Kór, nebo kord? Jak se to píše správně
Ve významu „zvlášť, teprve“ se píše kór (nebo kor), bez d na konci. Kord s d je bodná zbraň nebo pevná tkanina.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení Přečteno 12×
Ve významu „zvlášť, teprve“ se píše kór, případně kor, vždy bez d na konci: Venku je zima, kór když fouká. Slovo kord s d znamená bodnou zbraň nebo pevnou tkaninu. Podoba „kort“ ve slovnících není, jen zachycuje výslovnost slova kord.
Proč se píše kór bez d?
Jde o dvě různá slova, která spolu nesouvisejí. Kór je krátké zdůrazňovací slovo převzaté z němčiny. Akademický slovník současné češtiny (ASSČ) uvádí jeho výslovnost [kór], tedy bez jakékoli souhlásky na konci. Naproti tomu kord se podle ASSČ vyslovuje [kort], ale ve 2. pádě [kordu]. Znělé d na konci slova zní jako t, v ostatních tvarech je ho slyšet.
Proto vznikají obě chyby. Kdo si spojí kór s kordem, napíše „kord když prší“. Kdo píše podle sluchu, napíše „kort“. Správně je ve zdůraznění jen kór (kor), u zbraně jen kord.
Co znamená kór a je to spisovné?
Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) uvádí kór i kor jako poněkud zastaralé a obecněčeské. Používá se ve dvou významech:
- teprve, zvlášť: Nepůjde, kór tam ne. Ten je kór drzý.
- docela, vůbec, hlavně se záporem: Bavit tě nebude kór nic.
ASSČ vede jen podobu kór, a to jako kolokviální částici. Slovo podle něj zdůrazňuje platnost tvrzení a znamená „zvlášť, zejména“: Potmě musíš jít opatrně, kór po schodišti. V hovoru je kór běžné. V úředním nebo odborném textu ho nahraďte spisovným zvlášť, zejména nebo teprve.
Co znamená kord?
Kord je spisovné podstatné jméno rodu mužského. Slovníky ho vedou jako dvě samostatná slova:
- zbraň: dlouhá bodná zbraň s čepelí trojúhelníkového průřezu. ASSČ uvádí i sportovní šermířský kord a šermířskou disciplínu (turnaj v kordu).
- tkanina: v textilnictví vroubkovaná látka na kalhoty nebo sukně, v technice pevná tkanina, která vyztužuje pneumatiky nebo hadice.
Ustálená spojení podle ASSČ: být s někým na kordy (být s ním ve sporu), být s něčím na kordy (něco neumět, trápit se s tím) a zkřížit s někým kordy (utkat se s ním).
Tvary a příbuzná slova
Kór se neskloňuje. Kord se skloňuje podle vzoru hrad. ASSČ uvádí 2. pád kordu a 6. pád o kordu. Zdrobnělina je kordík (6. pád množného čísla podle SSJČ kordících), přídavné jméno kordový (kordový turnaj).
Příklady ve větách
- Dneska se mi nikam nechce, kór do fronty na poště.
- Nesmíš na to zapomenout, kor když je to tak důležité.
- Řídit v mlze je nepříjemné, kór v noci.
- Šermíř tasil kord a zaujal postoj.
- Zlatou medaili v kordu získala česká šermířka.
- Kostru pneumatiky vyztužuje kord.
- Se sousedy jsou už léta na kordy.
S čím si to lidé pletou?
Se slovem kord, které zní skoro stejně. Ve zdůraznění ale nedává smysl: „kord když prší“ by znamenalo zbraň. A s podobou kort, která vzniká zápisem podle výslovnosti. Ta ve slovnících nefiguruje vůbec.
Jak si to zapamatovat?
Když slovo jde nahradit výrazem zvlášť nebo teprve, píše se kór (kor). Když mluvíte o zbrani, látce nebo výztuži pneumatiky, píše se kord. Ověříte to 2. pádem: bez kordu, tam je d slyšet.
Vyzkoušejte si
- Nechce se mi tam, ___ když tam bude on.
- Mušketýr vytáhl ___ z pochvy.
- S matematikou jsem odjakživa na ___.
Správně: 1. kór (kor), 2. kord, 3. kordy.
Podobné případy
- Zvlášť, nebo zvlášt: spisovné slovo, kterým lze kór nahradit.
- Grog, nebo grok: další slovo, kde znělá souhláska na konci zní neznělá.
- Dneska, nebo dnezka: hovorové slovo, u kterého výslovnost svádí k chybě.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.