Kdo podepsal emisní povolenky pro Česko? Časová osa 2003–2026
Emisní povolenky Česku nepodepsal jeden politik ani jedna vláda. Systém EU ETS vznikl v roce 2003 ještě před naším vstupem do EU a na jeho dalších zpřísněních se podílely vlády ODS, ČSSD, ANO i Fialova koalice.
Redakce Mohuvěřit.cz Ověřeno 3 min čtení Přečteno 7×
Ověřované tvrzení
Emisní povolenky Česku „podepsal“ jeden konkrétní politik nebo jedna vláda.
Systém EU ETS přijala EU v roce 2003, kdy Česko ještě nebylo členem. Do českého práva ho převedla Grossova vláda v roce 2004. Pozdější zpřísnění podpořily vlády Nečase, Babiše (summity 2019 a 2020) i Fialy (reforma 2023, Česko hlasovalo pro). Jde o sérii rozhodnutí několika vlád, ne o jeden podpis.
Kdo podepsal emisní povolenky? Žádný jednotlivec. Evropský systém obchodování s povolenkami (EU ETS) schválila v roce 2003 tehdejší patnáctičlenná Unie. Česko se do EU dostalo až 1. května 2004 a systém převzalo jako součást unijního práva. Pozdější zpřísnění odsouhlasily různé české vlády: summit k uhlíkové neutralitě v roce 2019 a k cíli −55 % v roce 2020 absolvoval Andrej Babiš, velkou reformu z roku 2023 vyjednalo české předsednictví za vlády Petra Fialy.
Jak vznikly emisní povolenky?
Směrnici o systému obchodování s povolenkami přijala EU v roce 2003 a systém se spustil v roce 2005. Podle Evropské komise byly první roky (2005–2007) zkušební fází. Povolenky se tehdy rozdávaly téměř zdarma a každý stát si určoval vlastní strop. Česko o směrnici nehlasovalo, protože ještě nebylo členem. Do českého práva ji převedl zákon č. 695/2004 Sb. z 9. prosince 2004, tedy za vlády Stanislava Grosse.
Od roku 2013 platí zákon č. 383/2012 Sb., přijatý za vlády Petra Nečase. Ten mimo jiné určuje, že výnosy z dražeb povolenek jdou do Státního fondu životního prostředí a smějí se použít třeba na snižování emisí, obnovitelné zdroje nebo úspory energie.
Kdo za Česko souhlasil s dalším zpřísňováním?
| Rok | Co se rozhodlo | Česká vláda |
|---|---|---|
| 2003 | Směrnice o EU ETS, start systému v roce 2005 | Česko ještě nebylo členem EU |
| 2004 | Zákon č. 695/2004 Sb., převzetí systému do českého práva | Stanislav Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) |
| 2012 | Zákon č. 383/2012 Sb. pro 3. fázi (od 2013): jeden strop pro celou EU, dražba jako hlavní způsob přidělování | Petr Nečas (ODS, TOP 09, LIDEM) |
| 2019 | Evropská rada: cíl klimatické neutrality EU do roku 2050, Polsko se nezavázalo | Andrej Babiš (ANO, ČSSD), souhlas podmínil uznáním jaderné energetiky |
| 2020 | Evropská rada: snížení emisí EU o nejméně 55 % do roku 2030 proti roku 1990 | Andrej Babiš, vyjednal mimo jiné posílení Modernizačního fondu |
| 2022 | Předběžná dohoda o reformě ETS (−62 % do roku 2030 proti roku 2005, nový systém ETS2 pro budovy a dopravu, Sociální klimatický fond) | Petr Fiala (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Piráti), dohodu oznámilo české předsednictví |
| 2023 | Rada EU formálně schválila reformu ETS, Česko hlasovalo pro | Petr Fiala |
| 2026 | Rada EU schválila klimatický cíl pro rok 2040 a odklad ETS2 na rok 2028, Česko hlasovalo proti | Andrej Babiš (ANO, SPD, Motoristé) |
Jak Česko hlasovalo o reformě v roce 2023?
Podle záznamu o hlasování Rady EU z 25. dubna 2023 podpořilo novelu směrnice o ETS 23 států včetně Česka. Proti bylo Polsko a Maďarsko, Belgie a Bulharsko se zdržely. Stejná novela vytvořila i ETS2, tedy povolenky pro vytápění budov a silniční dopravu. O tom, co ETS2 znamená pro domácnosti a jak bude fungovat kompenzace, píšeme v článku ETS2 a Sociální klimatický fond: co se mění od roku 2028.
Předběžnou dohodu z 18. prosince 2022 vyjednávali zástupci Rady, kde tehdy předsedalo Česko, s Evropským parlamentem. Podle Komise zvyšuje cíl pro odvětví v ETS z původních −43 % na −62 % do roku 2030 proti roku 2005.
Kdo tedy za povolenky „může“?
Odpovědnost je sdílená. Systém navrhla Evropská komise a schvalují ho členské státy v Radě EU spolu s Evropským parlamentem. Cíle, ze kterých zpřísnění vychází, se domlouvají na Evropské radě, kde rozhoduje konsenzus premiérů. Proto souhlas některé české vlády nese každý z velkých milníků. Žádná z nich ale systém sama „nepodepsala“. Formálně unijní předpisy podepisují předsedové Evropského parlamentu a Rady.
Postoj Česka se navíc mění s vládou. V březnu 2026 hlasovala Babišova vláda v Radě proti balíčku s cílem pro rok 2040 a odkladem ETS2. Podle vládních politiků Česko ETS2 odmítá úplně, většina států ale balíček podpořila. Širší souvislosti Zelené dohody shrnuje článek Frans Timmermans a Green Deal: kdo ho prosadil a co platí dnes. Dopady vysokých cen energií na domácnosti popisuje text o energetické chudobě v ČR.
Zdroje
- Evropská komise: Development of EU ETS (2005–2020)
- Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami (Zákony pro lidi)
- Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami (Zákony pro lidi)
- Stálé zastoupení ČR při EU: Předseda vlády Andrej Babiš jednal na Evropské radě (prosinec 2019)
- Advokátní deník: Summit EU – Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030 (12. 12. 2020)
- Zastoupení Evropské komise v ČR: EU se dohodla na posílení a rozšíření obchodování s emisemi (18. 12. 2022)
- ČT24: Evropská unie se dohodla na výrazném zpřísnění hlavního nástroje na ochranu klimatu (18. 12. 2022)
- Rada EU: Voting result 8688/23, novela směrnice 2003/87/ES (25. 4. 2023)
- Seznam Zprávy: Je rozhodnuto. Emisní povolenky se odkládají, klimatické cíle zmírní (5. 3. 2026)
#Energie#Evropská unie#Politika#Životní prostředí
Článek vychází z uvedených zdrojů platných ke dni ověření a slouží k informaci. Nejde o právní, finanční ani zdravotní radu a za rozhodnutí učiněná na jeho základě neručíme. Tvrzení o firmách a produktech přebíráme z veřejných zdrojů a od úřadů, které vždy uvádíme.
Nahlásit nepřesnost Opravy uvádíme na konci článku.
