Energetická chudoba v ČR: kolik lidí se jí týká a jak se měří

Kolik lidí v Česku žije v energetické chudobě, záleží na tom, jak ji měříme. Nejčastěji citované číslo, 1,3 milionu lidí (690 tisíc domácností, 13 % obyvatel), pochází ze studie Platformy pro sociální bydlení a Ostravské univerzity a týká se roku 2023. V roce 2020 bylo podle stejné metodiky zasaženo 770 tisíc lidí (440 tisíc domácností). Za tři roky jich tedy přibylo zhruba o dvě třetiny, ne dvojnásobně. Novější data Eurostatu ukazují, že po vrcholu v roce 2023 se situace zlepšuje.

Jak se energetická chudoba měří

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo oficiální definici v červnu 2025. Vypracovala ji odborná skupina, kterou ministerstvo zřídilo v roce 2024. Domácnost je podle ní energeticky chudá, pokud nemá dostatečný disponibilní příjem a přístup k základním energetickým službám (vytápění, teplá voda, chlazení, osvětlení, spotřebiče). Příčinou je alespoň jeden ze dvou faktorů: vysoké výdaje za energie, nebo vysoká energetická náročnost bydlení. Podíl takových domácností má ministerstvo zveřejnit ve Strategii renovace budov.

Studie používají různé přístupy, a proto se jejich čísla liší:

• Studie citovaná v Poverty Watch 2024 počítá lidi v domácnostech s příjmem do 5. decilu, kteří zároveň buď nemohou dostatečně vytápět, nebo dluží za energie, nebo za ně utratí přes 20 % čistého příjmu, a současně jsou v chudobě. Tak vychází 1,3 milionu lidí v roce 2023. Z toho je asi 300 tisíc dětí a 400 tisíc lidí starších 65 let. V takzvané extrémní energetické chudobě bylo 440 tisíc z 690 tisíc domácností.
• Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) používá syntetický ukazatel: stačí, když domácnost splňuje alespoň jeden ze čtyř typů energetické chudoby. Tak vychází až 25 % domácností, tedy asi 2,7 milionu obyvatel.
• Eurostat (šetření EU-SILC) sleduje, kolik lidí podle vlastních slov nedokáže dostatečně vytopit domov.

Co ukazují data Eurostatu

Podíl obyvatel, kteří nedokážou dostatečně vytopit domov. Zdroj: Eurostat, ilc_mdes01.

Během energetické krize se podíl v Česku téměř ztrojnásobil, od roku 2023 ale klesá. Česko je dlouhodobě pod průměrem EU. V roce 2025 byla nejhorší čísla v Řecku (18,1 %), Litvě (16,7 %), Bulharsku (16,1 %), Španělsku (15,9 %) a Portugalsku (15,6 %).

Koho se to týká nejvíc

Analýza WOOD & Company z listopadu 2022 vycházela z dat EU-SILC za rok 2021, tedy ještě před vrcholem krize. Nedostatečně topilo 2,2 % obyvatel, u domácností jednoho rodiče to bylo 5,7 % a u lidí žijících samostatně přes 4 %. Nedoplatky za energie mělo 1,5 % obyvatel (asi 157 tisíc lidí), u samoživitelů 4,3 %. Zatékající střechu nebo vlhké zdi uvádělo 6,8 % obyvatel, ve vícečlenných rodinách s dětmi až 9 %.

Podle Poverty Watch 2024 tvoří důchodci 60 % energeticky chudých domácností (alespoň podle jednoho ze čtyř ukazatelů AMO).

Jaká pomoc existuje

Dávka státní sociální pomoci

Od 1. října 2025 platí zákon č. 151/2025 Sb. o dávce státní sociální pomoci, takzvaná superdávka. Nahradila čtyři dávky: příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Žádá se online přes Klientskou zónu Jenda nebo na kterékoli pobočce Úřadu práce. Přechodné období trvalo do 30. dubna 2026.

Nová zelená úsporám Light

Od 25. června 2026 přijímá program Nová zelená úsporám nové žádosti. Přímou dotaci dostanou jen ekonomicky zranitelné domácnosti v programu NZÚ Light, a to až 400 tisíc Kč vyplacených předem, tedy bez nutnosti platit práce ze svého. Ostatní domácnosti mohou získat bezúročný úvěr až 2 miliony Kč na rodinný dům nebo 750 tisíc Kč na byt v bytovém domě. Žádosti se přijímají do 31. října 2026 nebo do vyčerpání peněz. Přesné podmínky jsou na novazelenausporam.cz.

Sociální klimatický fond

Z evropského Sociálního klimatického fondu může Česko podle MŽP v letech 2026–2032 získat až 50 miliard Kč. Peníze mají jít hlavně na zateplení a renovace domů, výměnu zdrojů tepla, dostupné nájemní bydlení, bezemisní veřejnou dopravu a energetické poradenství. Fond souvisí se systémem povolenek ETS2, který má od roku 2028 zdražit fosilní paliva pro vytápění a dopravu. Podrobněji píšeme v článku o ETS2 a Sociálním klimatickém fondu.