Banány nakažené HIV? Hoax, červené zbarvení způsobují choroby rostlin

Verdikt: Zpráva o banánech nakažených HIV je léta kolující hoax, protože HIV se jídlem nepřenáší a červené skvrny v dužině způsobují choroby banánovníku.

Varování se šíří v řetězových zprávách a na sociálních sítích, obvykle s fotkou banánu s červenými pruhy uvnitř. Tvrdí, že někdo do ovoce vstříkl krev nakaženou HIV a že se už nakazily děti. Nic z toho se nikdy nepotvrdilo.

Dá se nakazit HIV z banánu nebo jiného jídla?

Ne. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že HIV mimo lidské tělo dlouho nepřežije a mimo hostitele se nemůže množit. Jídlem, se kterým manipuloval člověk s HIV, se podle CDC nakazit nelze. Jediné známé případy přenosu souvisejícího s jídlem se týkaly kojenců, kterým pečující osoba dávala předžvýkané jídlo smíchané s krví z jejích úst.

Podle CDC, jak ho cituje PolitiFact, by i malé množství infikované krve v jídle zničil kontakt se vzduchem, teplo při vaření a žaludeční kyselina. K podobné poplašné zprávě o pomerančích se v roce 2016 vyjádřil Jiří Stupka ze Státního zdravotního ústavu. Podle něj není možné se tímto způsobem nakazit, protože HIV mimo lidské tělo dlouho nepřežije.

Co je to červené uvnitř banánu?

Fotografie banánů s červenými pruhy, které se s hoaxem šíří, pocházejí podle PolitiFactu z roku 2015. Žena, která je pořídila, uvedla, že jí dodavatel vysvětlil zbarvení bakteriální chorobou zvanou mokillo, anglicky také „finger tip rot“ (hniloba špiček plodů). Pro člověka podle PolitiFactu nebezpečná není, pěstitelům ale způsobuje škody.

Zbarvení dužiny způsobují i další bakteriální choroby banánovníku. Popisuje je databáze Pacific Pests, Pathogens and Weeds:

„Krvavá“ se tato choroba jmenuje kvůli barvě slizu, s lidskou krví nemá nic společného. Banán s nahnilou nebo zbarvenou dužinou je lepší nejíst, protože je zkažený. S HIV to ale nesouvisí.

Odkud hoax pochází?

PolitiFact dohledal nejčastější verzi k příspěvku na Facebooku z listopadu 2015. Žena v něm tvrdila, že sestra její kamarádky koupila v Nebrasce banány s krví nakaženou HIV. V roce 2017 příběh převzal web napodobující CNN. Tvrdil, že se v USA nakazilo osm dětí a že řetězec Walmart stahuje banány z prodeje. To se nezakládalo na pravdě a PolitiFact zprávu ohodnotil jako zcela vymyšlenou.

Starší verze podle PolitiFactu tvrdily, že před banány z Indie varovala Světová zdravotnická organizace, nebo že varování vydala a pak stáhla vláda Jihoafrické republiky. Stejná šablona se opakuje s jinými potravinami. V Česku se v roce 2016 šířila zpráva o pomerančích z Libye „postříkaných“ infikovanou krví. Skupina Potraviny na pranýři tehdy podle Echo24 uvedla, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce ani jiný dozorový orgán v ČR takový případ nezaznamenaly.

Jak podobné hoaxy o „nakaženém“ jídle poznat?

• Chybí ověřitelný zdroj. Zpráva se odvolává na „WHO“, „vládu“ nebo „celníky“, ale neodkazuje na žádné jejich oficiální sdělení.
• Mění se jen detaily. Jednou banány, jindy pomeranče, jednou Indie, jindy Libye. Kostra příběhu zůstává stejná.
• Výzva ke sdílení. „Pošlete dál, hlavně ti, kdo máte děti.“ Skutečné stažení potravin z trhu oznamují úřady a výrobci, ne řetězové zprávy.
• Fotka bez souvislostí. Zbarvené ovoce na fotce nic nedokazuje. Často jde o běžnou chorobu rostliny nebo zkažené ovoce.

Co dělat, když vám zpráva přijde?

• Nesdílejte ji dál. Odesílateli můžete poslat odkaz na tento článek.
• Zkažené nebo podezřelé ovoce nejezte a vraťte ho v obchodě.
• Obavy o zdraví a otázky ohledně HIV řešte s lékařem.
• Podobnou zprávu nám můžete poslat k ověření.

Další řetězové zprávy, které straší bez doloženého případu: omamné vzorky parfémů v obchodních centrech, žiletky v tobogánech a peníze za sdílení fotky nemocného dítěte.