Mají Češi opravdu nejhorší důchody v Evropě? Eurostat ukazuje něco jiného

„V Evropě máme nejhorší důchody!“ je jeden z těch klasiků, které kolují v hospodě, na sociálních sítích a v politických debatách kolem každé valorizace. Stejně jako u pracovní doby nebo daní, je realita o dost komplikovanější. Když se podíváte na čistá čísla, českým seniorům se opravdu nevede tak skvěle jako německým nebo rakouským. Když se ale podíváte na poměr důchodu k mzdě, vyrovnává se to. A když do toho zahrnete reálnou kupní sílu, ČR vyleze jako země zhruba průměrná – ne nejhorší, ne nejlepší. Pojďme se podívat na to, co skutečně Eurostat a OECD říkají.

Tři způsoby, jak měřit důchody, a tři různé výsledky

Než se pustíme do tabulek, je důležité chápat, že „důchody“ lze srovnávat několika způsoby a každý dává jiný obraz:

• Absolutní výše v eurech – kolik průměrný senior dostává měsíčně. Tady je ČR výrazně pod západní Evropou, ale nad Bulharskem, Slovenskem, Maďarskem a dalšími.
• Náhradový poměr – kolik z poslední mzdy senior dostává jako důchod. Tady je ČR zhruba na průměru EU.
• Výdaje na důchody v % HDP – kolik země celkově utrácí. ČR výrazně méně než EU průměr.
• Kupní síla – co si za důchod senior reálně koupí. Tady je rozdíl menší, ale stále patrný.

Každé z těchto měření odpovídá na trochu jinou otázku, takže „kde jsme v EU“ závisí na tom, na co se ptáte.

1. Absolutní čísla: ČR pod průměrem, ale ne nejhůř

Eurostat zveřejnil za rok 2023 následující data o průměrných hrubých starobních důchodech v EU:

Zdroje: Euronews – Pension income across Europe (Eurostat data 2023), e15 – Důchody v ČR a SR 2024.

Z čistě absolutních čísel je situace zřejmá: průměrný Čech v důchodu dostává zhruba 62 % toho, co průměrný senior v EU. To je výrazný rozdíl. Vůči Lucemburčanovi máme 31 %, vůči Rakušanovi 60 %, vůči Němci 60 %. Z téhle perspektivy mýtus „nejnižší důchody“ působí věrohodně.

Jenže. Pod ČR jsou v Eurostatu Slovensko, Polsko (těsně), Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko. Tedy zhruba desetina členských zemí. Když mluvíme o „nejhorší“ v EU, fakticky tam nejsme – jsme někde v polovině žebříčku.

2. Náhradový poměr: srovnatelný s evropským průměrem

Tady přichází věc, která mýtus „nejhorších důchodů“ docela rozkládá. Náhradový poměr je poměr důchodu k poslední (nebo průměrné) mzdě. Měří, jak dramaticky vám klesne příjem, když odejdete do důchodu. To je z perspektivy života důchodce důležitější než absolutní číslo.

OECD ve své pravidelné zprávě Pensions at a Glance 2025 používá modelového zaměstnance s plnou kariérou:

Realita českých důchodců na řadě statistik vychází ještě o něco lépe než tahle čísla, protože průměrná mzda v Česku roste rychleji než průměrný důchod. Reálný hrubý náhradový poměr v roce 2024 byl v ČR 45 % (důchod 20 653 Kč : mzda 45 854 Kč) a klesá – v 2022 byl ještě 47 %, v 2020 nad 50 %.

Co tato čísla říkají: Čech v důchodu má relativně podobnou ztrátu příjmu jako průměrný Evropan. Ne jako Turek (který si polepší), ale ani jako Polák (kde důchod klesá pod třetinu mzdy). Vyloženě „nejhorší“ tady nejsme ani omylem.

3. Výdaje státu: ČR utrácí podstatně méně, než je v EU obvyklé

Třetí pohled je čistě fiskální. Kolik země celkově věnuje na důchody jako podíl HDP:

Zdroj: Eurostat – Social protection statistics: pension expenditure

Tady stojí za to se zastavit. ČR věnuje na důchody zhruba 9,5 % HDP, což je o 2,8 procentního bodu pod průměrem EU. Itálie, Francie, Rakousko a další západní země dávají na důchody o třetinu víc než my. To je rozdíl, který se v denní debatě o „nedostatku peněz“ v Česku skoro vůbec nezmiňuje.

Důvodů je víc. ČR má relativně nižší podíl seniorů na populaci (zatím), nemá tak rozvinutý systém doplňkových důchodů, a hlavně – výdaje na důchody přímo odrážejí výši mezd, ze kterých se odvádí pojistné. Když máte nižší mzdy, máte nižší důchody.

4. Kupní síla: kde se opravdu žije nejlépe

Tohle je metodologicky nejtěžší srovnání, ale taky nejpravdivější. Důchod €1 500 v Lucembursku znamená něco jiného než €1 500 v Bulharsku. Eurostat to počítá přes „purchasing power standard“ (PPS) – jednotku, která zohledňuje cenovou hladinu jednotlivých zemí.

Pro českého důchodce s důchodem 21 840 Kč v cenách roku 2026 to znamená, že si může pořídit:

• Měsíční nájem jednopokojového bytu mimo centrum většího města (cca 12 000 Kč)
• Základní jídlo a hygienické potřeby (cca 6 000 Kč)
• Energie pro malou domácnost (cca 3 000 Kč)
• Cokoliv navíc – kulturu, dopravu, oblečení – z toho, co zbude (cca 800 Kč)

Tedy žije, ale jen tak tak. Pokud má vlastní byt (což je v ČR případ asi 80 % seniorů), je situace o moc lepší – nájem odpadá. Pokud platí nájem v Praze nebo Brně, je to drama.

Srovnejme to s německým seniorem s důchodem €1 494/měsíc. V německých cenách to taky stačí na základní život – ale Němec navíc obvykle pobírá doplňkový důchod z druhého pilíře (firemní spoření) a často má další zdroj příjmu z investic. Průměrný německý senior v 2025 měl celkový měsíční příjem €1 800–2 200, zatímco průměrný Čech jen ten státní důchod.

To je možná největší skrytý rozdíl: západní Evropa má rozvinutý druhý a třetí pilíř, ze kterého důchodci pobírají dodatečné příjmy. ČR má jen průběžný státní systém + minimální doplňkové penzijní spoření. Pokud si Češi nezačnou aktivně spořit a investovat (a většina si nezačala), budou v důchodu závislí téměř výhradně na státu.

Proč je v ČR důchod absolutně tak nízký

Když se mýtus „nejhorší důchody“ rozpadá při náhradovém poměru, ale potvrzuje při absolutních číslech, kde leží příčina? Tady jsou tři hlavní vysvětlení:

1. Nižší mzdy. Český průměrný měsíční hrubý plat 49 215 Kč (2025) je zhruba 40 % německého. Důchodový systém je principiálně odvozen ze mzdy – nemůžete čekat, že důchod bude vyšší, než z čeho se odvádí pojistné. Bez dohnání mzdové úrovně se důchody nedají dohnat.

2. Pouze první pilíř. Většina českých seniorů spoléhá výhradně na státní průběžný důchod. V Německu, Nizozemsku, Dánsku tvoří státní důchod jen 50–60 % příjmu seniora – zbytek pochází z firemního spoření, soukromého důchodového pojištění a investic. V ČR tvoří státní důchod často 90 % + příjmu.

3. Demografie. Stárnoucí populace tlačí na výdaje. Z OECD odhadu: v roce 2050 bude v ČR 35 % populace v důchodovém věku (dnes 27 %). Při tom samém systému by stát musel vybrat o třetinu víc na pojistném, nebo důchody snížit. Nejspíš obojí.

Mýtus „nejhorší v EU“ má jeden důležitý zdroj

Pokud jste tu větu slyšeli, pravděpodobně z politické debaty. Často ji opakují odbory a opoziční politici, kteří chtějí prosadit vyšší valorizace, nebo komentátoři ekonomické situace seniorů. Faktická opora ale slabá.

Pokud byste chtěli říct, že ČR má jedny z nejnižších důchodů ve střední a západní Evropě, je to pravda – horší jsou Slováci, Maďaři, Poláci (těsně), ale lepší naprostá většina zemí severu, západu a jihu Evropy.

Pokud byste chtěli říct, že čeští důchodci patří k nejvíce zasaženým inflací, je to taky pravda. ČSÚ EU-SILC data za 2024–2025 ukazují, že v ČR má 15 % seniorů problém s placením nečekaných nákladů a 12 % nemá dost peněz na pravidelné nákupy ovoce a zeleniny.

Ale „nejhorší důchody v EU“? Ne. Jsme pod průměrem, ale rozhodně ne na chvostu.

Co znamená důchodová reforma 2026 pro tohle srovnání

Reforma, o které jsme psali v samostatném článku včera, mění výpočet důchodu způsobem, který by mohl naše postavení v EU postupně zhoršit. Konkrétně:

• Nová pevná výměra (4 900 Kč) zvedne minimální důchody – ČR se v dolní hranici (kupní síla nejchudších seniorů) zlepší
• Snížené koeficienty pro vyšší příjmy sníží středně vysoké důchody – ČR se ve středu žebříčku zhorší
• Postupné prodlužování důchodového věku na 67 let je v EU standard, ne výjimka – tady se srovnáme

Souhrnný efekt? Krátkodobě reforma nezmění výrazně náš pozici. Dlouhodobě (2030+) bude český důchodový systém méně velkorysý pro střední třídu, ale velkorysejší pro nejchudší seniory.

Mezinárodní lekce: kde se Češi opravdu mohou inspirovat

Tři příklady, které stojí za pozornost:

Nizozemsko – druhý pilíř povinný: V Nizozemsku zaměstnavatelé povinně přispívají na druhý pilíř (penzijní fond). Důsledek? Průměrný nizozemský důchodce dostává z prvního a druhého pilíře dohromady přes 80 % poslední mzdy – jeden z nejvyšších náhradových poměrů v Evropě. Druhý pilíř má sečtená aktiva přes 1 700 miliard eur, tedy víc než HDP země.

Švédsko – nominální definovaný systém: Švédsko přešlo z dávkově definovaného systému na „nominal defined contribution“. Důchod se vypočítá jako součet všech zaplacených pojistných příspěvků za celý život, převedený na anuitu podle očekávané doby dožití. Systém je transparentní, demograficky odolný a politicky stabilní.

Dánsko – kombinace všech tří pilířů: Stát garantuje minimum (cca €1 250/měsíc), nad to platí povinné odvody do druhého pilíře (8–12 % z platu), nad to dobrovolné spoření s daňovou úlevou. Průměrný dánský důchodce má příjem 70–80 % předdůchodové mzdy.

Co tyto tři země spojuje? Žádná z nich nespoléhá výhradně na státní průběžný systém. Žádná z nich nemá důchody závislé jen na demografii. Všechny mají kapitalizační složku.

Závěr: jsme někde uprostřed, ale máme jednu zásadní slabinu

Když to celé sečteme: v absolutních číslech jsou české důchody nízké, ale ne nejnižší. V náhradovém poměru jsme na evropském průměru. Výdaje na důchody jsou pod EU průměrem. Jsme někde uprostřed – ne nejhorší, ne nejlepší. Mýtus „nejhorší důchody v Evropě“ prostě neplatí.

Co je opravdový problém? Závislost na jediném pilíři. Český senior má průměrný důchod 21 840 Kč a v 90 % případů nic dalšího. Německý senior má důchod €1 494 plus dalších €500–800 z firemních a soukromých zdrojů. To je rozdíl, který se v žádné statistice samotných důchodů neukáže, ale dělá zásadní rozdíl v životě.

Ti, kteří dnes pracují a mají před sebou 20+ let do důchodu, by si měli vzít poučení. Stát se postará na zákonné úrovni, ale to bude vždy znamenat 50–70 % vaší poslední mzdy. Pokud chcete v důchodu žít na úrovni, kterou jste si zvykli, musíte doplnit zbytek sami. Druhý pilíř (firemní penzijní připojištění s příspěvkem) plus třetí pilíř (investice mimo penzijní systém) – to jsou nástroje, které stát doplňují. Spoléhat jen na to, co vám dá Brno, je riskantnější dnes než kdykoli předtím.

Zdroje a další čtení

• Eurostat – Pension expenditure and beneficiaries (2023)
• OECD – Pensions at a Glance 2025
• Česká správa sociálního zabezpečení – statistická data
• Národní rozpočtová rada – Mezinárodní komparace výdajů na důchody
• Euronews – Pension income across Europe