není podmětem. Příručka rozebírá větu Jako děti jsme běhali blátem a skákali přes kaluže. Podmětem je zde nevyjádřené my a slovo děti je jen doplněk. Shoda se řídí podmětem, ne doplňkem. Proto se píše -i, a -y jen tehdy, pokud z kontextu vyplývá, že šlo jen o dívky nebo ženy.

Podobně příručka uvádí větu o babičkách, které už jako batolata pomáhaly na poli. Podmětem jsou babičky, proto -y. Chybu svádí i to, že u smíšené skupiny lidí jinak píšeme -i: muži a ženy šli. U slova děti ale rozhoduje jeho ženský rod.

Jak si to zapamatovat?

Dosaďte místo slova děti slovo holky. Holky seděly, děti seděly. Koncovka bude vždy stejná. Před psaním koncovky se ale zeptejte, kdo je podmětem. Pokud je jím my nebo vy, pomůcka neplatí.

Vyzkoušejte si

1. Děti celé odpoledne běhal_ po hřišti.
2. Všechny děti byl_ nadšené z výletu.
3. Jako děti jsme se bál_ tmy. (mluví bratři)

Správně: 1. běhaly, 2. byly, 3. báli

Podobné případy

• Muži a ženy šli, nebo šly? Shoda u podmětu složeného ze slov různého rodu.
• Koně se splašili, nebo splašily? Další podstatné jméno, u kterého lidé váhají nad koncovkou přísudku.
• Oni, nebo ony? Zájmeno, které se řídí stejným rodem jako přísudek.
• Samý, sami, nebo samy? Shoda v doplňku, kde rozhoduje rod podmětu.