Facebook za sdílení fotky nemocného dítěte neplatí ani korunu

Verdikt: Facebook za sdílení, lajky ani komentáře žádné peníze na léčbu dětí neposílá. Americký PolitiFact to shrnul jednoznačně: Facebook nedává dary podle počtu sdílení nebo komentářů u příspěvku či fotky. Sdílením takového příspěvku nemocnému dítěti nepomůžete, spíš pomůžete autorovi stránky.

Jak hoax vypadá?

Příspěvek ukazuje fotku dítěte v nemocnici, s dýchací maskou nebo s viditelným onemocněním. Pod ní je text typu „Facebook za každé sdílení daruje 1 dolar na operaci“ nebo „Napište AMEN a sdílejte“. Mění se částka, nemoc i příběh, princip zůstává stejný. Příklady z ověřených případů:

• Fotka chlapce s dýchací maskou a text, že má „vážnou rakovinu“ a Facebook za každé sdílení daruje dolar. Podle PolitiFactu ho v roce 2019 sdílelo přes 141 000 lidí.
• Holčička, která má prý za každé sdílení dostat dolar na transplantaci ledviny. PolitiFact to ověřoval v roce 2020.
• Starší verze slibovala tři centy za sdílení. Na český Facebook se počeštěná varianta dostala nejpozději v roce 2012, kdy o ní psal server Lupa.cz.

Odkud fotky pocházejí?

Autoři hoaxů berou fotografie skutečných dětí z jiných webů, bez vědomí rodičů, a připisují k nim smyšlený text. Doložené příklady:

• Fotka, kterou v roce 2012 rozebírala Lupa.cz, byla v té době několik let stará. Patřila vietnamskému chlapci adoptovanému v roce 2005, který měl rozsáhlý hemangiom. Lékaři mu ho mezitím odstranili.
• Fotka holčičky z roku 2020 pocházela z brazilského webu z roku 2017, kde se psalo o dívce s leukémií. Původní výzva žádala o darování krve, ne o peníze, a o transplantaci ledviny v ní nebyla řeč.

Proč to někdo dělá?

Cílem je získat co nejvíc reakcí a sdílení. Stránka, která takto nasbírá sledující a dosah, se dá později přejmenovat a použít k propagaci něčeho jiného, případně prodat. Americká Better Business Bureau tomu podle PolitiFactu říká „like-farming“ a varuje, že některé stránky takto sbírají a prodávají informace o lidech, kteří s příspěvky reagují. Lupa.cz už v roce 2012 popisovala, že hoax používají některé stránky ke zvýšení viditelnosti.

Co na to Facebook?

Meta takové příspěvky považuje za „engagement bait“, tedy návnadu na interakce. Od prosince 2017 podle svého oznámení snižuje dosah příspěvků, které lidi nutí lajkovat, sdílet nebo komentovat, a přísněji trestá stránky, které to dělají opakovaně. Žádný program, který by za sdílení platil léčbu, Meta nemá.

Jak poznat podobný hoax?

• Slibuje peníze, modlitbu nebo pomoc za lajk, sdílení či komentář „AMEN“.
• Neuvádí jméno dítěte, nemocnici ani číslo účtu sbírky, které by šlo ověřit.
• Tvrdí, že platí Facebook, Meta nebo jiná firma, ale neodkazuje na její oficiální web.
• Stejná fotka se při zpětném vyhledávání obrázků objeví v jiných jazycích a s jiným příběhem.

Co dělat, když vám takový příspěvek přijde?

1. Příspěvek nesdílejte, ani „pro jistotu“. Neklikejte na odkazy pod ním.
2. Nahlaste ho přímo na Facebooku přes nabídku u příspěvku jako spam nebo nepravdivou informaci.
3. Pokud ho sdílel někdo z vašich známých, můžete ho upozornit a poslat mu tento článek.
4. Fotku si ověřte zpětným vyhledáváním obrázků. Často se ukáže, že koluje roky.

Jak dítěti skutečně pomoci?

Chcete-li přispět na léčbu konkrétního dítěte, hledejte ověřitelnou sbírku. Veřejné sbírky v Česku musí mít osvědčení od krajského úřadu a Ministerstvo vnitra vede jejich Centrální evidenci podle zákona č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách. V ní dohledáte název, účel i kraj, který osvědčení vydal. Jak ověřit sbírku krok za krokem, popisujeme v článku Falešné sbírky po katastrofách: jak ověřit, komu posíláte peníze. Pokud jste už na podezřelou sbírku poslali peníze, můžete ji nahlásit na Mohuvěřit.cz.

Související články

• Bude Facebook placený? Sdílení prohlášení nic nezmění
• Fotky dětí na sociálních sítích: co nesdílet