Migrační pakt: kolik migrantů musí Česko přijmout? Pro rok 2026 nula

Kolik migrantů musí Česko podle migračního paktu přijmout? Pro rok 2026 žádné. Pakt o migraci a azylu se v celé EU používá od 12. června 2026. Solidární mechanismus v něm nikoho nenutí přijímat migranty, státy si mohou vybrat i platbu nebo jinou pomoc. Česko navíc pro rok 2026 získalo plnou výjimku z příspěvků, protože Evropská komise uznala zátěž z ukrajinských uprchlíků.

Co je migrační pakt a od kdy platí?

Pakt je balík deseti právních předpisů EU. Rada EU ho definitivně schválila 14. května 2024, uplatňuje se od 12. června 2026. Hlavní změny podle Evropské komise:

• Povinná prověrka (screening) lidí, kteří nelegálně překročí vnější hranici: totožnost, bezpečnost, zdraví. Na hranici trvá nejvýš 7 dní, na území státu 3 dny.
• Hraniční řízení pro žadatele s malou šancí na azyl, pro ty, kdo klamou úřady, nebo představují bezpečnostní riziko. Trvá nejvýš 12 týdnů včetně odvolání. Po zamítnutí může následovat návratové řízení na hranici, rovněž nejvýš na 12 týdnů.
• Rozšířená databáze Eurodac: ukládá otisky prstů a fotografie obličeje. U žadatelů o azyl se data drží 10 let, u lidí zadržených při nelegálním vstupu 5 let.
• Trvalý solidární mechanismus na pomoc státům pod migračním tlakem.

Odkud se bere číslo 30 000?

Nařízení stanoví, že roční solidární rezerva pro celou EU má mít nejméně 30 000 relokací a 600 milionů eur finančních příspěvků. Podíl jednotlivých států se počítá podle počtu obyvatel a HDP. Každý stát si ale sám volí, jakou formou přispěje:

• přijme žadatele o azyl z přetíženého státu (relokace),
• zaplatí finanční příspěvek, podle Euronews 20 000 eur za každého nepřijatého žadatele,
• poskytne jinou pomoc, například personál nebo vybavení.

Mluvčí Komise podle Euronews uvedl, že státy mají plnou volnost vybrat si kteroukoli z těchto forem. Nejde tedy o pokutu za nepřijetí migrantů ani o pevnou kvótu.

Jak vypadá solidární rezerva pro rok 2026?

Protože pakt začal platit až v polovině roku, byla rezerva pro rok 2026 menší než zákonné minimum. Ministři vnitra se 8. prosince 2025 dohodli na referenčním čísle 21 000 relokací nebo 420 milionů eur, formálně to potvrdilo prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2025/2642. Podle belgické sítě EMN přislíbilo relokace osm států, dohromady 8 921 osob, nejvíc Německo (4 555) a Francie (3 361). Maďarsko a Slovensko nepřislíbily nic.

Z rezervy mají čerpat Řecko, Kypr, Španělsko a Itálie, které Komise vyhodnotila jako státy pod migračním tlakem.

Proč má Česko výjimku?

Komise ve zprávě z listopadu 2025 zařadila Česko spolu s Rakouskem, Bulharskem, Chorvatskem, Estonskem a Polskem mezi státy, které čelí „významné migrační situaci“. Takové státy mohou žádat o částečné nebo úplné odečtení svého příspěvku. Tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan 12. listopadu 2025 požádal o úplné osvobození. Podle Agentury EU pro azyl (EUAA) Česko v prosinci 2025 výjimku z plateb pro rok 2026 formálně získalo.

Důvodem je počet ukrajinských uprchlíků. Ke konci roku 2025 měla v Česku dočasnou ochranu 393 056 lidí. Podle EUAA má Česko nejvíc držitelů dočasné ochrany na obyvatele v Evropě. Kolik jich pracuje a co stojí stát, popisuje článek Ukrajinští uprchlíci v ČR.

Kolik by Česko teoreticky dávalo bez výjimky?

Oficiální výpočet podílu Česka pro rok 2026 se nám nepodařilo dohledat, protože ho Česko kvůli výjimce nemusí plnit. Pro představu jsme udělali orientační výpočet podle klíče z nařízení (polovina váhy obyvatelstvo, polovina HDP):

Jde jen o řádový odhad: skutečný klíč se počítá mezi státy, které přispívají, takže by vyšel o něco výš. Korunu jsme přepočetli kurzem ČNB z 9. 10. 2026 (24,365 Kč/EUR). Kolik Česko do rozpočtu EU odvádí a kolik z něj dostává, rozebírá článek Posíláme do EU víc, než dostáváme?

Jak Česko o paktu hlasovalo a jaký je postoj vlády?

• Květen 2024: Při definitivním schválení v Radě se Česko (vláda Petra Fialy) zdrželo ve všech deseti hlasováních. Ministr Zbyněk Stanjura tehdy uvedl, že vláda není spokojena se změkčením podmínek. Polsko a Maďarsko hlasovaly proti. Pakt prošel kvalifikovanou většinou.
• Listopad 2025: Ministerstvo vnitra požádalo o úplné osvobození od solidárních příspěvků.
• 16. prosince 2025: Vláda Andreje Babiše přijala usnesení: „Vláda odmítá Pakt o migraci a azylu EU v současné podobě a bude aktivně prosazovat jeho zpřísnění.“ Ministr vnitra Lubomír Metnar dostal za úkol připravit nový legislativní rámec a spolu s ministrem zahraničí zablokovat účast Česka na relokacích.
• Červen 2026: Metnar podle ČT24 zopakoval, že Česko princip solidarity odmítá. Zároveň uvedl, že české systémy budou připravené na opatření pro bezpečnost a kontroly na hranicích. Kvůli paktu Česko už v srpnu 2025 schválilo novelu zákona o azylu (č. 314/2025 Sb.) a změny dalších 13 zákonů.

Kolik lidí žádá v Česku o azyl?

Málo. Podle ministerstva vnitra bylo v roce 2025 podáno 1 197 žádostí o mezinárodní ochranu, o 12,2 % méně než v roce 2024. Azyl dostalo 70 lidí, doplňkovou ochranu 127. Pro srovnání: ke konci roku 2025 žilo v Česku podle ministerstva 1 131 197 cizinců s povoleným pobytem. Žadatelé o azyl tak tvoří jen nepatrnou část migrace do Česka a solidární mechanismus se týká právě jich, ne pracovních migrantů.