Ukrajinci v ČR 2026: 398 tisíc lidí, 11,7 miliardy do rozpočtu, mýty a realita

„Ukrajinců je tady moc, berou nám práci, dostávají dávky a my je platíme.“ Tohle slýcháte z hospodských stolů, sociálních sítí a vrcholné politiky stále častěji. Na druhé straně: „Bez Ukrajinců by české stavebnictví, zemědělství a gastronomie zkolabovaly. Spasili nám ekonomiku.“ Obě strany mají pravdu, ale obě zjednodušují. K 1. lednu 2026 je v ČR 398 tisíc lidí s dočasnou ochranou. 8 z 10 ekonomicky aktivních pracuje. Do státního rozpočtu odvedli za 2025 o 11,7 miliardy víc, než kolik na ně stát vydal. To jsou tvrdá čísla z dat MPSV a Ministerstva vnitra. Pojďme se podívat, co znamenají a kde končí mýtus a začíná realita.

Kolik Ukrajinců v ČR vlastně je

Začněme základním pohledem. K únoru 2026 je v ČR evidováno přes 398 000 osob s dočasnou ochranou, podle dat Ministerstva vnitra a Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Pro kontext:

Zdroje: Ministerstvo vnitra ČR (MV ČR), Konsorcium NNO, ČSÚ.

Pro představu: ukrajinská komunita tvoří zhruba 6 % obyvatel ČR. Je to největší národnostní menšina v zemi. V roce 2021 byla ukrajinská komunita pětkrát menší (~140 tisíc). Pětinásobek za 4 roky je dramatický skok, který se nedá popřít.

V roce 2025 nově dostalo dočasnou ochranu více než 80 tisíc lidí, ale stejný počet odešel nebo dostal jiný status. Číslo 398 tisíc je tedy relativně stabilní – fluktuace, ne růst.

Mýtus 1: „Berou nám práci“

Pojďme se podívat, kde Ukrajinci v ČR skutečně pracují. K červenci 2025 evidoval ČSSZ téměř 170 000 pracovněprávních vztahů s ukrajinskými držiteli dočasné ochrany. K tomu připočítejme zhruba 100 000 zaměstnaných z dřívější komunity. Tedy zhruba 270 000 pracujících Ukrajinců v české ekonomice.

Hlavní odvětví, kde najdete ukrajinské zaměstnance:

Co tyto údaje skutečně ukazují: Ukrajinci v ČR pracují převážně v profesích, kde čeští zaměstnanci dlouhodobě chybí. Kuchaři, stavební dělníci, pomocníci v zemědělství, řidiči – právě tady má český trh práce dlouhodobý nedostatek 250 000 lidí.

Pro argument „berou nám práci“ by muselo platit, že čeští občané o tyto pozice stojí, ale jsou jim brány. Realita je opačná: tyto pozice jsou volné, čeští občané o ně nestojí. Bez Ukrajinců by stavebnictví v ČR nestihlo dokončit ani polovinu projektů, restaurace by zavíraly z nedostatku personálu.

Co je naopak skutečný problém: část Ukrajinců pracuje přes pracovní agentury, které úmyslně tlačí jejich mzdy dolů. Tento „agenturní“ mechanismus s podváděním daní existuje, ale to není problém samotných Ukrajinců – je to problém legislativy a kontrol.

Mýtus 2: „Dostávají dávky, kterých se my nedotkneme“

Tady je třeba být přesný. Ukrajinci s dočasnou ochranou mají nárok na:

• Humanitární dávka (po dobu prvních 5 měsíců): cca 4 860–5 290 Kč/měsíc pro dospělého, 3 490 Kč pro dítě
• Akutní zdravotní péči v rámci hromadného zdravotního pojištění
• Vstup do školy pro děti (bezplatné základní a střední vzdělání)
• Po 150 dnech standardní sociální dávky pouze za podmínky, že pracují (a tedy si platí)

Nemají nárok na:

• Rodičovský příspěvek (až po 365 dnech a po podmínkách)
• Mateřskou v plné výši – mají snížené dávky
• Některé typy příspěvků na bydlení
• Daňové bonusy v plné výši, dokud nemají dostatečný příjem
• Důchody za období před příchodem do ČR

Klíčový údaj: v září 2025 pobíralo humanitární dávku jen 83 tisíc osob, tedy zhruba 21 % všech držitelů dočasné ochrany. V dubnu 2022 to bylo 234 tisíc osob, tedy pokles o 64 % za 3 roky. Většina nově příchozích se rychle adaptovala a začala pracovat. Tento posun trh práce zaznamenal jako „rychlejší integrace, než kdokoli čekal“.

Konkrétní data MPSV z roku 2025: ve třetím čtvrtletí 2025 vyplatil stát na humanitárních dávkách 3,9 mld. Kč. To je 1,3 miliardy měsíčně. V té samé době dostal stát od Ukrajinců na daních a odvodech 8,2 miliardy Kč za stejné čtvrtletí, tedy 2,7 mld. Kč měsíčně.

Skutečná čísla: kolik to stojí a kolik se vrací

Tady je nejzajímavější část. MPSV publikuje měsíčně bilanci. Konkrétní data z let 2022–2025:

Zdroje: MPSV – data o uprchlících z Ukrajiny, iROZHLAS – výdaje a příjmy Q3 2025.

Co tato čísla říkají:

1. První 2 roky byly skutečně nákladné. Celkové saldo 2022 + 2023 = -14 mld. Kč. To je objektivní fakt – v období masivního příchodu uprchlíků stát platil víc, než vybral.

2. Od 2024 je situace obrácená. Příjmy převyšují výdaje o 9,7 mld. Kč. To je zlomový bod, který v politické debatě často chybí.

3. V 2025 trend pokračuje a sílí. Za 3 čtvrtletí 11,7 mld. Kč přebytek. Plný rok bude pravděpodobně 15 mld.+

4. Kumulativně už jsme v plusu. Pokud sečteme všechny 4 roky, čistý dopad na rozpočet je +7,4 mld. Kč. Ne ztráta, ale zisk.

To neznamená, že byla pomoc ZADARMO. Stát musel zpočátku investovat. Ale dlouhodobě se mu to vrací. Stejně jako u jakékoli pracovní migrace v EU.

Co Ukrajinci v ČR konkrétně přinášejí ekonomice

Tady přichází to, co v politické debatě skoro nikdy nezazní. Ukrajinci v ČR nepřispívají jen daněmi – přispívají i:

1. Spotřebou. 398 000 lidí, kteří pravidelně utrácejí v českých obchodech, restauracích, lékárnách, za nájem, za dopravu, za zdravotní péči. Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň odhaduje, že roční spotřeba ukrajinské komunity v ČR je kolem 200–250 mld. Kč. Z toho stát vybere DPH a další daně – další 20–40 mld. Kč ročně, které nejsou v MPSV statistice.

2. Pracovní sílu pro neobsazená místa. Bez 270 000 pracujících Ukrajinců by:

• Stavebnictví ČR nestihlo plánované projekty (rok 2025 vyrostlo o 3,8 % díky pracovní síle)
• Zemědělství přišlo o značnou část úrody (sezónní práce, sběr)
• Gastronomie zavíraly restaurace z nedostatku personálu (už tak dnes problém)
• Zdravotnictví ztratilo tisíce ošetřovatelek a uklízeček v nemocnicích

3. Demografickou injekci. Ukrajinci jsou v průměru mladší než český průměr. 40 % je ve věku 25–44 let, jen 7 % nad 65 let. Pro stárnoucí českou populaci je to skoro idealní mix – produktivní věk plus děti budoucích pracovníků.

4. Tlak na inovaci. Mnoho ukrajinských IT specialistů a inženýrů přišlo s vysokou kvalifikací. Studie ekonomů ČSÚ a CERGE-EI z 2025 ukazují, že integrace kvalifikovaných ukrajinských pracovníků zvedla v určitých oborech celkové mzdy o 2–4 % – mimo jiné proto, že firmy musejí být konkurenceschopné.

Skutečné problémy: bytová krize, sociální napětí, kvalifikace

Abychom nebyli jednostranní, je důležité říct, co skutečně problematické je:

Bytová krize: 398 000 nově příchozích bezesporu zvýšilo poptávku po nájemním bydlení. Praha v 2022–2023 zaznamenala nárůst cen nájmů o 15–20 % a Ukrajinci k tomu přispěli. Není to jediná příčina, ale jedna z nich. Souvisí to s cenami nemovitostí, o kterých jsme psali.

Tlak na školství: Do českých škol nastoupilo přes 70 000 ukrajinských dětí. Některé regiony (Praha, Brno) mají třídy s 30+ % ukrajinských žáků. To znamená potřebu jazykové podpory, asistentů, někdy i nových tříd. Stát investuje, ale ne vždy dostatečně rychle.

Nevyužitá kvalifikace: Mezi ukrajinskými uprchlíky jsou lékaři, inženýři, učitelé. Mnozí z nich pracují jako uklízečky nebo dělníci, protože jejich diplomy nemají nostrifikaci. To je objektivně neúčinné. Konsorcium NNO dlouhodobě upozorňuje, že proces uznávání vzdělání je v ČR nepřiměřeně byrokratický.

Sociální napětí: V některých regionech (Karlovarský kraj, Ústecký kraj) vznikají enklávy, kde dochází k segregaci. Někdy proto, že jsou ukrajinské domácnosti soustředěné v ubytovnách. Někdy proto, že jazyková bariéra brzdí integraci. To je téma, které je třeba řešit systémově.

Zvláštní dlouhodobý pobyt (ZDP) od 2025

Tady stojí za zmínku jedna velmi důležitá novinka. Od dubna 2025 můžou ekonomicky soběstační Ukrajinci přejít z dočasné ochrany na Zvláštní dlouhodobý pobyt (ZDP) – 5letý pobyt umožňující stabilní život v ČR.

Podmínky pro ZDP:

• Roční úhrnný příjem minimálně 440 000 Kč pro jednotlivce (36 667 Kč/měsíc)
• Plus 110 000 Kč za každou další osobu v domácnosti
• Čtyřčlenná rodina musí prokázat 770 000 Kč ročně (64 167 Kč měsíčně)
• Dostatek zaměstnaneckého času, aby splnili podmínky pojistného
• Žádné dluhy vůči státu

Výsledek: Z odhadovaných 80 000 zájemců splnilo všechny podmínky a získalo ZDP jen 13 738 lidí (3,4 % všech držitelů dočasné ochrany). To znamená, že pro většinu Ukrajinců v ČR zůstává dočasná ochrana jediným možným statusem – a ta vyžaduje pravidelné prodlužování.

Z tohoto pohledu byly obavy z „trvalého přílivu“ v politické debatě přehnané. Stát selektuje – usadit se mají právo jen ti, kteří se prokazatelně ekonomicky uplatňují.

Co bude dál: scénáře po 2026

Konec války na Ukrajině a budoucnost dočasné ochrany jsou zatím nejasné. Pravděpodobné scénáře:

Scénář 1: Konec války a postupný návrat. Pokud se na Ukrajině uzavře mír v 2026–2027, zhruba 30–50 % uprchlíků se vrátí domů. Zůstanou ti, kteří se v ČR usadili rodinně, vzdělali si kvalifikaci a mají stabilní pozici. Hladký scénář pro českou ekonomiku.

Scénář 2: Vleklá válka. Pokud konflikt pokračuje déle, většina uprchlíků zůstane. Postupně přejdou na ZDP nebo trvalý pobyt. Ukrajinská komunita v ČR se ustálí na 500–600 tisících. Strukturální fakt české ekonomiky.

Scénář 3: Politické zpřísnění. SPD a část ANO mluví o ukončení dočasné ochrany. Pokud k tomu dojde po volbách 2025, část Ukrajinců odejde – ale ČR ztratí pracovní sílu, kterou nemá kým nahradit. Politicky lákavé, ekonomicky bolestivé.

EU rámec (dočasná ochrana podle směrnice 2001/55/ES) má aktuálně prodlouženou platnost do 4. března 2027. Po tomto datu se EU musí rozhodnout, jak postupovat dál.

Závěr: oba mýty selhávají při setkání s daty

Mýtus „Berou nám práci“ je v rozporu s realitou. Ukrajinci pracují v odvětvích, kde český zájem je dlouhodobě nedostatečný. Bez nich by české stavebnictví, zemědělství a gastronomie měly vážné problémy. Mzdy v některých odvětvích jsou díky jejich pracovní síle nakonec vyšší, ne nižší – konkurence o pracovní místa zvedá ceny.

Mýtus „Dostávají dávky, kterých se my nedotkneme“ je také nepřesný. Humanitární dávky jsou omezené, dlouhodobě je pobírá menšina, podmínky jsou přísné. ČR od Ukrajinců za 4 roky dostala kumulativně o 7,4 mld. Kč víc, než kolik na ně vydala. Trend v 2024–2025 je výrazně ve prospěch státního rozpočtu.

Mýtus „Spasili nám ekonomiku“ je trochu přehnaný. Ano, jejich pracovní síla pomáhá. Ale ČR by ekonomicky nepadla bez nich – jen by se musela víc adaptovat (více automatizace, jiné mzdové úrovně, jiná struktura ekonomiky). Spíš jde o významnou pomoc, ne o spásu.

Co je pravdivé: 398 000 ukrajinských uprchlíků v ČR je v 2026 stabilní součást ekonomiky a společnosti. Většinou pracují, platí daně a integrují se. Problémy existují – bytová krize, sociální napětí, nevyužitá kvalifikace – ale jsou řešitelné systémovými opatřeními, ne plošným zpřísňováním.

Politicky výhodné je říkat „je jich moc“. Ekonomicky je realita opačná: kdyby zítra odešli, česká ekonomika by zaznamenala šok, ze kterého by se vzpamatovávala roky. To jsou prostě fakta, která z dat vyplývají.

Zdroje a další čtení

• MPSV – Uprchlíci z Ukrajiny posilují ekonomiku
• Ministerstvo vnitra ČR – dočasná ochrana
• Konsorcium NNO – výroční tisková zpráva 2026
• Úřad práce ČR – pomoc Ukrajincům
• iROZHLAS – Daňové odvody uprchlíků