Oklika, nebo obklika? Jak se to píše správně

Správně je oklika, bez b. Internetová jazyková příručka, Slovník spisovné češtiny i Slovník spisovného jazyka českého uvádějí jen tuto podobu, tvar „obklika“ v nich není.

Proč se píše oklika bez b?

Slovo začíná samohláskou o, za kterou hned následuje k. Žádná předpona ob- v něm není, a proto se tam b nepíše. Stejně je tomu ve zdrobnělině oklička.

Chyba vzniká podle slov, která opravdu začínají na ob- a významově souvisejí s obcházením: obejít, obklíčit, obkroužit. Oklika s nimi sice souvisí významem, ale ne stavbou slova. Výslovnost tu nepomůže, a proto je dobré si podobu oklika zapamatovat.

Co slovo znamená?

Slovník spisovného jazyka českého uvádí dva významy:

• zákrut cesty nebo jízdy, zatáčka, oblouk: potůček se vine oklikami, horská silnice má hodně oklik. Patří sem i zacházka, tedy delší, nepřímá cesta: jít oklikou kolem lesa.
• nepřímý, často lstivý způsob jednání, vytáčka: neptal se přímo, vyzvídal jen oklikou, řeč plná oklik, šel na tu věc oklikou (vyřizoval ji nepřímo).

Slovník zachycuje i zastaralou a nářeční podobu mužského rodu oklik. V dnešní spisovné češtině se používá ženské oklika.

Tvary a příbuzná slova

Oklika je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena. Ve 3. a 6. pádě jednotného čísla se k mění na c, stejně jako u slov ruka, ruce.

• 1. pád: oklika, okliky
• 2. pád: bez okliky, bez oklik
• 3. pád: k oklice, k oklikám
• 6. pád: o oklice, o oklikách
• 7. pád: s oklikou, s oklikami

Zdrobnělina oklička má podle Slovníku spisovného jazyka českého 2. pád množného čísla okliček. Znamená menší zatáčku nebo vytáčku: vyslovit se bez okliček.

Příklady ve větách

• Kvůli uzavírce jsme jeli velkou oklikou přes vesnice.
• Řekni mi to bez oklik.
• Horská silnice má hodně oklik.
• Na nádraží jsme došli malou okličkou přes park.
• Neptal se přímo, vyzvídal oklikou.
• Řeka se mezi loukami vine v oklikách.
• Jeho odpověď byla plná okliček.

S čím si to lidé pletou?

S podobou „obklika“, která vzniká podle sloves obejít, obklíčit nebo obkroužit. Ta mají předponu ob- a za ní kořen začínající souhláskou. Oklika ale z takové předpony nevzniká a ve slovnících je jen bez b.

Jak si to zapamatovat?

Celá slovní rodina začíná stejně, okl-: oklika, oklička, oklikou, okličkou. Předpona ob- patří k slovesům jako obejít nebo obkroužit, ne k oklice. Kdo si zapamatuje jedno slovo z rodiny, má správně i ostatní.

Vyzkoušejte si

1. Domů jsme šli dlouhou ____ (oklika / obklika, 7. pád).
2. Mluvil bez ____ a k věci (oklika / obklika, 2. pád mn. č.).
3. Silnice vede ____ kolem rybníka (oklička / obklička, 7. pád).

Správně: 1. oklikou, 2. oklik, 3. okličkou

Podobné případy

• Obdiv, nebo odiv? Další slovo, kde se rozhoduje o souhlásce na začátku.
• Podpatky, nebo podpadky? Souhláska, kterou podle výslovnosti nepoznáte.
• Dokola, nebo do kola? Další výraz pro pohyb po oblouku.