Vaří se Plzeňské pivo z polského chmele? Co ukazují data

Doklad, že by se Plzeňské pivo Pilsner Urquell vařilo z polského chmele, jsme nenašli. Pilsner Urquell je mezi pivy, kterým Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) osvědčila soulad se specifikací chráněného označení „České pivo“, a ta předepisuje žatecký chmel. Polsko je navíc pro Česko okrajový dodavatel chmele: v roce 2024 sem dovezlo 32 tun, zatímco česká sklizeň činila 6 494 tun.

Tvrzení „Prazdroj vozí chmel z Polska, Pilsner už není český“ se na sociálních sítích objevuje bez odkazu na jakýkoli doklad. Níže je to, co lze ověřit ve veřejných datech ministerstva zemědělství, SZPI a samotného pivovaru.

Co musí obsahovat pivo s označením „České pivo“?

„České pivo“ je od roku 2008 chráněné zeměpisné označení EU (nařízení Komise č. 1014/2008). Podle ministerstva zemědělství ho smí pivovar použít jen tehdy, když:

• pivo vyrábí na území České republiky (bez pohraničních hor),
• používá jen vodu, ječný slad českého typu, žatecký chmel a definované kvasnice pro spodní kvašení,
• dodržuje předepsaný technologický postup a kvalitativní vlastnosti hotového piva.

Kontrolu provádí SZPI. V odpovědi na žádost o informace z dubna 2010 uvedla mezi pivy s osvědčením Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast z Plzeňského Prazdroje. Pokud by šarže označená „České pivo“ specifikaci nesplňovala, SZPI ji podle téže odpovědi zakáže a nařídí stažení z trhu.

Kolik chmele Česko dováží a odkud?

Situační a výhledová zpráva ministerstva zemědělství (prosinec 2025) uvádí za rok 2024 tato čísla:

Polský chmel tvořil asi 7 % dovozu a v poměru k české sklizni zhruba půl procenta. Ministerstvo k tomu dodává, že veškerý dovezený chmel v hlávkové formě se v Česku jen zpracuje a vyveze zpět. Dovoz celkově klesá: v roce 2020 činil 1 438 t.

Pro srovnání: Polsko sklidilo v roce 2024 podle stejné zprávy 2 953 t chmele, Česko více než dvojnásobek.

Co je žatecký chmel?

„Žatecký chmel“ je chráněné označení původu EU od 8. května 2007 (nařízení Komise č. 503/2007), jedno z prvních pro český výrobek. Smí se tak označit jen odrůda Žatecký poloraný červeňák a její registrované klony vypěstované v Žatecké chmelařské oblasti.

• Česko mělo v roce 2025 podle ÚKZÚZ 4 812 ha chmelnic a 122 pěstitelů.
• Žatecký poloraný červeňák zabírá 82,1 % plochy.
• Česko je třetím největším pěstitelem chmele na světě s 8,7 % světové plochy (2024).

Kde se Pilsner Urquell vaří a komu Prazdroj patří?

Jediná doložená „polská stopa“ je starší. Pilsner Urquell se od počátku 21. století vyráběl v licenci v pivovaru v polských Tychách, a to jen pro polský trh (licenci oznámil v září 2002 server BeverageDaily). Prazdroj licenční výrobu ukončil v březnu 2011 a od té doby se pivo pro Polsko vaří v Plzni (tisková zpráva Prazdroje z 2. 3. 2011). V roce 2018 zástupce vlastníka uvedl, že se Pilsner Urquell bude dál vařit jen v Plzni a licenční výroba jinde se neplánuje (ČTK, 18. 6. 2018).

Plzeňský Prazdroj patří od 31. března 2017 japonské skupině Asahi, která ho koupila od AB InBev. Zahraniční vlastník sám o sobě nic neříká o původu surovin: podmínky označení „České pivo“ platí bez ohledu na to, komu pivovar patří.

Jak si původ piva ověřit sám?

• Hledejte na etiketě logo CHZO a nápis „České pivo“. Takové pivo musí být vařené ze žateckého chmele a kontroluje ho SZPI.
• Čtěte údaj o výrobci. Na obalu musí být uveden výrobce a jeho adresa.
• Chtějte zdroj. Tvrzení o změně surovin velkého pivovaru by se objevilo v tiskové zprávě, ve zprávách médií nebo v kontrolách SZPI. Příspěvek na sociální síti bez odkazu důkazem není.

Podobné předsudky vůči polskému zboží rozebírá článek Jsou polské potraviny nekvalitní? a k otázce, jestli rozhoduje země původu, se hodí i srovnání českého a čínského česneku. Fámy o tom, co s pivem chystá Brusel, shrnuje článek Zakáže EU domácí vaření piva a malé pivovary?