Visel, nebo vyšel? Rozdíl mezi i a y

Správně jsou obě slova, každé ale patří k jinému slovesu. Visel s měkkým i je minulý čas od viset (obraz visel na zdi), vyšel s tvrdým y je minulý čas od vyjít (vyšel z domu). Rozhoduje, zda jde o kořen vis-, nebo o předponu vy-.

Proč se píše visel s i?

Ve slovese viset je vi- součástí kořene vis- a ten mezi vyjmenovaná slova po v nepatří. Po v se proto píše měkké i, stejně jako v dalších slovech od viset: visí, visel, visící, visutý, pověsit. Přehled vyjmenovaných slov po v najdete v kapitole Internetové jazykové příručky Vyjmenovaná slova.

Proč se píše vyšel s y?

Vyšel je tvar slovesa vyjít, tedy vy- + jít. Předpona vy- a vý- patří k vyjmenovaným slovům po v a píše se vždy s y: vyjít, vyhrát, vynést, výlet, výsledek. Ověřit to jde snadno. Když slovo bez vy- dává smysl (jít, hrát, nést), jde o předponu.

Co slova znamenají?

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) u slovesa viset uvádí hlavně význam „být upevněn ve výši bez opory zespodu“ (lustr visí ze stropu, šaty visí na věšáku). Dále „nehybně se vznášet“ (mlha visí nad městem) a expresivně „mít někoho velmi rád, lnout“ (matka visí na synovi). Obecná čeština zná i význam „dlužit“ (visíš mi stovku).

Sloveso vyjít má podle SSJČ celou řadu významů. Nejběžnější jsou „chůzí se dostat ven“ (vyjít z domu), „chůzí se dostat nahoru“ (vyjít po schodech), „objevit se na obloze“ (slunce vyšlo), „být vydán tiskem“ (kniha vyšla) a „skončit s nějakým výsledkem“ (úloha mu vyšla). Dále vyjít s penězi ve smyslu vystačit a v obecné češtině dobře vyjít s lidmi.

Tvary a příbuzná slova

SSJČ u viset uvádí 3. osobu množného čísla visí a předpony od- a zá- (odviset, záviset). U vyjít uvádí vyjdu, rozkaz vyjdi, vyjděte a minulý čas vyšel. Měkké i mají i visutý (visutý most) a pověsit.

Příklady ve větách

• Obraz v galerii visel trochu nakřivo.
• Nad údolím visela hustá mlha.
• Klíč visel na hřebíku u dveří.
• Petr vyšel z kina dřív než ostatní.
• Měsíc vyšel zpoza mraků.
• Kniha vyšla loni na podzim.
• Všechno nakonec vyšlo podle plánu.

S čím si to lidé pletou?

V mluvené řeči se visel a vyšel liší jen souhláskou uprostřed (s a š), a navíc oba začínají stejně znějícím [vi]. Proto se lidé spletou hlavně v rychlém psaní. Pozor také na visutý, které patří k viset, a na řidší vysutý, které podle SSJČ znamená „dopředu vyčnívající“ (vysuté pavlače).

Jak si to zapamatovat?

Zkuste odtrhnout vy-. Zbyde -šel, tedy šel, a to dává smysl: jde o předponu, píšete y. Když odtrhnete vi- od visel, zbyde -sel, které nic neznamená. Je to kořen vis- a píšete i.

Vyzkoušejte si

1. Nad stolem ___ starý lustr.
2. Ráno ___ z domu bez deštníku.
3. Jeho první román ___ před deseti lety.

Správně: 1. visel, 2. vyšel, 3. vyšel.

Podobné případy

• Visutý, nebo vysutý: kořen vis- proti předponě vy-.
• Vískat, nebo výskat: dvě slova, která se liší jen i a y.
• Výt, nebo vít: vyjmenované slovo proti slovesu s i.