Zjistit, nebo sjistit? Jak se to píše správně

Správně je zjistit, s předponou z-, protože sloveso znamená „učinit něco jistým, poznat jako jisté“. Stejně se píše zjištění, zjišťovat a zjištěn. Podoba „sjistit“ je chybná. Ve výslovnosti se z před j nemění, takže je slyšet [zj].

Proč se píše zjistit se z?

Internetová jazyková příručka v kapitole Psaní předpon s(e)-, z(e)- uvádí, že předponou z- se od podstatných a přídavných jmen tvoří slovesa s významem učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové. Jako příklady jmenuje totožný → ztotožnit, pochybný → zpochybnit nebo prostý → zprostit.

Zjistit patří přesně sem. Vzniklo od přídavného jména jistý. Kdo něco zjistí, udělá z nejisté věci jistou. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) to potvrzuje i starším významem: zastarale znamenalo zjistit také „zabezpečit, zajistit“ a zvratné zjistit se „stát se jistým“.

Kdy by se psala předpona s-?

Předpona s- podle příručky naznačuje hlavně směřování dohromady (spojit, shromáždit), směřování shora dolů (sklonit, smést) nebo zmenšení až zánik (shořet, shnít). Žádný z těchto významů ve slově zjistit není, proto s- nepřichází v úvahu.

U některých sloves existují obě podoby s rozdílným významem, například sjednat a zjednat. U slovesa zjistit taková dvojice neexistuje. Slovo „sjistit“ slovníky neznají.

Co slovo znamená?

SSJČ vykládá zjistit jako „zkoumáním, šetřením poznat jako jisté, označit, prohlásit za jisté, stanovit“. Podle souvislosti se blíží slovům:

• odhalit, vypátrat: zjistit příčinu nehody,
• rozpoznat: lékař u něho zjistil zánět plic,
• dovědět se: zjistili o něm, že donáší,
• objevit: ve sněhu zjistili stopy,
• ověřit v úředním smyslu: zjistit totožnost.

Tvary a příbuzná slova

Zjistit je sloveso dokonavé. SSJČ uvádí 3. osobu množného čísla zjistí, rozkazovací způsob zjisti i zjisť a příčestí trpné zjištěn. Ve všech tvarech zůstává z-:

• budoucí čas: zjistím, zjistíš, zjistí,
• minulý čas: zjistil, zjistila, zjistili,
• příčestí trpné: zjištěn, zjištěna, zjištěny,
• podstatné jméno: zjištění (SSJČ uvádí zjištění polohy letadla),
• nedokonavé sloveso: zjišťovat, odtud zjišťování (SSJČ: statistické zjišťování).

Příklady ve větách

• Policie se snaží zjistit příčinu nehody.
• Lékař u něj zjistil zánět plic.
• Zjisti prosím, kdy jede poslední autobus.
• Kontrola zjistila nedostatky v účetnictví.
• Závady byly zjištěny až při revizi.
• Výsledky šetření přinesla překvapivá zjištění.
• Úřad stále zjišťuje, kdo je majitelem pozemku.

S čím si to lidé pletou?

Chyba „sjistit“ vzniká hlavně z nejistoty, kdy se píše s- a kdy z-. Sloveso sjednat (dohodnout) se se z- píše jinak než zjednat (opatřit, zjednat pořádek), a tak se lidé bojí i u zjistit. Tady ale volba není: význam „učinit jistým“ vede jednoznačně k z-.

Jak si to zapamatovat?

Zjistit znamená udělat něco jistým. Stejně jako zpochybnit znamená udělat něco pochybným a ztotožnit udělat totožným. Všechna tato slovesa vznikla od přídavného jména a mají předponu z-.

Vyzkoušejte si

1. Musíme ___, kdo za tím stojí. (zjistit / sjistit)
2. Při kontrole byly ___ drobné závady. (zjištěny / sjištěny)
3. Pořád ___, kdy otevírají. (zjišťuju / sjišťuju)

Správně: 1. zjistit, 2. zjištěny, 3. zjišťuju.

Podobné případy

• Ztotožnit, nebo stotožnit: stejný typ slovesa, učinit totožným.
• Zpochybnit, nebo spochybnit: učinit pochybným, proto z-.
• Sjednat, nebo zjednat: dvojice, kde existují obě podoby s jiným významem.
• Zhodnotit, nebo shodnotit: další sloveso, u kterého lidé váhají mezi s- a z-.