Státní dluh ČR v roce 2026: kolik dlužíme a jak jsme na tom v EU
Státní dluh ČR činil ke konci června 2026 podle ministerstva financí 3 726,8 mld. Kč, tedy 42,4 % HDP. V Evropské unii patří Česko k méně zadluženým zemím, dluh i náklady na úroky ale od roku 2019 výrazně vzrostly.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení Přečteno 66×
Stručně: Státní dluh ke konci 1. pololetí 2026 dosáhl 3 726,8 mld. Kč (42,4 % HDP). Dluh celého vládního sektoru, podle kterého se srovnávají státy EU, byl na konci roku 2025 na 44,3 % HDP, zatímco průměr EU na 81,7 %. Česko je v EU osmé nejméně zadlužené. Od roku 2019 ale podíl dluhu na HDP vzrostl o necelých 15 procentních bodů a čisté výdaje na úroky se zvýšily zhruba dvaapůlkrát.
Kolik stát dluží
Podle čtvrtletní zprávy ministerstva financí činil státní dluh ke konci června 2026 3 726,8 mld. Kč. Proti konci roku 2025 (3 677,6 mld. Kč) vzrostl o 49,2 mld. Kč. Hlavním důvodem byl prodej státních dluhopisů na krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci června dosáhl 183,6 mld. Kč. V poměru k HDP dluh klesl o 0,5 procentního bodu na 42,4 %, protože ekonomika rostla rychleji než dluh.
Pro srovnání: ke konci března 2026 byl státní dluh 3 719,8 mld. Kč.
Státní dluh, nebo dluh vládních institucí?
V debatě se míchají dvě čísla. Státní dluh (ministerstvo financí) je dluh státního rozpočtu. Dluh vládních institucí (ČSÚ, Eurostat) zahrnuje navíc například kraje, obce a zdravotní pojišťovny. Podle něj se počítají maastrichtská kritéria a srovnávají země EU. Za rok 2025 činil 3 786,3 mld. Kč, tedy 44,3 % HDP.
Jak se dluh vyvíjel
Dluh vládních institucí a saldo hospodaření (záporné číslo = schodek), obojí v % HDP, podle Eurostatu:
| Rok | Dluh (% HDP) | Saldo (% HDP) |
|---|---|---|
| 2018 | 31,7 | +0,9 |
| 2019 | 29,6 | +0,3 |
| 2020 | 36,9 | −5,6 |
| 2021 | 40,7 | −5,0 |
| 2022 | 42,5 | −3,1 |
| 2023 | 42,2 | −3,7 |
| 2024 | 43,3 | −2,0 |
| 2025 | 44,3 | −2,1 |
Podobně vysoko jako dnes byl dluh už v roce 2013 (44,1 % HDP) po finanční krizi. Do roku 2019 pak klesl pod 30 %, protože vládní sektor hospodařil s přebytkem a ekonomika rostla. Od roku 2020 jsou rozpočty ve schodku a dluh znovu roste.
Na rok 2026 schválila Poslanecká sněmovna 11. března 2026 státní rozpočet se schodkem 310 mld. Kč.
Srovnání s EU
Dluh vládních institucí na konci roku 2025 podle Eurostatu (výběr zemí):
| Země | Dluh (% HDP) |
|---|---|
| Řecko | 146,1 |
| Itálie | 137,1 |
| Francie | 115,6 |
| Belgie | 107,9 |
| Španělsko | 100,7 |
| Eurozóna (20 zemí) | 87,8 |
| Průměr EU | 81,7 |
| Rakousko | 81,5 |
| Maďarsko | 74,6 |
| Německo | 63,5 |
| Slovensko | 61,4 |
| Polsko | 59,7 |
| Nizozemsko | 44,4 |
| Česko | 44,3 |
| Litva | 39,5 |
| Švédsko | 35,1 |
| Irsko | 32,9 |
| Bulharsko | 29,9 |
| Dánsko | 27,9 |
| Lucembursko | 26,5 |
| Estonsko | 24,1 |
Nižší dluh než Česko mělo sedm zemí: Estonsko, Lucembursko, Dánsko, Bulharsko, Irsko, Švédsko a Litva. Česko je tedy osmé nejméně zadlužené z 27 států EU. Hranici 60 % HDP, kterou EU používá jako referenční hodnotu, překračovalo dvanáct zemí. Česko je pod ní.
Častá obava, že Česko „skončí jako Řecko“, nemá v současných číslech oporu: řecký dluh je i po letech snižování 146,1 % HDP, tedy víc než trojnásobek českého.
Kolik stojí úroky
Dluh se v praxi nesplácí najednou. Stát splatné dluhopisy průběžně nahrazuje novými a platí z rozpočtu úroky. Právě úroky jsou položka, která roste nejrychleji. Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu podle ministerstva financí:
| Rok | Čisté výdaje na obsluhu dluhu |
|---|---|
| 2019 | 39,6 mld. Kč |
| 2020 | 40,2 mld. Kč |
| 2021 | 42,2 mld. Kč |
| 2022 | 49,7 mld. Kč |
| 2023 | 68,3 mld. Kč |
| 2024 | 88,5 mld. Kč |
| 2025 | 98,1 mld. Kč |
Za 1. pololetí 2026 to bylo 50,7 mld. Kč. Schválený rozpočet kapitoly Státní dluh počítá pro rok 2026 s úrokovými výdaji 109,0 mld. Kč (hrubé výdaje, bez odečtení úrokových příjmů). Nově prodané fixně úročené dluhopisy měly v 1. pololetí 2026 průměrný výnos 4,6 % ročně.
Struktura dluhu
Podle parametrů, které ministerstvo financí zveřejňuje (stav k 30. 6. 2026):
- v cizí měně je jen 5,1 % státního dluhu, zbytek je v korunách,
- průměrná splatnost dluhu je 6,3 roku,
- variabilně úročený dluh tvoří 11,5 %,
- úroková sazba se během jednoho roku změní u 20,7 % dluhu.
Převaha korunového a dlouhodobého dluhu s pevnou sazbou znamená, že výkyvy kurzu ani růst úrokových sazeb se do nákladů nepromítají hned, ale postupně.
Je to důvod k obavám?
Data ukazují dvě věci zároveň. Ve srovnání s EU je český dluh nízký a hluboko pod průměrem. Zároveň vzrostl z 29,6 % HDP v roce 2019 na 44,3 % v roce 2025 a čisté výdaje na úroky se za stejnou dobu zvýšily z 39,6 na 98,1 mld. Kč. Jak se bude dluh vyvíjet dál, závisí hlavně na velikosti budoucích schodků a na růstu ekonomiky.
Zdroje
- MF ČR – Čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu ČR za 1. pololetí 2026
- MF ČR – Čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu ČR za 1. pololetí 2026 (PDF, tabulky 1–3, 16 a 17)
- MF ČR – Čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu ČR za 1. čtvrtletí 2026
- MF ČR – Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu
- MF ČR – Sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2026
- Eurostat – Government debt at 87.8% of GDP in euro area (22. 4. 2026)
- Eurostat – Government deficit/surplus, debt (gov_10dd_edpt1)
#Evropská unie#Státní rozpočet
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.
