Euro v Česku: plníme kritéria, kdy může přijít a co s cenami

Euro v Česku zatím přijít nemůže, ani kdyby to vláda chtěla hned. Podle konvergenční zprávy Evropské komise z června 2026 Česko plní kritéria cenové stability, veřejných financí a dlouhodobých úrokových sazeb. Neplní ale kritérium směnného kurzu, protože koruna se neúčastní mechanismu ERM II. Ten vyžaduje nejméně dva roky účasti. Zákon o ČNB navíc podle Komise není plně slučitelný s pravidly eurozóny. Termín přijetí eura vláda nestanovila.

Musí Česko euro přijmout?

Česko se k přijetí eura zavázalo vstupem do EU. Podle společné strategie vlády a ČNB z roku 2003 je přistoupení k eurozóně nedílnou součástí členství v EU. Česko má status členského státu s dočasnou výjimkou. Trvalou výjimku (opt-out) si vyjednalo Dánsko a dříve Velká Británie, Česko ne. Evropské právo ale nestanoví, do kdy musí členský stát euro zavést. Rozhodnutí o termínu, včetně vstupu do ERM II, je na vládě.

Vláda v dubnu 2025 vzala na vědomí společné doporučení ministerstva financí a ČNB, aby zatím cílové datum přijetí eura nestanovovala.

Jak Česko plní maastrichtská kritéria (konvergenční zpráva 2026)

Komise zároveň očekává, že schodek veřejných financí vzroste v roce 2026 na 2,8 % HDP a v roce 2027 na 2,9 % HDP. Dluh má podle její prognózy stoupnout na 45,8 % HDP v roce 2026. V konvergenční zprávě z roku 2024 Česko kritérium cenové stability neplnilo.

Komise také uvádí, že cenová hladina spotřebitelských cen v Česku dosahovala v roce 2024 asi 88 % průměru eurozóny. Podle ní je tedy prostor, aby se ceny dál přibližovaly eurozóně. K tomu dochází postupně i bez eura, s rostoucí ekonomikou.

Zdraží euro všechno na dvojnásobek?

Ne. Při zavedení eura se ceny přepočítávají pevným kurzem, ne v poměru jedna ku jedné. Dvojnásobné zdražení se v žádné zemi, která euro zavedla, neobjevilo. Část obchodníků ale při přepočtu ceny zaokrouhluje nahoru, a to se do inflace promítne.

Nejnovějším příkladem je Chorvatsko, které euro zavedlo 1. ledna 2023. Eurostat odhadl, že přechod na euro zvýšil meziměsíční inflaci v lednu 2023 o 0,04 až 0,18 procentního bodu. V únoru a březnu už vliv nebyl statisticky významný. Eurostat uvádí, že stejně jako u dřívějších přechodů na euro (Slovinsko 2007, Slovensko 2009, Estonsko 2011, Lotyšsko 2014, Litva 2015) byl vliv patrný u některých výrobků, nebyl ale tak velký, aby určoval celkovou inflaci.

Co se v debatě řeší doopravdy

• Vlastní měnová politika. Po přijetí eura by úrokové sazby pro Česko určovala Evropská centrální banka pro celou eurozónu. ČNB by o nich už nerozhodovala sama, a koruna by tak nemohla oslabit v době krize.
• Kurzové náklady. Firmy i domácnosti by nemusely měnit koruny na eura a odpadlo by kurzové riziko při obchodu s eurozónou. Spolehlivý odhad úspor se nám ověřit nepodařilo.
• Veřejné mínění. V průzkumu CVVM ze srpna 2025 bylo proti přijetí eura 66 % lidí a pro 30 %.