Standardní, nebo standartní? Jak se to píše správně

Správně je standardní s d, protože přídavné jméno vychází z podstatného jména standard. Znamená „ustálený, běžný, normální“. Podoba standartní je chyba.

Proč se píše standardní s d?

Rozhoduje základové slovo. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí standard jako slovo přejaté z angličtiny ve významu „ustálená, normální míra, stupeň, úroveň“. Přídavné jméno od něj se tvoří příponou -ní a d ze základu zůstává: standard → standardní.

Na konci slova standard se d vyslovuje jako [t]. Proto lidé slyší [standart] a píšou t i v odvozeném slově. Podle výslovnosti se tu ale psát nedá. Stačí si slovo prodloužit: standardu, standardy. Tam je d dobře slyšet.

Co slovo znamená?

SSJČ vykládá standard jako míru nebo úroveň, která tvoří základ hodnocení něčeho. Typická spojení jsou vysoký, nízký životní standard, bytový standard nebo standard vědomostí.

Přídavné jméno standardní slovník vykládá jako „ustálený, běžný, normální“: standardní rozměry, standardní přístroje, podat standardní výkon. V obchodě se mluví o standardním typu výrobku, který je uznáván v mezinárodním obchodě.

Tvary a příbuzná slova

Podstatné jméno standard je rodu mužského neživotného. SSJČ uvádí 2. pád standardu a 6. pád o standardu. Přídavné jméno standardní se skloňuje jako jarní: standardního, standardnímu, ve standardní výbavě.

Celá slovní rodina má d:

• standardně: standardně vyráběné součástky,
• standardnost,
• standardizovat: podle SSJČ „ustalovat, ustálit“ (standardizovat výrobu, standardizovaný formát), s předponou zestandardizovat.

Příklady ve větách

• Klimatizace patří ke standardní výbavě vozu.
• Dodací lhůta je za standardních podmínek tři pracovní dny.
• Při instalaci zvolte standardní nastavení.
• Byt má standardní rozměry, nábytek se do něj vejde bez úprav.
• Tyto součástky se vyrábějí standardně ve třech velikostech.
• Životní standard v regionu za poslední roky vzrostl.
• Firma chce standardizovat postup objednávek.
• Na stožáru vlála prezidentská standarta.

S čím si to lidé pletou?

Se slovem standarta. To existuje a píše se s t, ale znamená něco jiného. Podle SSJČ je to menší vyztužený prapor, například standarta prezidenta republiky jako symbol hlavy státu. Druhý význam je tabule s nápisem upevněná na tyči a nesená v průvodu.

Přídavné jméno od standarty uvádí slovník v podobě standartový (standartová tyč), ne standartní. Tvar standartní tedy nepatří ani k jednomu slovu.

Jak si to zapamatovat?

Když jde o úroveň nebo běžnou míru, je to standard, a tedy standardní s d. Ověříte si to tvarem bez standardu. Písmeno t patří jen k praporu: standarta, standartový.

Vyzkoušejte si

1. Tahle velikost je ___ (standardní / standartní), seženete ji všude.
2. Nad Hradem vlála prezidentská ___ (standarda / standarta).
3. Program se ___ (standardně / standartně) instaluje do složky Dokumenty.

Správně: 1. standardní, 2. standarta, 3. standardně.

Podobné případy

• Standardně, nebo standartně: stejné pravidlo u příslovce.
• Podpatky, nebo podpadky: d, nebo t podle příbuzného slova.
• Detail, nebo detajl: další přejaté slovo, které se nepíše podle výslovnosti.