Obdiv, nebo odiv? Jak se to píše správně

Správně je obojí, ale každé jinde. Obdiv je uznání, úžas (cítit obdiv, pohlížet s obdivem). Odiv se dnes užívá prakticky jen ve spojeních stavět, dávat, nosit na odiv, tedy okázale ukazovat, předvádět. Podoba „oddiv“ se dvěma d ve slovníku není.

Proč se píše obdiv s b?

Obdiv, odiv i podiv jsou slova ze stejné rodiny se základem div. Liší se jen začátkem: ob-, o- a po-. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) je vede jako tři samostatná hesla a u obdivu i odivu na sebe navzájem odkazuje. Podobu „oddiv“ neuvádí. Zdvojené dd by vzniklo jen spojením předpony od- se slovem div, a takové slovo slovník nezná.

Ve spojení s uznáním vždy patří b: obdiv, obdivovat, obdivuhodný. Bez b se píše jen ustálené na odiv.

Co slovo znamená?

Obdiv je podle SSJČ neskrývané uznání, zhodnocení, překvapení, úžas: byl pln obdivu nad krásou Prahy, měl nadšený obdiv pro svého učitele, vyslovit, projevit obdiv, budit obdiv, pohlížet s obdivem. Pojí se s předložkami nad (nad kým, čím) a pro (pro koho, co).

Odiv mělo podle SSJČ původně týž význam jako obdiv nebo podiv. Dnes žije hlavně ve spojení stavět něco na odiv, tedy honosně, chlubivě to ukazovat: stavět svou moc na odiv, smutek vystavovaný na odiv, dávat na odiv své rány. Často s nádechem výčitky, že se někdo předvádí.

Podiv je podle SSJČ překvapení, údiv, úžas: vzbudit něčí podiv. Odtud jsou ustálená spojení kupodivu (psáno též ku podivu) a napodiv.

Tvary a příbuzná slova

Obdiv i odiv jsou rodu mužského neživotného a skloňují se podle vzoru hrad. SSJČ u obou uvádí koncovku -u ve 2. i 6. pádě: bez obdivu, o obdivu. Ve spojení na odiv stojí 4. pád.

Z rodiny obdivu jsou podle SSJČ slovesa obdivovat a obdivovat se (někomu, něčemu), přídavné jméno obdivuhodný (zasluhující obdiv) a podstatné jméno obdivovatel, obdivovatelka. Všechna se píšou s bd.

Příklady ve větách

• Její výkon budil všeobecný obdiv.
• Díval se na mistra s obdivem.
• Byl plný obdivu nad krásou starého města.
• Rád staví své bohatství na odiv.
• Nemusíš dávat své svaly na odiv celé pláži.
• Smutek nestavěla na odiv, nesla ho v tichosti.
• Patří k velkým obdivovatelům Smetanovy hudby.

S čím si to lidé pletou?

Nejčastěji se zaměňují celá spojení. Slovník uvádí ustálené spojení jen v podobě stavět na odiv, ne „stavět na obdiv“. Naopak „s odivem“ místo s obdivem dnes působí zastarale, protože odiv žije hlavně ve spojení na odiv. Třetí záměnou je „oddiv“ podle slov s předponou od-.

Jak si to zapamatovat?

Pokud jde o pocit uznání, je to obdiv (s b, jako obdivovat). Pokud jde o předvádění na veřejnosti, je to ustálené spojení na odiv. Slovník uvádí toto spojení jen v podobě na odiv. Stačí si tedy zapamatovat, že „na“ chce odiv a všechno ostatní obdiv.

Vyzkoušejte si

1. Sledovali jeho odvahu s ___em.
2. Svou novou kabelku stavěla na ___ celé kanceláři.
3. Ta stavba je opravdu ___uhodná.

Správně: 1. obdivem, 2. odiv, 3. obdivuhodná.

Podobné případy

• Oklika, nebo obklika: tady je to naopak, správně je podoba bez b.
• Objednat, nebo obědnat: další slovo, kde rozhoduje předpona ob-.
• Podpatky, nebo podpadky: souhláska, kterou je potřeba ověřit příbuzným slovem.