ETS2 a Sociální klimatický fond: Co se mění od 2028 a kde jsou ty 40 miliard

Od 1. ledna 2028 vás každý plný nádrž benzínu, každá zima a každá faktura za plyn budou stát o pár stovek korun víc. Ne kvůli daním, ale kvůli systému, o kterém většina Čechů zatím netuší – EU ETS2. A protože stát ví, že tlak na nízkopříjmové bude tvrdý, vznikl současně Sociální klimatický fond, ze kterého má ČR dostat zhruba 40 miliard korun. Jak to celé funguje, kolik vás to konkrétně vyjde, a kdo z toho na konci buď vyhraje nebo prohraje? Pojďme se podívat.

EU ETS2: nový systém pro vytápění a dopravu

EU ETS je systém obchodování s emisními povolenkami, který funguje od roku 2005. Doposud se týkal hlavně velkých průmyslových znečišťovatelů – energetik, ocelárny, chemické provozy. Na jednu tunu CO₂ musí firma kupovat povolenku, a tím se „platí“ za znečištění.

EU ETS2 je úplně nový samostatný systém, který od 1. ledna 2028 začne fungovat pro:

• Spalování fosilních paliv v sektoru budov (plyn, topný olej, uhlí)
• Spotřebu paliv v silniční dopravě (benzín, nafta)
• Některé další průmyslové činnosti dosud nezahrnuté

Klíčové pochopit: povinnými osobami v ETS2 nejsou koneční spotřebitelé, ale dodavatelé paliv. ČEZ, Tedom, OMV, Shell, Benzina – ti všichni musejí kupovat povolenky podle množství fosilního paliva, které dodávají na trh. Ale je zřejmé, že tu cenu přenesou do koncových cen – tedy do vašich účtů.

Začátek systému se loni v prosinci posunul z původně plánovaného roku 2027 na 1. ledna 2028 (rozhodl Evropský parlament 10. února 2026 na základě tlaku ČR a dalších 18 členských států).

Cena povolenky a jak se to promítne do vašich účtů

Cena povolenky ETS2 v současné době (květen 2026) se na burze ICE obchoduje kolem 73–80 € za tunu CO₂ pro kontrakty s dodáním v prosinci 2027 a 2028. Skutečná cena při startu systému v 2028 ale bude záležet na řadě faktorů, hlavně na poptávce a evropské regulaci.

ČR a 18 dalších států prosadily zavedení mechanismů, které by měly cenu povolenky stabilizovat. Evropská komise v září 2025 souhlasila s úpravou systému tak, aby cena nepřekročila 45 €/t – tedy nižší než ji dnes obchoduje trh.

Jaký dopad to bude mít na koncové ceny pro českou domácnost? Ministerstvo životního prostředí a PwC v listopadu 2025 zveřejnili analýzu:

Pro běžnou rodinu s autem a plynovým kotlem je to tedy přírůstek 200–400 Kč měsíčně. V případě domácnosti, která topí kotlem na pevná paliva (uhlí, koks), to může být víc – třeba 600 Kč měsíčně. Pro mladou rodinu v městském bytě s dálkovým vytápěním a bez auta nějakých 100 Kč měsíčně.

Česká národní banka v prognóze srpen 2025 odhaduje, že zavedení ETS2 zvedne spotřebitelské ceny v ČR o 0,4–0,9 procentního bodu při ceně 57 €/t. To znamená, že inflace vystoupí přechodně nad 2% cíl ČNB.

Z toho ale plynou peníze pro stát – a to jsou velké částky

Tady přichází druhá strana mince. Z prodeje povolenek získává stát – tedy ČR – výnosy, které musí povinně investovat zpět do opatření na snížení emisí a kompenzace zranitelných domácností. Konkrétní odhady pro období 2028–2032:

Pro celé EU je Sociální klimatický fond alokován ve výši 65 miliard eur (období 2026–2032). ČR z toho má získat kolem 1,55 miliardy eur, tj. přibližně 40 miliard korun. To je zhruba 4× rozpočet ministerstva životního prostředí na rok 2026.

Zbytek výnosů z aukcí povolenek půjde do národních programů – nejvíce na renovace budov (Nová zelená úsporám), výměnu zdrojů vytápění a podporu obnovitelných zdrojů.

Sociální klimatický fond v ČR: na co konkrétně 40 miliard?

SKF je nový nástroj EU, jehož cílem je pomoci nejzranitelnějším domácnostem, mikropodnikům a dopravním uživatelům přizpůsobit se vyšším cenám energií a paliv. Není to obecná dotace pro kohokoli, ale cílená podpora pro lidi, kteří by jinak skončili v energetické chudobě.

Ministerstvo životního prostředí připravuje „Sociální klimatický plán“, který bude muset Evropská komise schválit. Předběžné rozdělení 40 mld. Kč pro ČR:

• Renovace bytů a domů nízkopříjmových domácností – cca 15 mld. Kč
• Výměna starých zdrojů vytápění (kotlíkové dotace pro chudé) – cca 8 mld. Kč
• Dostupné nájemní bydlení – cca 5 mld. Kč
• Veřejná doprava v regionech (vesnice s nízkou dostupností) – cca 4 mld. Kč
• Přímá finanční pomoc nejzranitelnějším (kompenzace) – cca 5 mld. Kč
• Energetické úspory pro domácnosti a mikropodniky – cca 3 mld. Kč

Tyto peníze jsou velký potenciál. Z dlouhodobé perspektivy by mohly skutečně řešit problém, který už dnes existuje – že 1,3 milionu Čechů v energetické chudobě bydlí v energeticky nehospodárných domech a stará vláda na to neměla peníze.

Skeptické otázky: dokáže ČR ty peníze rozdělit dobře?

Tady je důvod, proč by se mělo s SKF zacházet opatrně. Příklad české Nové zelené úsporám ukazuje, jak může efektivní program kompletně minout cíl:

Problém 1: Spolufinancování. Tradiční dotační programy v ČR vyžadují, že žadatel zaplatí část nákladů z vlastních prostředků a teprve potom dostane část zpět. Lidé v energetické chudobě tyto peníze nemají – nemůžou si půjčit dost na zateplení (banka jim nepůjčí), a tak je dotace pro ně nedosažitelná. Tradičně Novou zelenou úsporám využívá hlavně střední třída.

Problém 2: Administrativa. České dotační programy se vyznačují složitými formuláři, dlouhými frontami, nutností odborníků (energetický specialista, projektant, technický dozor). Lidé v energetické chudobě často nemají kapacitu projet celý proces. Až 60 % vyhrazených peněz se vrací zpět do EU rozpočtu, protože je ČR nedokáže rozdělit.

Problém 3: Korupce a rozpočtové úniky. Příjmy z ETS2 by mohly skončit v projektech, které mají s klima a nízkopříjmovými skutečně málo společného – jako se to stalo s některými fondy EU v minulosti.

Problém 4: Politická volatilita. Vláda, která bude rozdělovat 40 mld. Kč, vznikne po volbách 2025. Pokud nebude mít stabilní pohled na energetiku, peníze se utopí v krátkodobých řešeních.

Tyto problémy nejsou hypotetické. ČR ze stávajících EU fondů na klima čerpá historicky podprůměrně. Bez systémové změny v administrativě SKF dopadne podobně.

Co by ETS2 a SKF mohly dělat dobře (a co dnes obvykle pokazí)

Mezinárodní zkušenosti ukazují různé modely:

Rakousko – Klimabonus a jednorázové vrácení: Od 2023 platí v Rakousku Klimabonus, kdy stát vrací část výnosů z uhlíkové daně zpět všem domácnostem (cca 130–230 €/rok). Cíl: ti, kdo méně znečišťují, dostanou víc, než zaplatí. Ti, kdo víc znečišťují, dostanou méně. Funguje to efektivně, snižuje politický odpor a pomáhá nízkopříjmovým.

Kanada – uhlíková dividenda: Ve vybraných provincích se část uhlíkové daně vrací domácnostem zpět jako kvartální dividenda. Většina rodin dostává víc než platí (protože průměrná domácnost znečišťuje méně než firemní velkoznečišťovatelé). Politicky úspěšný model.

Švýcarsko – 2/3 zpět, 1/3 na dekarbonizaci: Dvě třetiny příjmů z uhlíkové daně se vrací domácnostem jako sleva na zdravotním pojištění, jedna třetina jde na dekarbonizaci budov. Transparentní, předvídatelné.

ČR zatím nedohodla, jakým modelem půjde. Vláda mluví o tom, že SKF využije na renovace a kotlíkové dotace, ale neexistuje plán pro přímou finanční kompenzaci všem domácnostem. To je politické rozhodnutí, které stále chybí.

Pro koho je ETS2 dobrá zpráva a pro koho špatná

Špatná zpráva pro:

• Domácnosti topící uhlím – nárůst nákladů 5–10 % účtů
• Lidé jezdící autem do práce – přes drahší pohonné hmoty
• Senioři v nehospodárných bytech – nemají vlastní peníze na renovaci
• Lidé v menších obcích bez veřejné dopravy – auta jsou pro ně nutnost
• Malí podnikatelé využívající topení nebo vozový park

Dobrá zpráva pro:

• Domácnosti s vlastním elektrickým topením (tepelná čerpadla, fotovoltaika) – ETS2 se jich nedotkne
• Mladí žijící v centru měst – MHD, kolo, sdílená auta
• Domácnosti s dálkovým vytápěním z obnovitelných zdrojů
• Investoři do zateplení a fotovoltaiky – návratnost investice bude rychlejší
• Lidé, kteří dokáží čerpat dotace – Nová zelená úsporám se rozšíří

To je ostatně i jedno z hlavních cílů systému – motivovat lidi k investicím do nízkoemisních technologií. Otázka je, jestli ti, kdo na ty investice nemají, dostanou skutečnou pomoc, nebo jen ostatkem skončí.

Co můžete udělat dnes

Pokud máte 1–2 roky před startem ETS2, máte čas se připravit. Tady jsou konkrétní kroky:

1. Zateplení. Pokud je dům staršího data a nemá kvalitní izolaci, zateplení sníží spotřebu plynu o 30–50 %. Po startu ETS2 to bude ještě výhodnější investice. Současná Nová zelená úsporám stále nabízí dotace 30–50 % nákladů.

2. Výměna zdroje vytápění. Pokud topíte plynem nebo (ještě hůř) uhlím, zvažte přechod na tepelné čerpadlo. NZÚ dotuje až 180 000 Kč. Roční úspora je 15–25 % a po startu ETS2 ještě více.

3. Fotovoltaika. 10 kWp instalace stojí dnes cca 250 000 Kč, dotace 70 000 Kč, návratnost 8–10 let bez ETS2. S ETS2 a vyššími cenami elektřiny ze sítě bude návratnost rychlejší.

4. Změna auta. Pokud máte starou dieselovou Octavii s vysokou spotřebou, ETS2 zdraží naftu o 1,5–3 Kč/l. Pro průměrného řidiče (15 000 km/rok) to znamená 3 000–6 000 Kč ročně navíc. Přechod na hybridní nebo elektrické vozidlo bude finančně rozumnější.

5. Sledujte SKF programy. Až ČR schválí Sociální klimatický plán (předpoklad začátek 2027), specializovaný program pro nízkopříjmové domácnosti by měl být dostupný. Ne přes Novou zelenou úsporám, ale přes nový kanál. Sledujte oznámení MŽP.

Závěr: ETS2 je tlak na změnu, který se vyplatí připravit

ETS2 přijde a nemá smysl si nalhávat, že to bude bezbolestné. 200–400 Kč navíc měsíčně je pro průměrnou rodinu znatelné, pro nízkopříjmové možná zlomové. Ale je tam i druhá strana mince: 40 miliard korun do SKF + dalších 100+ miliard do národních programů má potenciál transformovat český bytový fond a energetiku způsobem, který by jinak trvala další generace.

Klíčové bude, jak ČR ty peníze utratí. Pokud zopakujeme model Nové zelené úsporám s vysokým spolufinancováním a komplikovanou administrativou, peníze skončí u střední třídy, energetická chudoba zůstane a politický odpor proti ETS2 poroste. Pokud naopak vznikne jednoduchý, dostupný program pro lidi, kteří podporu skutečně potřebují, ETS2 může být to nejlepší, co se v posledních 20 letech české energetice stalo.

Pravděpodobnost prvního scénáře je vzhledem k historii vyšší. Ale Sociální klimatický fond je natolik nový a má natolik specifická pravidla, že to může dopadnout i jinak. Sledujme, co bude vláda v 2026 a 2027 dělat – konkrétně, ne v deklaracích. To se ukáže.

Zdroje a další čtení

• Ministerstvo životního prostředí – EU ETS2 (oficiální informace)
• Fakta o klimatu – Vysvětlení ETS2
• ČNB – Dopady zavedení ETS2
• TZB-info – Analýza PwC a MŽP
• Evropská komise – Social Climate Fund