Brynza, nebo bryndza? Jak se to píše správně

Česká spisovná podoba je brynza, bez d. Uvádí ji Slovník spisovného jazyka českého i Akademický slovník současné češtiny. Podoba bryndza je slovenská. V češtině ji známe hlavně z chráněného názvu Slovenská bryndza a z valašských nářečí.

Proč se česky píše brynza?

Oba slovníky spisovné češtiny mají heslo jen v podobě brynza. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) k ní připojuje obecně českou výslovnost brymza, podobu bryndza neuvádí. Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) má také jen brynza a brynzový. Podoba s d v něm samostatné heslo nemá.

Slovo je podle obou slovníků z rumunštiny. Teodora Alexandru v časopise Naše řeč připomíná, že rumunské slovo znamená sýr obecně, jakýkoli. V češtině se význam zúžil na ovčí sýr. Slovenština má podobu s d, tedy bryndza. Jaroslava Hlavsová v Naší řeči uvádí bryndzu mezi starými karpatskými slovy valašské pastýřské terminologie, vedle slov urda, žinčica nebo salaš.

Co slovo znamená?

SSJČ vykládá brynzu jako „tvarohovitý uzrálý ovčí sýr“ a uvádí doklady čerstvá jarní brynza a chléb s brynzou. ASSČ ji popisuje jako „slaný měkký ovčí sýr připomínající konzistencí tvaroh, původem z Karpat“. Uvádí spojení halušky s brynzou, pomazánka z brynzy nebo koupit si slovenskou brynzu.

Tvary a příbuzná slova

Brynza je podstatné jméno rodu ženského, 2. pád brynzy (podle ASSČ). Skloňuje se tedy bez brynzy, s brynzou (chléb s brynzou uvádí SSJČ).

Odvozená slova mají také nz:

• brynzový: vyrobený z brynzy (brynzová pomazánka, brynzové halušky, brynzové pirohy podle ASSČ, brynzové noky podle SSJČ),
• brynzárna: podle SSJČ výrobna brynzy, 2. pád množného čísla brynzáren,
• brynzařský: týkající se výroby brynzy (SSJČ, jak uvádí Naše řeč).

Proč se v Česku píše i bryndza?

Hlavně kvůli slovenskému výrobku. Název Slovenská bryndza je v EU chráněné zeměpisné označení, zapsané nařízením Komise (ES) č. 676/2008 na žádost Slovenska. Jde o vlastní název výrobku, proto zůstává v původní podobě. V běžném českém textu, který se drží slovníků spisovné češtiny, tedy pište brynza, brynzový.

Příklady ve větách

• K haluškám patří pořádná porce brynzy.
• V lednici zbyl kousek brynzy, udělám pomazánku.
• Babička dělala výborné brynzové noky.
• Na salaši jsme si koupili čerstvou brynzu.
• Chléb s brynzou a cibulí mu připomíná dětství.
• Ve vesnici kdysi stála malá brynzárna.
• V obchodě měli i originální Slovenskou bryndzu.

S čím si to lidé pletou?

Se slovenskou podobou, kterou vidí na obalech. Slovenská bryndza je ale název konkrétního výrobku a pravopis vlastního názvu se nemění. Obecné slovo v českém textu je brynza. Pozor také na podobné slovo bryndák, které s brynzou nesouvisí.

Jak si to zapamatovat?

Pomůže dvojice jazyků: česky brynza, slovensky bryndza. Písmeno d si nechte pro slovenský název na obalu. V receptech, jídelníčcích a běžném textu pište brynza, stejně jako brynzový.

Vyzkoušejte si

1. Na snídani byl chléb s bryn___ou.
2. V restauraci mají výborné bryn___ové halušky.
3. Na obalu stálo: Slovenská bryn___a.

Správně: 1. brynzou, 2. brynzové, 3. Slovenská bryndza.

Podobné případy

• Kedluben, nebo kedlubna: další slovo z kuchyně se dvěma podobami.
• Štrúdl, nebo štrůdl: přejaté slovo z kuchyně a jeho spisovná podoba.
• Karbanátky, nebo karbenátky: název jídla, ve kterém se často chybuje.
• Rizoto, nebo risotto: počeštěná a původní podoba názvu jídla.