Posíláme do EU víc, než dostáváme? Konkrétní čísla 2026

Když mi tohle tvrzení posíláním WhatsAppu opakuje rodinný známý už několikátý rok, vždycky si říkám, že je čas to konečně doložit čísly. Sedl jsem si proto k webu Ministerstva financí ČR a Evropské komise, kde jsou všechna data veřejně dostupná. Co z toho vzniklo? Realita je úplně jiná, než zní hospodská pravda. Pojďme si to projít rok po roce.

Konkrétní čísla – kolik posíláme a dostáváme

Tady je to nejdůležitější. Vezmu data od Ministerstva financí (web mfcr.cz) za posledních pár let:

Klíčové číslo: ČR od vstupu do EU v roce 2004 do konce roku 2024 zaplatila celkem cca 1 200 miliard Kč a dostala přes 2 000 miliard Kč. Čistá pozice: +800 miliard Kč ve prospěch ČR.

Z čeho jsou plateb do EU a z čeho příjmy

Co do EU platíme

Český příspěvek do rozpočtu EU má tři hlavní složky:

• Vlastní zdroje (cca 65 %) – část DPH (0,3 % z hodnoty základu DPH) a procento z HND (hrubý národní důchod)
• Cla na zboží z třetích zemí (cca 25 %) – ČR vybere clo, 75 % posílá do Bruselu
• Plastová daň (cca 10 %) – od 2021, podle nezrecyklovaných plastových obalů

Co z EU dostáváme

Příjmy jsou rozdělené do víc kanálů:

• Strukturální fondy – infrastruktura, doprava, životní prostředí (cca 40 %)
• Společná zemědělská politika (CAP) – přímé platby zemědělcům + rozvoj venkova (cca 30 %)
• Národní plán obnovy (RRF) – po COVIDu, 240 mld. Kč na 2021-2026 (cca 15 %)
• Modernizační fond – energetika, klima (cca 10 %)
• Vědecké a vzdělávací programy – Horizon Europe, Erasmus+ (cca 5 %)

Proč se rozdíl zmenšuje

Pokud se podíváte na tabulku výše, vidíte, že v roce 2020 jsme dostali přebytek 141 miliard, v 2024 už jen 48 miliard. Proč to klesá?

1. Česká ekonomika rostla rychle – HDP per capita ČR je dnes na 92 % průměru EU (v 2004 to bylo 80 %). Bohatší státy platí víc a dostávají méně.
2. Konec sedmiletého období dotací – v 2025-2027 končí významná část strukturálních fondů z období 2021-2027.
3. Nové priority EU – peníze se přesměrovávají na obranu, energetickou bezpečnost, klimatickou politiku. Ne všechny se vrátí do ČR.
4. Británie po Brexitu – po odchodu UK jsme ztratili velkého čistého plátce, ostatní (včetně ČR) doplácejí.

Realisticky se očekává, že kolem roku 2028-2030 přejde ČR na pozici čistého plátce – budeme posílat víc, než dostávat. Nebude to ale velký rozdíl – nejvýš 20-40 miliard ročně.

Co se v debatě nepoužívá – nepřímé benefity

Pokud se podíváte jen na „přímé platby do/z rozpočtu EU“, uniknou vám velké výhody. Tady je pár:

1. Společný trh

České firmy mohou exportovat bez cel do 500 milionů zákazníků. Bez tohoto Volkswagen / Škoda / Foxconn / Solea by v ČR neměli tovární kapacitu. 83 % českého exportu jde do EU.

2. Volný pohyb pracovníků

Češi v Německu, Rakousku, Velké Británii (před Brexitem) si vydělali odhadem stovky miliard. Část se vrací do ČR přes remitence.

3. Stabilita měny a obchodu

I když nejsme v eurozóně, naše finanční sektor je integrovaný s evropským. To znamená nižší úroky na hypotéky, dostupnější úvěry.

4. Bezpečnostní a politická hodnota

Členství v EU + NATO znamená, že nás Rusko ani Čína nemůže snadno vydírat. Pokud by ČR stála sama, byla by mnohem zranitelnější.

„Vystoupit z EU by se vyplatilo“ – realita

Zkusme si představit, co by se stalo, kdyby Česko opustilo EU (jako Británie v 2020):

Britská zkušenost: za 4 roky po Brexitu (2020-2024) klesl britský HDP o cca 4 % oproti tomu, kdyby zůstali v EU. To je v přepočtu na ČR asi 250 miliard Kč ročně ztráty. Mnohem víc než 74 miliard, které dnes platíme.

Mýty a fakta o platbách do EU

Související články

• Migrační pakt 2026: Kolik migrantů musí ČR přijmout?
• EU regulace pivovarů: Co skutečně chystá Brusel?