Bylina, nebo Bílina? Jak se to píše správně
Rostlina je bylina s tvrdým y (vyjmenované slovo po b), Bílina s velkým B a měkkým í je město a řeka v severních Čechách.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení Přečteno 10×
Rostlina se píše bylina s tvrdým y, protože jde o vyjmenované slovo po b. Bílina s velkým B a dlouhým měkkým í je vlastní jméno: město v Ústeckém kraji a řeka, která jím protéká.
Proč se bylina píše s y?
Bylina patří do školní řady vyjmenovaných slov po b: být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav. Tvrdé y se píše i ve slovech příbuzných: bylinka, bylinný, bylinkový, bylinkář, bylinkářka. Patří sem i býlí s dlouhým ý.
Akademický slovník současné češtiny uvádí výslovnost [bɪlɪna]. Měkké a tvrdé i se ve výslovnosti neliší, a proto je nutné znát vyjmenované slovo.
Co slovo znamená?
Akademický slovník současné češtiny uvádí dva významy:
- rostlina s nedřevnatějícím stonkem: jednoletá, vytrvalá bylina, planě rostoucí bylina. Starší Slovník spisovného jazyka českého ji staví do protikladu k dřevině a uvádí příklad pampelišky.
- rostlina nebo její část používaná pro léčivé účinky, v kuchyni nebo v kosmetice, často v množném čísle: odvar z bylin, sbírat léčivé byliny, vařit čaj z nasušených bylin.
Slovník spisovného jazyka českého uvádí ještě samostatné heslo bylina v literární vědě: ruská epická bohatýrská národní píseň.
Tvary a příbuzná slova
Bylina je rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena. Akademický slovník současné češtiny uvádí 2. pád byliny, v textech hesla najdeme i tvary bylin a bylinám.
- 1. pád: bylina, byliny
- 2. pád: bez byliny, z bylin
- 3. pád: k bylině, k bylinám
- 7. pád: s bylinou, s bylinami
Příbuzná slova podle Akademického slovníku současné češtiny:
- bylinka: zdrobnělina, 2. pád množného čísla bylinek, například provensálské bylinky,
- bylinný: bylinný čaj, bylinné patro lesa,
- bylinkový: bylinková zahrádka, bylinkové máslo,
- bylinkář a bylinář, ženský tvar bylinkářka a bylinářka.
Příklady ve větách
- Na zahradě pěstuje léčivé byliny.
- Uvařila mi bylinkový čaj.
- Petržel je dvouletá aromatická bylina.
- Do omáčky vmíchala lžíci sekaných bylin.
- Babka bylinkářka radila proti kašli jitrocel.
- Do Bíliny jezdíme na lázeňský pramen.
- Řeka Bílina se vlévá do Labe v Ústí nad Labem.
S čím si to lidé pletou?
S vlastním jménem Bílina. Akademický slovník současné češtiny ho uvádí jako název města v Ústeckém kraji a řeky v Česku. Vyslovuje se s dlouhým [í], tedy [biːlɪna]. Vlastní jména mají svůj ustálený pravopis a pravidlo o vyjmenovaných slovech na ně neplatí. Odvozené přídavné jméno se píše s malým písmenem: bílinský. Slovník spisovného jazyka českého uvádí spojení bílinská kyselka.
Jak si to zapamatovat?
Bylina je ve vyjmenovaných slovech hned vedle slova bystrý: „bystrý, bylina, kobyla“. Kdo slyší dlouhé [í] a myslí na město, píše Bílina s velkým B. Kdo myslí na rostlinu, píše bylina s krátkým tvrdým y.
Vyzkoušejte si
- Na louce rostou léčivé b_liny.
- Bydlí v B_lině nedaleko Teplic.
- Do polévky přidej trochu b_linek.
Správně: 1. byliny, 2. Bílině, 3. bylinek
Podobné případy
- Byli, bili, nebo bílí? Vyjmenované slovo být a jeho rozlišení od bít.
- Bidlo, nebo bydlo? Další dvojice s b, kde rozhoduje vyjmenované slovo.
- Být, nebo bít? Základní dvojice po b.
Našli jste v článku chybu? Napište nám — opravy uvádíme na konci článku.