Ukrajinští uprchlíci v ČR: kolik jich je, kolik pracuje a co stojí stát

Kolik Ukrajinců v Česku je

Podle čtvrtletní zprávy Ministerstva vnitra bylo k 30. 6. 2026 v Česku 390 812 aktivních registrací dočasné ochrany, tedy zhruba 3,6 % obyvatel. Česko má v přepočtu na obyvatele nejvíc ukrajinských uprchlíků v EU.

• Občanů Ukrajiny se všemi typy pobytu (včetně dočasné ochrany) bylo ke stejnému datu 614 330.
• Od 24. 2. 2022 do konce roku 2025 Česko vydalo celkem 783 697 dočasných ochran, z toho 34 369 během roku 2025. Číslo se tedy mění hlavně odchody a novými registracemi, celkově je v posledních letech zhruba stabilní.
• Nejvíc držitelů dočasné ochrany žije v Praze (102 446), ve Středočeském (56 422) a Jihomoravském kraji (40 774).
• Děti do 18 let tvoří 21,5 % a senioři 4,5 % držitelů dočasné ochrany.

Kolik jich pracuje

MPSV v červenci 2025 evidovalo 169 959 pracovněprávních vztahů držitelů dočasné ochrany, o rok dříve 136 373 a o dva roky dříve 112 358. Jeden člověk může mít víc pracovních vztahů, takže nejde přesně o počet pracujících. Podle MPSV většina pracuje na nízkokvalifikovaných pozicích, například jako pomocní pracovníci ve stavebnictví a výrobě.

Migrační konsorcium s odkazem na Sociologický ústav AV ČR uvádí, že pracuje 8 z 10 ekonomicky aktivních uprchlíků.

Na jaké dávky mají nárok

Podle MPSV je humanitární dávka jedinou formou přímé finanční pomoci, na kterou mají lidé s dočasnou ochranou nárok. Výjimečně mohou čerpat jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc. Na rodičovský příspěvek nárok nemají.

Počet příjemců humanitární dávky klesá: v dubnu 2022 jich bylo přes 234 tisíc, v září 2025 asi 83 tisíc. Dvě třetiny příjemců tvoří zranitelné skupiny, typicky děti, senioři a lidé se zdravotním postižením.

Bilance příjmů a výdajů státu

Příjmy MPSV modeluje z pojistného, daně z příjmů, DPH, spotřebních a energetických daní a daně z příjmů právnických osob. Výdaje zahrnují výdaje státního rozpočtu a krajů a obcí, tedy humanitární dávku, nouzové ubytování, školství, zdravotnictví a další. Data o výdajích dodává agregovaně Ministerstvo financí.

Celkově stát podle MPSV na podporu Ukrajiny a osob s dočasnou ochranou do začátku roku 2025 vydal zhruba 63 mld. Kč (včetně pomoci do zahraničí), zatímco z práce a spotřeby uprchlíků se vrátilo nejméně 54 mld. Kč. Novější souhrnná čísla MPSV k květnu 2026 nezveřejnilo; v odpovědi na žádost o informace odkázalo na data za 3. čtvrtletí 2025.

Zvláštní dlouhodobý pobyt

Od roku 2025 mohou ekonomicky soběstační uprchlíci získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Podmínky platí beze změny i pro rok 2026:

• alespoň dva roky v Česku s dočasnou ochranou,
• roční příjem nad 440 000 Kč, za každou další společně registrovanou osobu o 110 000 Kč víc,
• nečerpání humanitární dávky, bezúhonnost, zajištěné bydlení, zdravotní pojištění bez nedoplatků,
• docházka dětí do české školy.

Zájem projevilo zhruba 80 tisíc lidí. Kolik pobyt získalo, se mezi zdroji liší: Migrační konsorcium uvádí 13 738, server Práce a mzda „více než 16 000“.

Co se mění

Rada EU v srpnu 2026 prodloužila dočasnou ochranu pro lidi prchající z Ukrajiny do března 2028. U žádostí podaných od 5. 8. 2026 ji nově nedostanou muži, kteří nedoloží splnění vojenských povinností na Ukrajině; netýká se to lidí, kteří už platnou ochranu mají. V Česku si ochranu do března 2027 prodloužilo přes 360 tisíc lidí.

Co se ověřit nepodařilo

Z původní verze článku jsme odstranili odhady podílu Ukrajinců v jednotlivých odvětvích, odhad jejich celkové spotřeby, tvrzení o vlivu na mzdy a nájmy a scénáře vývoje po válce. K těmto údajům jsme nenašli ověřitelný zdroj.