Výjimka, nebo vyjímka? Jak se to píše správně
Správně je výjimka – s dlouhým ý na začátku a krátkým i uprostřed.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 2 min čtení Přečteno 34×
Správně je výjimka: dlouhé ý na začátku a krátké i ve druhé slabice. Podoby „vyjímka“, „výjímka“ i „vyjimka“ jsou chybné. Stejně se píše výjimečný a výjimečně.
Proč se píše výjimka, ale vyjímat?
Chyba vzniká záměnou se slovesem vyjímat (vyjímat knihy z knihovny). U něj je to přesně naopak: krátké y na začátku a dlouhé í uprostřed. Obě slova souvisejí s významem „vyjmout, vyčlenit“, ale délky mají rozložené opačně. Pravopis se tu neodvozuje z pravidla, je potřeba si ho zapamatovat jako dvojici:
- výjimka, výjimečný, výjimečně, výjimečnost: ý na začátku, i uprostřed,
- vyjímat, vyjímaje, vyjímajíc: y na začátku, í uprostřed.
Slovník spisovného jazyka českého uvádí jen podobu výjimka. U starších autorů zaznamenává i dnes nepoužívanou podobu výnimka.
Co slovo znamená?
Podle SSJČ je výjimka odchylka od nějakého pravidla, tvrzení nebo ustanovení. Slovník uvádí spojení čestná, vzácná, řídká výjimka, až na nepatrné výjimky, udělat výjimku, dostavili se všichni bez výjimky a knihovna je přístupna denně s výjimkou soboty. Známé pořekadlo zní výjimka potvrzuje pravidlo.
Přídavné jméno výjimečný znamená podle SSJČ „vymykající se běžnosti, obvyklosti, pravidelnému řádu“: výjimečný případ, výjimečné okolnosti. V právu se užívá spojení výjimečný stav.
Tvary a příbuzná slova
Výjimka se skloňuje podle vzoru žena. SSJČ výslovně uvádí 2. pád množného čísla výjimek.
| Pád | Jednotné číslo | Množné číslo |
|---|---|---|
| 1. pád | výjimka | výjimky |
| 2. pád | výjimky | výjimek |
| 3. pád | výjimce | výjimkám |
| 6. pád | o výjimce | o výjimkách |
| 7. pád | výjimkou | výjimkami |
Se stejným pravopisem jako výjimka: výjimečný, výjimečně, výjimečnost. Se stejným pravopisem jako vyjímat: předložka a příslovce vyjma, vyjímaje, vyjímajíc ve významu „kromě, až na“ (všichni spali vyjma Lidunku).
Příklady ve větách
- Pro tentokrát udělám výjimku.
- Dostavili se všichni bez výjimky.
- Knihovna je otevřená denně s výjimkou neděle.
- Ministerstvo udělilo výjimku ze zákazu.
- Až na pár výjimek byla práce v pořádku.
- Byl to výjimečný výkon.
- Do kanceláře chodí jen výjimečně.
S čím si to lidé pletou?
Se slovesem vyjímat a předložkou vyjímaje. Kdo vyndává věci z krabice, ten je vyjímá. Kdo říká „kromě“, může napsat vyjímaje nebo vyjma. Sloveso vyjímat se má navíc význam „působit nějakým dojmem“: bledá tvář se pěkně vyjímala v rámci tmavého závoje. Ve všech těchto slovech je krátké y a dlouhé í.
Jak si to zapamatovat?
Délky se střídají. Podstatné jméno má dlouhou první slabiku vý-, sloveso má dlouhou druhou slabiku -jí-. Pomůže věta: Výjimečně vyjímám dort z lednice. Každé slovo má jen jednu dlouhou samohlásku a pokaždé na jiném místě.
Vyzkoušejte si
- Tohle pravidlo platí bez v…j…mky.
- Opatrně v…j…mal talíře z myčky.
- Jde o zcela v…j…mečnou situaci.
Správně: 1. výjimky, 2. vyjímal, 3. výjimečnou.
Podobné případy
- Výjimečně, nebo vyjímečně? Podrobněji o příslovci odvozeném od výjimky.
- Zúčastnit, nebo zůčastnit? Další slovo, kde se chybuje v délce samohlásky.
- Příjmení, nebo přijmení? Podobně se střídá délka mezi podstatným jménem a slovesem.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.