Zvlášť, nebo zvlášt? Jak se to píše správně

Správně je zvlášť s měkkým ť na konci, protože slovo končí měkkou souhláskou a ta se na konci slova označuje háčkem. Spisovná je i delší podoba zvláště. Psaní „zvlášt“ bez háčku je chyba. Vyslovuje se měkce [zvlášť], a tak se to i píše.

Proč se píše zvlášť s ť?

Slovo patří do stejné rodiny jako přídavné jméno zvláštní. V obou je skupina šť. Na konci slova se měkkost souhlásky t označuje háčkem, podobně jako v chuť, oběť nebo zeť. Tvar zvláště ukazuje měkkost také, jen pomocí písmene ě. Internetová jazyková příručka uvádí heslo zvlášť s variantou zvláště a Slovník spisovného jazyka českého má obě podoby v jednom hesle: zvlášť, zvláště, příslovce.

Co slovo znamená?

SSJČ rozlišuje čtyři běžné významy:

• více, než je obvyklé, mimořádně: zvlášť dobré pečivo, nevypadá zvlášť dobře, zvlášť rád jsem ho nikdy neměl,
• především, zejména, hlavně: mám rád květiny, zvlášť růže, je tu krásně zvlášť na jaře,
• odděleně, jednotlivě: mluvil ke každému zvlášť, ubytovat chlapce a děvčata zvlášť,
• jen za tím účelem, schválně, speciálně: pro ty pacienty se zvlášť peče chléb bez soli, báseň pro slavnost zvlášť složená.

Zvlášť, nebo zvláště?

Obě podoby jsou spisovné a ve většině vět je můžete zaměnit. SSJČ ale upozorňuje, že ve významu „odděleně“ a „schválně“ se častěji používá kratší zvlášť. Proto spíš bydleli jsme zvlášť než „bydleli jsme zvláště“. Delší zvláště se dobře hodí ve významu „zejména“: Na tu chvíli se těšili, zvláště děti.

Tvary a příbuzná slova

Příslovce se neskloňuje ani nečasuje. Stejnou skupinu šť mají příbuzná slova zvláštní, zvláštnost a obzvlášť. I u něj SSJČ uvádí dvě rovnocenné podoby, obzvlášť i obzvláště, ve významu „nadmíru, neobyčejně“ (obzvlášť výhodný postup) a „především, hlavně“ (z dárku měli radost všichni, a obzvlášť děti).

Pozor na čárku

Když zvlášť uvozuje bližší určení ve významu „zejména“, píše se před ním obvykle čárka: Mám rád ovoce, zvlášť jahody. Ve významu „odděleně“ nebo „mimořádně“ se čárka kvůli němu nepíše: Každé dítě spí zvlášť.

Příklady ve větách

• Odpad třídíme a plasty dáváme zvlášť.
• Letošní zima byla zvlášť mírná.
• Na tu chvíli se těšili, zvláště děti.
• Pořád myslím na rodinu, zvlášť na sestru.
• Omáčku vám přineseme zvlášť.
• Ten dort upekla zvlášť pro tebe.
• Výlet byl obzvlášť vydařený.

S čím si to lidé pletou?

Na konci slova se v rychlé řeči měkké ť někdy ztrácí, a tak lidé píšou „zvlášt“ bez háčku. Jiné slovo s tímto zápisem v češtině není, jde vždy o chybu. Spisovná podoba má na konci ť. Kdo si není jistý, může použít delší zvláště, kde chyba nehrozí.

Jak si to zapamatovat?

Myslete na zvláštní a zvláště. V obou je měkké ť slyšet i vidět (ť se před í a ě píše jako t). Když delší slovo uříznete, měkkost zůstane, a proto háček: zvlášť.

Vyzkoušejte si

1. Účet zaplatíme každý zvlá…
2. Na horách je krásně, zvlá… v zimě.
3. Tenhle úkol je obzvlá… těžký.

Správně: 1. zvlášť, 2. zvlášť (nebo zvláště), 3. obzvlášť (nebo obzvláště).

Podobné případy

• Doteď, nebo do teď? Další příslovce s měkkou souhláskou a háčkem na konci.
• Spíše, nebo spíže? Příslovce, které má také kratší a delší podobu (spíš i spíše).
• Spíž, nebo spíš? Kdy se na konci píše š a kdy ž.