Energetická chudoba v ČR: 1,3 milionu lidí mezi účtem a obědem

Když paní Hana z Ostravy v listopadu 2024 otevřela poslední vyúčtování za plyn, podívala se na manžela a začala plakat. Ne kvůli číslu, které tam bylo. Plakala proto, že už dva měsíce vědomě vytápěla jen kuchyň. Ostatní místnosti v jejich bytě v panelovém domě měly přes den 15 stupňů, v noci klidně 12. Spala v zimní bundě. Když přišly mrazy, vařila zase polévku a poté seděla u sporáku, aby kuchyni nemusela přitápět. Před třemi lety, v roce 2021, něco takového nedělala. Energetická chudoba v ČR mezi tím přibyla dalším půl milionu lidí. Hana se mezi ně dostala asi v polovině 2023.

Tenhle příběh je sestavený z reálných výpovědí, které sbírá například Charita Česká republika a Centrum ekonomiky regulovaných odvětví na VŠE. A není okrajový. Podle nejnovějších odhadů Powerty Watch 2024 a studie Hnutí Duha se s problémem zaplatit za teplo, světlo nebo plyn pere zhruba 1,3 milionu obyvatel Česka. Před krizí v roce 2020 to bylo asi 770 tisíc. Mezi tím se odehrály dvě věci – Putin napadl Ukrajinu a evropský trh s plynem se zbláznil. A do třetice: české domácnosti, které byly už předtím na hraně, se přes ni přehoupnuly.

Co vlastně znamená energetická chudoba v ČR

Než jdeme do čísel, je dobré vyjasnit, o čem se vlastně bavíme. Až do roku 2024 v Česku neexistovala oficiální definice tohoto pojmu. Jednotlivé studie počítaly energetickou chudobu jinak, výsledky se lišily o stovky tisíc lidí, a politická debata se proto často točila kolem otázky „kolik to vlastně je“ místo „co s tím“.

To se změnilo. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo v roce 2024 oficiální definici, která má zhruba tuto podobu: domácnost je energeticky chudá, pokud nemá dostatečný disponibilní příjem a přístup k základním energetickým službám (vytápění, teplá voda, chlazení, osvětlení, energie pro spotřebiče), a to v důsledku alespoň jednoho ze tří faktorů – nízkého příjmu, vysokých nákladů na energie ve vztahu k příjmu, nebo nízké energetické účinnosti budovy a spotřebičů.

Akademická literatura používá obvykle dva přístupy:

• Procentní přístup: domácnost utratí přes 10 % příjmů za vytápění na komfortní teplotu (18–21 °C)
• Subjektivní přístup (EU-SILC): domácnost sama uvádí, že si nemůže dovolit dostatečně vytopit byt

Když přidáme i indikátor „platební neschopnost“ (dluhy na energiích), dostáváme se k širším odhadům, podle kterých má v ČR problémy s energiemi až 2,7 milionu domácností, čili každá druhá. Většina politik a programů ale počítá s tím užším číslem – kolem 1,3 milionu lidí.

Proč se počet zdvojnásobil za tři roky

Mezi 2020 a 2023 nastal v české energetické situaci zlom, který byl bezprecedentní v posledních třiceti letech. Stojí za to si připomenout, co se vlastně stalo:

Důležitý nuance: ceny energií klesly z absolutního maxima, ale rozhodně se nevrátily na úroveň 2020. Plynárna dnes účtuje skoro dvojnásobek toho, co před krizí. A když se podíváme na elektřinu, situace je podobná. Spotřeba domácností v prvním pololetí 2025 meziročně vzrostla o 2,6 % u elektřiny a 13,2 % u zemního plynu – lidé tedy zase trochu povolili šrouby a topí, ale platí podstatně víc než před krizí. To vysvětluje, proč se počet domácností v energetické chudobě nesnižuje rychle.

Kdo jsou ti lidé, kterých se to nejvíc týká

Tady přichází to nejpodstatnější. Energetická chudoba není rovnoměrně rozložená. Ohrožuje konkrétní skupiny obyvatel a chápání toho, kdo to jsou, je klíčové pro to, abychom rozuměli, proč tradiční řešení často nefungují.

Podle analýzy WOOD & Company z dat ČSÚ je rozložení následující:

Z celkového počtu 1,3 milionu lidí v energetické chudobě v ČR připadá podle studie prezentované MPSV v roce 2024 zhruba 300 000 dětí a 400 000 seniorů. To není abstraktní statistika, to je 700 tisíc nejzranitelnějších lidí v zemi.

Co mají tyto skupiny společného? Žijí často v nemovitostech, které nikdo nezrekonstruoval po roce 1989. Panelové domy s vysokou tepelnou ztrátou, staré rodinné domy bez izolace, nájemní byty se starými kotli a okny od dob socialismu. Vlastník bytu nemá motivaci investovat do energetické efektivity, protože účet platí nájemník. Nájemník nemá moc, aby investici vyžádal. Vznikne to, čemu odborníci říkají „split incentives“ – rozdělené motivace, kdy nikdo nemá důvod problém řešit.

Heat or eat: dilema, které se znovu vrátilo do české politiky

Britský termín „heat or eat“ – vytápět nebo jíst – se v Česku do nedávna používal jako exotismus z britské sociální politiky. Dnes je realitou tisíců domácností. Iva Kuchyňková z Charity v listopadu 2024 přímo řekla, že „stále více lidí zůstává bez tepla a světla. Zadlužují se, v předlužených rodinách jsou děti.“ A z jejího pohledu jsou tato slova spíš zdrženlivá.

Konkrétní podoby tohoto dilematu, které dnes terénní pracovníci v ČR vidí:

• Senioři, kteří v zimě zhasínají kvůli každé žárovce a vytápějí jen jednu místnost
• Rodiny, které „kompenzují“ plynový kotel tím, že děti spí ve dvou v jedné posteli pod dekami
• Lidé, kteří nedoplatky za energie řeší úvěrem od nebankovní společnosti – a začínají dluhovou spirálu
• Nájemníci, kteří se bojí dodavateli zaplatit zálohu, takže přejdou na „měsíční odečet“ a hledí, aby denní spotřeba byla co nejmenší
• Domácnosti, které kvůli zaplacení záloh za plyn pozdrží nákup léků

Z perspektivy státu jsou všechny tyhle „úspory“ katastrofální – vedou k zhoršenému zdraví (chlad zvyšuje úmrtnost na dýchací a kardiovaskulární nemoci), k zadlužení, k tomu, že děti vyrůstají ve vlhku a plísních. Krátkodobá úspora se státu vrátí v nemocnicích, sociálních dávkách a v generaci s podlomeným zdravím.

Co stát dělá: dávky, dotace a nový jednotný systém

České vlády postupně chrlí jeden program za druhým. Pojďme si projít, co dnes na trhu skutečně existuje a jak to funguje.

Nová zelená úsporám

Vlajková loď ministerstva životního prostředí – dotace na zateplení, výměnu zdrojů vytápění, fotovoltaiku. Funguje od roku 2009 a obměňuje se. Problém: dotace je strukturovaná tak, že musíte zaplatit zálohu z vlastních prostředků (často desítky tisíc, na rekonstrukci i statisíce) a teprve potom dostanete část zpátky. Lidé v energetické chudobě tyhle prostředky nemají. Výsledek? Program využívají hlavně střední a vyšší střední třída, která už by tepelně řešení udělala i bez dotace. Pro nejzranitelnější skupiny je nedostupný.

Příspěvek na bydlení a další dávky

Až do října 2025 existovalo několik samostatných dávek: příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc. Od 1. října 2025 byly podle MPO sloučeny do jedné jednotné státní sociální dávky. Cíl: zjednodušit administrativu, snížit počet lidí, kteří dávky nečerpají proto, že nevědí, jak je získat (tzv. nevyčerpání nároku, které u příspěvku na bydlení dosahovalo desítek procent).

Praxe ukáže, zda nová dávka tento problém vyřeší, nebo zda jen schová pod novou nálepku. První zkušenosti z konce 2025 ukazují, že přechod byl administrativně chaotický.

Nová zelená úsporám Light

Speciální podprogram pro nízkopříjmové domácnosti, kde dotace pokrývá až 150 000 Kč na jednodušší opatření (zateplení fasády, výměna oken). Bez nutnosti spolufinancování. Cílově dobře nastavený program, který ale narazil na kapacitní omezení a dlouhé fronty. Mnoho žadatelů odpadlo, než se dostalo na řadu.

Energie pomáhají

Projekt Charity ČR ve spolupráci s firmou E.ON, který nahrazuje selhání státu mimořádnou jednorázovou pomocí. Pro tisíce rodin to byl rozdíl mezi mít a nemít teplo. Pro stovky tisíc je to ale jen kapka v moři.

Sociální klimatický fond: šance, kterou si Česko musí umět vzít

Tady se debata o energetické chudobě dostává do evropského rámce. V rámci nového balíčku EU Fit for 55 vznikl Sociální klimatický fond (SKF), který má od roku 2026 distribuovat členským státům prostředky speciálně na pomoc zranitelným skupinám při energetické transformaci. Česko by mělo získat 1,55 miliardy eur (zhruba 39 miliard korun) v letech 2026–2032.

Ministerstvo životního prostředí tyto peníze připravuje rozdělit hlavně na:

• Renovace bytů a domů nízkopříjmových domácností
• Výměnu starých zdrojů vytápění
• Podporu nákupu energeticky efektivních spotřebičů
• Přímou finanční pomoc nejzranitelnějším při růstu cen emisních povolenek (ETS2 od 2027)

Tady leží potenciální velká změna. Pokud se peníze rozdělí efektivně a doputují k těm 1,3 milionu lidí, kteří je opravdu potřebují, může být energetická chudoba v ČR v roce 2030 výrazně menší. Pokud se rozdělí podle „nejhlasitějších“ nebo skončí u středně dobře vydělávajících domácností, jak se to stalo s první vlnou Nové zelené úsporám, dopad bude omezený.

Pro úplnost – peníze ze SKF jsou částečně financovány z nové emisní povolenky pro vytápění budov a dopravu (ETS2), která od roku 2027 zdraží plyn, naftu i benzín. To je důležitá souvislost: stát od stejných lidí, kterým chce pomoct, vybere přes vyšší ceny část peněz, aby jim je vrátil v podobě dotací. Pokud se mechanismus zadrhne, lidé se ocitnou ve stejné situaci jako v roce 2022 – jen pomalejší vlnou.

Souvislost s ostatními evropskými zeměmi

Energetická chudoba není český fenomén. V celé Evropě roste a v některých zemích dosahuje výrazně horších čísel. Eurostat reportoval v roce 2023, že 10,6 % obyvatel EU nedokázalo dostatečně vytopit svůj domov – v Bulharsku to bylo 22,5 %, v Litvě 20,0 %, v Portugalsku 17,5 %, v Řecku 19,2 %. Česko bylo s necelými 8 % pod průměrem EU, ale je třeba si uvědomit, že průměr EU táhnou dolů severské země s velmi nízkým výskytem chudoby.

Pozoruhodné je, jak různě státy k problému přistupují. Francie má od roku 2013 v zákoně definovanou energetickou chudobu a nárok na „chèque énergie“ – energetický šek – má 5,8 milionu domácností. Belgie zavedla „sociální tarif“ pro zranitelné zákazníky, kde stát kryje rozdíl mezi tržní a regulovanou cenou. Itálie investuje do hromadných renovací bytového fondu přes program Superbonus. Česko zatím spíš testuje různé dotační schémata a žádný systémový mechanismus neexistuje.

Pokud srovnáme to s naším přístupem k sociálnímu bydlení, vidíme stejný vzorec. Vídeň, Berlín, Vídeň, Paříž mají sto let staré systémy. My máme dotace s rok dlouhými frontami.

Co s tím můžete udělat vy sami

Pokud se v některé z popsaných situací poznáváte, nebo pokud se obáváte zimy nadcházejícího roku, několik konkrétních věcí, které stojí za zvážení:

Zkontrolujte, na co máte nárok. Nová jednotná státní sociální dávka funguje od 1. října 2025 a sloučila více předchozích dávek. Online kalkulačka MPSV vám rychle ukáže, zda na ni máte nárok. Mnoho domácností o dávkách neví nebo se stydí o ně žádat, přestože by je dostaly. Stud není dobrý důvod, abyste vytápěli na 14 °C.

Pomoc Charity. Charita Česká republika a její diecézní organizace nabízejí jak finanční výpomoc (přes projekt Energie pomáhají i další), tak poradenství v dluzích za energie. Naprosto klíčové: kontaktujte je dříve, než vám dodavatel pošle exekuci.

Změna dodavatele. Trh s energií se po krizi 2022 stabilizoval, ceny mezi dodavateli se opět liší o desítky procent. Pokud jste od krize neporovnávali, je možné, že platíte zbytečně víc. Srovnávače Cenovka, Ušetřeno nebo Kalkulátor ERÚ jsou bezplatné.

Drobné investice s velkým efektem. Termostatické hlavice, izolace oken plastovými fóliemi, koupě LED žárovek za posledních 100 Kč – to nejsou heroické rekonstrukce, ale dohromady mohou srazit účet o 5–15 %. Pro domácnost s ročními náklady 40 000 Kč je to 2 000–6 000 Kč v kapse.

Družstevní výstavba a komunitní energetika. V roce 2024 schválila vláda zákon o komunitní energetice. Skupiny obyvatel mohou společně investovat do fotovoltaiky a sdílet elektřinu. Tento nástroj může v dlouhodobém horizontu výrazně pomoci nízkopříjmovým domácnostem v menších obcích. Je ale ještě v rané fázi a vyžaduje organizační kapacitu, kterou energeticky chudí samozřejmě nemají. Tady má hrát roli obec.

Závěr: krize, která nezmizí, ale dá se zmírnit

Energetická chudoba v ČR je z velké části dědictvím dvou věcí – nedostatečně modernizovaného bytového fondu z minulého století a vnějšího šoku po roce 2022. První věc je dlouhodobá, druhá střednědobá. Ani jedna z nich se nedá vyřešit zákonem za jeden volební cyklus.

Současná situace 1,3 milionu lidí v zemi, kteří nedokáží spolehlivě uhradit za teplo, není neměnná. Příklad Francie a Belgie ukazuje, že systémovou pomoc lze nasadit. Příklad Nizozemska, Dánska a Rakouska ukazuje, že trvalé řešení vede přes masivní investice do renovací – ne přes opakovaně se obnovované dotace s frontami.

Klíčové bude, co Česko udělá s prostředky ze Sociálního klimatického fondu po roce 2026. Pokud zacílí přesně na ten milion lidí, kteří jsou v ohrožení, a zaplaví rekonstrukcemi panelové domy v Mostě, Karviné, Ústí, Ostravě, Děčíně a dalších regionech s nejvyšší koncentrací energetické chudoby, máme šanci snížit číslo na polovinu do roku 2030. Pokud peníze rozpustíme v komplikovaných programech, kde nejdřív zaplatíte sami a pak možná dostanete část zpět – energetická chudoba v ČR poroste dál.

Zdroje a další čtení

• Ministerstvo průmyslu a obchodu – Energetická chudoba (oficiální definice)
• IPPS – Energetická chudoba v ČR (analýza Jan Rovenský, 2025)
• VŠE CERO – Řešení energetické chudoby v ČR (2024)
• ČMKOS – Energetická chudoba a dopady zelené ekonomiky
• Poverty Watch 2024 – Zpráva o stavu chudoby v ČR
• ČSÚ – Životní podmínky domácností (EU-SILC)